Vlnu odhlašování dětí zaznamenala škola v Nymburce především u výtvarných oborů. Ředitelka Základní umělecké školy B. M. Černohorského Věra Janišová má obavu, že počet odhlášek může v budoucnu ovlivnit i financování celého zařízení. „V tuto chvíli máme šest odhlášek z výtvarného oboru, ale to je teprve začátek druhého pololetí. Rodiče mohou poplatek zaplatit až do konce února a mám obavu, že odhlášených dětí může přibývat,“ řekla ředitelka školy. Ta se bude snažit apelovat na rodiče, aby děti neodhlašovali. „Až se situace uvolní, budeme nabízet dílny s výtvarnými umělci i o víkendech,“ řekla Věra Janišová o plánech do budoucna.

Zatím však jedná s Asociací ZUŠ o tom, jak zastavit začínající vlnu odhlášek dětí ze školy.

Podobně se budoucnosti obávají i v Mladé Boleslavi. Před týdnem začala škola rozesílat svým žákům přihlášky na kroužky pro druhé pololetí. Řada z nich však s výukou nechce pokračovat. „Jsou to zatím jednotlivci. První pololetí bylo s nadějí, že se vše v září usadí. Nejvíce odpadají děti u výtvarné výchovy. Čekáme, co bude, je to boj o čas, kdyby to mělo zasáhnout do druhého pololetí, tak nám začnou složitosti, protože si budeme dělat přípravky pro příští rok,“ popsala Jana Mlčochová, pověřená řízením školy.

Také v Základní umělecké škole Františka Kmocha v Kolíně se nyní platí školné na druhé pololetí. „Zatím se odhlásilo několik dětí, ale jsou to řádově jednotky z naší celkové kapacity 1300 žáků,“ uvedl ředitel Michal Dubnický. Ten soudí, že pokud je dobrá vůle na obou stranách, tedy u žáka i pedagoga, dá se se současnými protiepidemickými omezeními nouzově žít. „Samozřejmě chápu případy, kdy ekonomika hraje v rodině roli, obzvlášť, pokud je více dětí,“ zdůraznil.

„Odhlašují se nám spíš jednotky žáků, není to dramatické. Ale uvidíme, až po polovině února, kdy je splatnost školného na další pololetí,“ potvrdila zkušenost kolegů i ředitelka příbramské ZUŠ Petra Havlíková s tím, že nejvíce se to týká výtvarného oboru. Ten se na dálku přece jen vyučuje obtížněji než například hra na hudební nástroj. Ředitelka si zároveň nemyslí, že by za odhlašováním byly především finanční důvody. „Spíš už toho děti mají hodně s distanční výukou,“ uvedla.

V berounské základní umělecké škole Václava Talicha se prakticky všechny obory, taneční, výtvarný a hudební, učí online. „Máme za sebou první pololetí a k tomuto dni jsme zaznamenali pět odhlášených dětí z důvodu covidu. To bohužel byly ty nejmladší děti, které to nezvládaly,“ vysvětlila ředitelka Martina Rajtmajerová

V Benešově prošli podle svých slov složitějším obdobím loni. „Složitější byla situace loni na jaře, kdy opatření zasáhla do období takzvaných průzkumů ZUŠ ve školkách. Průzkumy jsou součástí talentových zkoušek do ZUŠ, ale v té době nemohly být vykonány. Tato skutečnost měla pak vliv na menší počet uchazečů,“ uvedl ředitel benešovské ZUŠ Josefa Suka Václav Turek. Podle něj je nyní situace srovnatelná s jinými roky.

Ředitelé uměleckých škol se snaží rodiče přesvědčit, aby si své rozhodnutí ještě rozmysleli. „Když s některými rodiči hovořím po telefonu, jsou v první chvíli rozhodnuti dítě odhlásit, ale po vzájemném hovoru dospějeme k domluvě, že by byla škoda žáka vyřadit, když má šanci pokračovat ještě třeba dalších sedm let,“ řekl ředitel slánské ZUŠ Martin Carvan.

Některé školy napjatě čekají, kolik rodičů nakonec školné zaplatí. V Základní umělecké škole v Rakovníku ještě rodičům nerozeslali předpis školného na druhé pololetí, proto ředitelka školy Libuše Podaná netuší, zda dojde k úbytku žáků, ovšem hromadné odhlašování nepředpokládá. „Při online výuce dělá každý, co může. Myslím si, že v hudebním a tanečním kroužku si počet udržíme. Spíš mám malinko obavy ze skupinovek, tedy z dramatické výchovy a výtvarky, která se dělá špatně online,“ vysvětlila Libuše Podaná. Podobně na reakci rodičů čekají v Mělníku. „Jasněji bude na začátku března,“ řekl ředitel tamní školy Jiří Lechner.

Aspoň individuální výuka

V liduškách nyní spíše než žáci chybí přímá zpětná vazba, kterou online výuka nemůže nahradit. A jako největší problém vidí absenci vernisáží pro výtvarné obory a živých vystoupení a koncertů. „Významnou částí uměleckých oborů je rovněž prezentace osobní úspěšnosti, kdy se děti chtějí pochlubit na výstavách a vystoupeních, a už rok nikde nevystoupily. To je hodně demotivující,“ říká berounská ředitelka Rajtmajerová. Oslovení ředitelé se aktuálně nejvíce upínají k rozhodnutí vlády, které by mohlo padnout už v pondělí 8. února, kdy by mohla být povolena individuální prezenční výuka. „Co se týká zpěvu a dechových nástrojů, i s tím si ve škole dokážeme poradit a dodržet potřebná bezpečnostní nařízení,“ ujišťuje kladenská ředitelka Michaela Bernášková, která je flétnistkou.

Alespoň individuální výuku vyhlížejí také v Příbrami. „Věřím, že jsme bezpečnější prostředí než třeba autoškoly. Doufám, že se brzy pro nás opatření aspoň trochu uvolní,“ uvedla Petra Havlíková. „Jsme připraveni na všechno, individuální prezenční výuku bychom zvládli. Máme dost dezinfekce, máme náhradní roušky, pokud by děti zapomněly,“ řekl ředitel mělnické ZUŠ Jiří Lechner.

Dobrá zpráva na konec: Ve školách kvůli koronavirové pandemii nemuseli sáhnout ke zkracování úvazků nebo dokonce propouštění.