K tomu, aby se přání naplnilo, v pondělí 7. června vykročila stavební společnost Eurovia CS. Při pomezí krajů Středočeského a Jihočeského zahájila dostavbu 32 kilometrů dálnice D4. Za tři a půl roku se po nich má jezdit.

PPP projekt pozitivním příkladem

Výstavba, jež se neodehrává v režii státu, ale francouzského konsorcia Via Salis (VINCI Concessions + VINCI Highways + Meridiam), se má stát příkladem pro další podobné akce. A nikoli jen v tom smyslu, jak naznačil premiér Andrej Babiš (ANO), když se obrátil směrem k vedení Ředitelství silnic a dálnic ČR: „Uvidí, jak to jde soukromým firmám – a za jakých nákladů.“

Především se má způsob dostavby D4 stát ukázkou zdařilé investice podle modelu PPP, tedy založené na partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Dálnici francouzské konsorcium postaví z vlastních prostředků, následně ji bude 25 let provozovat a udržovat (k čemuž si ještě přibere dalších 16 km již fungujících úseků, které zmodernizuje). Až po zprovoznění dálnice stát začne s postupným splácením: jak za vybudování, tak za službu ve formě zajištění provozu a kvalitní údržby zaplatí 17,8 miliardy korun v čisté současné hodnotě. Mimochodem: zástupci státu původně počítali s cenou do 124 miliard… Po čtvrtstoletí konsorcium provoz dálnice, jejíž stav by se měl blížit novostavbě, předá státu. Za jízdu po „soukromé“ dálnici přitom řidiči nezaplatí nic navíc; postačí uhrazení běžných dálničních poplatků.

Oprava silnice I/18 v úseku Skalka - Drásov.
Kolonám na nájezdu od Příbrami na dálnici D4 dali stavbaři týdenní pauzu

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) předpokládá, že PPP model by se mohl uplatnit při financování dalších dopravních staveb – a to nezávisle na tom, kdo bude po volbách sedět ve vládě. Jednoznačně se PPP podle něj nabízí třeba pro budování dálnice D35, vysokorychlostních železnic nebo i projektu dálnice D3 přes Posázaví. A Babišovi by se líbilo uplatnění tohoto modelu třeba i pro výstavbu nové nemocnice v pražských Letňanech.

Početné hosty pondělního zahájení stavby ovládlo takové nadšení, že jim slavnostní poklep kladívky na připravený „základní kámen“ nestačil. Po ceremoniálu vytvářeli skupinky a poťukávali si znovu a znovu. Současně zde nalezli vzácnou shodu ti, kteří jsou jinak politickými protivníky: zástupci vládního hnutí ANO a opoziční občanští demokraté.

Spokojenost netajil třeba 1. náměstek středočeské hejtmanky a poslanec Martin Kupka (ODS). „Pro nás je to obrovsky důležitý start připojení jižních Čech – a také příležitost rehabilitovat PPP projekty, protože zapojení soukromých peněz je pro budoucnost velice důležité,“ řekl Deníku.

Upřesnil, že dobře zvládnutý PPP projekt České republice mimo jiné otevře cestu k dalším. „Přál bych si, aby bylo zřejmé, že pokud se soukromý kapitál účastní státního projektu, není to podezřelé, ale je to důležité a dobré,“ poznamenal. Jedním dechem současně Kupka ocenil, že nový kus dálnice „zpřístupní lidem krásné údolí Vltavy i krásné Brdy“. Zásadní význam stavby ocenil i jeho stranický kolega Martin Kuba, hejtman Jihočeského kraje. „Pro nás je strašně důležité, že ta stavba vzniká,“ konstatoval. „Pokud by vedla až do Českých Budějovic, nejste v Praze za dvě hodiny, ale za tři čtvrtě,“ doplnil.

Používán má být materiál z hald

Jeden muž na místě se ale neradoval. „Dálnice ano, haldy ne,“ hlásalo jedno z hesel, s nimiž přijel protestovat Petr Kareš z Příbrami. Ohrazuje se proti tomu, že při budování D4 má být používán i materiál z postupně rozebíraných hald hlušiny, tedy někdejších důlních odvalů.

„Obsahují radioaktivitu, kterou je snad možné vymýt, ale i barevné kovy – hlavně olovo, měď, zinek, arsen a kadmium – a ty se dají odstranit těžko,“ řekl Kareš Deníku. Mínění, že haldy je rozumné nechat spát a vnímat jako novodobou součást krajiny, přitom na Příbramsku rozhodně není ojedinělé – a to i mezi místními politiky. Ministr Havlíček však odmítavě kroutí hlavou. „Jejich využití je naopak svým způsobem ekologické,“ řekl Deníku. „My ty haldy zlikvidovat musíme,“ konstatoval.

Ilustrační foto.
Dostavba dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem se rozjíždí jako soukromý projekt

Vedle Kareše dále zpovzdálí sledoval dění při slavnosti k zahájení prací na dostavbě dálnice ještě další muž; podle svých slov místní občan Pavel. „Mně vadí, že tohle celé je placené z veřejných peněz – a když jsem se chtěl přijít podívat, tak mě vykázali,“ posteskl si. Tak docela pravdu ale zřejmě neměl: vzhledem k PPP modelu šlo vlastně o akci soukromé firmy; navíc s účastí hostů střežených policejní ochrankou.

Karel Havlíček dále na otázky Deníku odpověděl, že podle jeho informací očekávaný termín dokončení neohrozí ani čekání na výsledky archeologického výzkumu, ani možné těžkosti s výkupem pozemků. „Zatím to nevypadá, že by hrozilo nějaké zdržení,“ uvedl k práci archeologů. Jejich výzkum v jednotlivých lokalitách je prý buď už dokončený, nebo před dokončením. A pokud jde o pozemky? „Můžeme jet podle čtyřistašestnáctky, uvedl ministr s odkazem na takzvaný liniový zákon (přesněji: zákon o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury), který mimo jiné řeší postup při vyvlastnění.

Co také nabídne nově vybudované dálnice:
- 4360 metrů protihlukových stěn
- 2 odpočívky s čerpacími stanicemi a rychlonabíjecími stanicemi pro elektromobily a hybridní vozidla
- 100procentní pokrytí nové dálnice kamerovým systémem
- 112 kamer pro monitorování úseků
- 48 nouzových SOS telefonů
- 28 variabilních dopravních značek a informačních tabulí
- 10 meteorologických stanic
- 27 analyzátorů dopravního proudu

Zdroj: Via Salis