Nárůst akutních respiračních infekcí v tomto prostředí Deníku potvrdila i Dana Šalamunová ze středočeské hygienické stanice. Připomněla, že rapidní zvýšení nemocnosti nesouvisí jen s návratem dětí do školských zařízení po prázdninách, ale také s tím, že po pěkných prázdninových měsících začíná období sychravého počasí. „Celorepublikově byl zaznamenán nárůst skoro o 50 procent, ve středních Čechách to máme o 67 procent,“ nabídla srovnání. Největší zvýšení nemocnosti hygienici zaznamenali ve věkové skupině nula až pět let. V kraji to v minulém týdnu bylo 1970 případů na sto tisíc obyvatel.

Letité zkušenosti napovídají, že obávat se podstatnějšího nárůstu není třeba. „Do poloviny září je největší boom, potom se křivka stabilizuje,“ vysvětlila Šalamunová. Upozornila, že současný stav nedosahuje hranice epidemie. Čas chřipkových epidemií přichází zpravidla kolem přelomu ledna a února – kdy se to stane a zda vůbec, však předem nelze odhadovat.

Kromě klasické rýmy a chřipky aktuálně dětem hrozí onemocnění horních i dolních cest dýchacích, záněty středouší, záněty vedlejších nosních dutin, kašel, záněty hrtanu nebo průdušek, připomněl dětský lékař Stanislav Spurný. Právě jeho zkušenost ukazuje, že není výjimkou, pokud dítě častěji onemocní, než se adaptuje na nové prostředí. „Začátkem nového školního roku plní ordinace zejména děti s tradičním virovým onemocněním, jakými jsou rýma nebo chřipka. Zvýšená nemocnost se týká převážně dětí nastupujících do mateřské školy,“ uvedl Spurný. „Nejvíce infektů dítě absolvuje ve většině případů právě při prvním nástupu do kolektivu. V tom prvním měsíci, který nově tráví mezi dalšími dětmi, jsou běžné až tři infekty za měsíc,“ konstatoval.

Vyhýbat se kolektivu kvůli obavám z onemocnění nicméně označuje za hloupost; takový přístup by dítěti mohl naopak uškodit. „Dát dítě do školky znamená dát mu příležitost vybudovat si vlastní imunitu. Do dospělosti by dítě mělo projít až stovkou nemocí, aby mělo později dostatečně silný imunitní systém,“ vysvětlil Spurný souvislosti.

Jako prevenci běžných dětských nemocí a respiračních infektů lékaři doporučují především dostatečnou hygienu, zdravou životosprávu, vyvážený jídelníček – a také dostatek pohybu na čerstvém vzduchu, ale i spánku. A když už nemoc u dítěte propukne, je pro ně i ostatní děti nejlepší nechat je mimo kolektiv a dát mu dostatek času na úplné vyléčení.

Zvlášť v době zvýšené nemocnosti je důležité dbát na to, aby dětská strava byla bohatá na bílkoviny, ovoce a zeleninu. „Důležitou složkou jídelníčku by měly být antioxidanty, například vitamin C a vitaminy skupiny B,“ radí Galle. Jako dodavatel lékárenského sortimentu neopomněl zdůraznit také význam polyfenolů, které působí proti volným radikálům a pomáhají posilovat imunitní systém. „Najdeme je v ovoci a zelenině – ale i v rostlinných doplňcích stravy. Slouží jako prevence, ale také pomáhají snižovat délku a závažnost u již probíhajících infekcí,“ poznamenal.