Který zájemce o historii nestihl ve čtvrtek zajet do Panenských Břežan na Praze-východ, příležitost začíst se do řádek psaných rozmáchlým rukopisem Jana Kubiše bude mít až 27. 5. 2022. Oblastní muzeum Praha-východ, jehož je panenskobřežanský památník součástí, hodlá unikát, o jehož existenci dosud věděla jen hrstka zasvěcených, vystavovat pouze jediný den v roce. Uvedl to ředitel muzea Vlastislav Janík.

Společné ohně pro nálety

„Milá Máničko, napsal Kubiš v listu přítelkyni, jíž vykal a posílal mnoho pozdravů z Prahy. Pouhých 15 dnů před spácháním atentátu, 12. května 1942, dopis adresoval, jak napsal na obálku, Mařence Žilanové z Chomle u Rokycan. S tehdy 24letou slečnou ze západních Čech se o čtyři roky starší Kubiš poznal v době, kdy se připravoval na svůj hlavní úkol, k němuž byl vyslán v rámci paravýsadku Anthropoid společně s Jozefem Gabčíkem. Útok na Heydricha končící smrtí mimo jiné vedl k tomu, že Velká Británie zrušila platnost Mnichovské dohody.

Marie Žilanová a její kamarádka Věra Kučerová se s parašutisty poznaly na jaře roku 1942. Rotmistra československé armády Kubiše (jehož pravé jméno však neznala, protože vystupoval pod krycí identitou) tehdy Marie nejen skrývala, ale také se podílela na zapalování signálních ohňů navádějících 24. dubna noční nálet britských leteckých sil RAF na průmyslový závod na Plzeňsku. Atraktivním dívkám se také dařilo od parašutistů odvádět nežádoucí pozornost, zmínil historik Jaroslav Čvančara. Připomněl dále, že v místě se sešlo více parašutistů i z dalších výsadků, a tak mladé ženy plnily i roli spojky doručující zprávy k rodičům dalšího z parašutistů Jiřího Potůčka. Ty si skutečně členové výsadku vyzvedli – a pak se objevily ve vysílání radiostanice Libuše.

Žárlivost na mrtvého muže

Od chvíle, kdy s Gabčíkem vypravil do Prahy splnit svůj hlavní úkol, se už Kubiš s Marií nesetkal. Zjevně však na sebe nezapomněli do konce svých životů. Parašutistovi zbývalo pár dnů, adresátka dopisu na něj vzpomínala až do své smrti v roce 1993. Byť jeho pravé jméno se dozvěděla až po 18. červnu 1942, kdy viděla fotografie zabitých výsadkářů v novinách. Po známém boji v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v centru Prahy.

Podle historika Čvančary je obdivuhodné, že Marie pak důkaz v podobě dopisu nezničila. Zvlášť když už 17. června byla zatčena rodina Kučerových, u níž ona pracovala jako prodavačka. „Přes kruté výslechy ji nikdo neprozradil,“ připomíná historik.

Mimochodem – Marie neukrývala jen dopis. Od Kubiše dostala ještě korespondenční lístek. Ten se ale nedochoval. Ukázalo se, že když se po válce poprvé vdala, její manžel žárlil i na mrtvého Kubiše: lístek hodil do kamen. Dopis z 12. května však zůstal zachován a ona ho roky ukrývala. Čvančara se o něm kdysi dozvěděl úplnou náhodou: z rubriky čtenářských dopisů v časopisu Hlas revoluce. V roce 1988. Po řadě setkání mu paní Marie Kubišův dopis svěřila – s tím, že ho má, až přijde vhodná doba, předal některému muzeu. Stalo se: jako nevhodnější vybral panenskobřežanský památník.

Připomíná také slova paní Marie, podle níž se s Kubišem znali jen několik dní – avšak bylo to tak intenzivní, že po válce plánovali sňatek. V souvislosti s tím však historik krčí rameny. A ne proto, že parašutisté přece šli do akce jen a malou nadějí, že vyváznou živí. „Pokud vím, Jan Kubiš měl ještě jednu Marušku v Praze,“ poznamenal Čvančara.

Zámky v Panenských Břežanech
- Památník národního útlaku a odboje sídlí v Panenských Břežanech v takzvaném horním zámku – proslaveného tím, že tam za okupace žil státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank.
- V obci je také dolní zámek, který sloužil jako rezidence rodiny Reinharda Heydricha. Právě odtud vyjel zastupující říšský protektor vstříc atentátu.
- Dolní zámek, který od Heydrichových časů proměnily nejen úpravy nařízené vdovou Linou Heydrichovou, ale především éra Výzkumného ústavu kovů, byl v rámci čtvrtečních oslav mimořádně zpřístupněn. Návštěvníci poznali, že ve zdevastovaném objektu je nejzachovalejší velký sál v patře, kde prý Heydrich s oblibou šermoval.
- Nový vlastník dolního zámku Josef Outlý plánuje postupnou rekonstrukci na multifunkční centrum. První návštěvníky by chtěl přivítat do deseti let.