Nová hejtmanka hned na začátku vyzvala management kladenské nemocnice k odstoupení. Dále chce získat více peněz na opravy silnic a také souhlasí se spoluprací se Sečuánem, kterou chce rozšířit i na Japonsko nebo Afriku.

Stihla jste se už zabydlet v hejtmanské kanceláři?

Pořád je to velmi hektické a na zabydlení to je zatím krátká doba. Myslím, že mi to ještě měsíc bude trvat.

A stihla jsme se seznámit se zaměstnanci úřadu a náplní jejich práce?

Jejich práci znám už z dřívějška. Příliš se nezměnila od dob, kdy jsem tu působila jako zastupitelka. Zatím jsem se spolu s radními sešla s odbory a zaměstnance úřadu pozvala na předvánoční setkání. Některé lidi jsem znala. Věděla jsem, jak funguje krajský úřad uvnitř, takže to není tak, že bych šla do něčeho nového.

Došlo na úřadě pod vaším vedením už k nějakým personálním změnám?

Za měsíc? To opravdu nejde. Nicméně je přirozený vývoj, stejně jako když přijde do firmy jako manažer, že si po určité období lidi takříkajíc ohmatává a zjišťuje, jak pracují nebo nepracují. Nepřišli jsme sem ale s tím, že vyházíme všechny úředníky. Pracuje tady mnoho kvalitních zaměstnanců. Ke změnám dojde, ale spíš přirozeným vývojem.

Přivedla jste si na úřad nějaké své blízké spolupracovníky?

Ano, mám tady kolegy z minulosti. Jsou ve výběrových řízeních a někteří už uspěli.

Po svém zvolení hejtmankou jste uvedla, že byste ráda navázala dobrý vztah s Prahou. Hovořila jste už o spolupráci s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou?

Ano, sešli jsme se už několikrát. Máme několik společných témat, ve kterých budeme spolupracovat. Záběr bude mnohem širší, ale a priori řešíme dopravu.

Můžete být konkrétnější? O jakých tématech jste jednali?

Středočechy zajímají modré zóny. Ale já už jsem několikrát říkala, že není v moci primátorky, ani nás, lidí zvenčí, tlačit na pražské městské části, jak to mají dělat. Spíš hledáme cesty, jak umožnit Středočechům parkovat a dostat se pohodlně hromadou dopravou do centra Prahy. Budeme také společně vyjednávat o pražském okruhu a jednáme o integraci dopravy. Průsečíků mezi středními Čechy a Prahou je mnoho. S primátorkou jsme dohodnuté na tom, že v lednu uděláme společné zasedání našich rad, aby i moji kolegové poznali svůj protějšek v Praze a mohli s nimi řešit jejich témata.

Můžeme tedy očekávat, že vztahy mezi Prahou a středními Čechy budou lepší? Protože v minulosti nebyly zrovna ideální. Bývalý hejtman Miloš Petera si například několikrát postěžoval, že o modrých zónách se s ním pražští radní zcela odmítli bavit.

S primátorkou mám velmi dobrý vztah. I když vznikne problém, jsme schopné ho spolu řešit. Co se týče modrých zón, přišlo to pro Středočechy trochu nečekaně. Nevím ale, jak dalece se o to bývalý hejtman zajímal a jak s ním bylo jednáno.

V jaké fázi je nyní příprava P+R parkovišť?

Praha vypisuje operační programy, které se věnují P+R parkovištím. Některé obce už požádali o dotaci na terminály, které s parkovišti souvisí. Chceme je podpořit. Na příští rok připravujeme změnu grantových schémat, chceme se zaměřit na kofinancování pro malé obce, aby si také ony na tyto projekty sáhly.

Do Prahy dojíždí denně desetitisíce Středočechů. Nebylo by pro kraj výhodnější, aby spíš volili cestu vlakem a autobusem než dojíždění autem?

Je to trochu složitější problém. Kraj má mnoho malých obcí, z nichž je dojezd do okresního města třeba 15 kilometrů. Po kraji jezdí integrovaná doprava a pak v místě obce funguje ještě lokální doprava. Není možné, aby z vesnice, která má osm set obyvatel, jel přímý spoj do Prahy. To by bylo pro kraj nevýhodné. Chtěli bychom ale, aby se z takové vesnice člověk na jednu jízdenku, ač s přestupy, dostal až do centra Prahy, a obráceně.

Kdy se tedy na jednu jízdenku Středočech do Prahy dostane?

V této době se už dostaneme, ale jen v několika lokalitách, kde funguje pražská integrovaná doprava. Zatím jsou to vybrané linky, které jsou ekonomicky výhodné a týká se to například části Prahy-východ a západ, části Benešova. Ale chtěli bychom, aby se poměrně komfortně dostal do Prahy i obyvatel z Příbramska nebo Rakovníka. Tam je cesta už složitější. Musí se do toho zapojit meziměstské autobusy, železnice.

Znamenalo by to, že by všichni Středočeši jezdili po kraji a do Prahy na dnešní pražskou kartu s názvem Lítačka?

Já by si to přála. A je mi jedno, zda se ten kupon bude jmenovat Lítačka nebo jinak.

Krajské zastupitelstvo bude schvalovat rozpočet na příští rok. Oproti letošku by mělo jít o patnáct procent víc peněz na dopravu. Na co budou tyto peníze primárně použité?

Hlavně na opravy silnic prvních a druhých tříd, ale také na opravy mostů a mostků, které jsou v havarijním stavu. Další peníze použijeme na doplacení projektů z Evropské unie. Do oprav silnic půjde příští rok přibližně 3,5 miliard korun. Máme připravený plán oprav na čtyři roky. S tím půjdu příští týden za ministrem dopravy Danem Ťokem a zeptám se ho, kolik peněz by z ministerstva uvolnil na opravy středočeských silnic.

Na podzim se ministr vyjádřil, že žádné peníze už krajům na opravy silnic druhé a třetí třídy nedá…

Ano, v té době jsem s ním o tom mluvila. Vrcholila akorát kampaň do krajských voleb. Vysvětlil mi, že na ministerstvu vznikly přebytky peněz, které krajům mimořádně jednorázově rozdělil. Bohužel se to stalo předmětem předvolebního boje. Středočeský kraj má nejhustší síť silnic, všechny cesty do Prahy jdou přes Středočeský kraj. Nějaká pomoc ze státního rozpočtu by rozhodně byla přínosem. Otázkou je, zda to má být rozpočtovým určením daní, nebo zda to má být přes ministerstvo dopravy nebo ministerstvo pro místní rozvoj.

Kde je situace nejhorší. Jaké silnice by se měly opravit přednostně?

Nejde to tak říct. Ve všech dvanácti okresech jsou silnice, které jsou v dezolátním stavu.

Praha plánovala, že od Nového roku zakáže vjezd kamionům. Tento plán byl nakonec odložen na neurčito. Pro středočeské silnice a obce by to přitom bylo fatální. Jak se proti tomu postavíte?

Co se týče kamionové dopravy, máme ještě jiný problém, objíždí totiž dálnice po silnicích druhých a třetích tříd. Už takto tragický stav silnic nám ještě více zhoršují. Připravujeme systém mobilních vah, abychom mohli řidiče kamionů dostat zpět na dálnice. Na tom budeme velmi usilovně pracovat. Zároveň však budu s dopravci osobně jednat, vysvětlovat jim postoj kraje.

Dobře, ale co uděláte, když pražští radní zakážou vjezd do Prahy?

Pokud by to rozhodnutí padlo, dostali bychom se s Prahou do velkého konfliktu. A to bych opravdu nerada. Není možné, aby kamiony objížděly Prahu po silnicích druhých a třetích tříd. Ty navíc vedou mnohdy takový terénem, že by kamiony uvízly. Byli bychom nuceni dát tam zákazové značky. Tímto způsobem by se komunální politika dělat neměla, pakliže není dokončen okruh kolem Prahy. Pokud by Petr Dolínek tlačil, že uzavře Prahu kamionům, beru to jako tvrdý politický boj. Myslím si, že by bylo dobré si sednout a popřemýšlet nad tím, kam Pražané jezdí na víkendy. Protože pak se i jejich chalupy a chaty stanou nedostupné.

Dalším velkým tématem jsou krajské nemocnice. Mluví se o problémech kladenské nemocnice. Co se tam stalo?

Ano, dluhy kladenské nemocnice z minulých období byly velkým tématem hned na prvním jednání naší nové rady. Kladenská nemocnici měla za rok 2015 ztrátu 185 milionů. A za letošek se také předpokládá ztráta. Podle nás je na vině manažerské selhání. Naše rada kraje s tím zatím nemůže dělat víc, než vyzvat management k odstoupení. A to jsme udělali. Odvolat management však musí zastupitelstvo kraje. My jsme v rozpočtu zatím vytvořili rezervu, ze které můžeme krýt ztrátu nemocnic z minulých období. Zavírat nemocnice však rozhodně nebudeme.

Nedostatek lékařů a stárnutí lékařů je celorepublikový problém. Jak pomůžete malým obcím, aby se i tam lidem dostávalo náležité lékařské péče?

Plánujeme více spolupracovat s vysokými školami a budeme se snažit, aby v nemocnicích byla vzdělávací střediska pro tyto lékaře. Jiná možnost nám ani nezbývá. Chceme využít i odborného tisku a nabízet volná místa v nemocnicích v kraji. Také počítáme s navýšením platu lékařů o deset procent, jak přislíbil premiér.

Bude to dostatečná motivace pro lékaře otevřít si ordinaci na malém městě nebo v obci?

Uvědomujeme si problém nedostatku lékařů, především pak praktických a dětských. Budeme jim metodicky pomáhat. Formou dotací jim pomůžeme, aby si v obcích mohli zřídit ordinaci a aby se tam mohli nastěhovat s rodinou. Přes naše krajské nemocnice také chceme navázat užší spolupráci s lékaři, kteří už na tom místě jsou, a nové lékaře motivovat, aby tam zůstali.

Po svém zvolení hejtmankou jste také hovořila o tom, že budete do středních Čech lákat zahraniční firmy. Na jaké země se chcete zaměřit a jak bude pokračovat spolupráce s Čínou?

Ve spolupráci s Čínou budeme a chceme pokračovat. V Čchengu-tu máme výsostné podmínky oproti jiným krajům. Přímé linky z této oblasti nám budou přivážet 400 tisíc turistů ročně. A já rozhodně neřeknu, že je tu nechci.

A na jaké jiné země se chcete orientovat?

Chci navázat spolupráci například s Jižní Koreou. Tam vidím obrovský prostor ve spolupráci v odvětví výzkumu a vývoje. Navíc jsou přední dodavatelé a výrobci zbrojního průmyslu, který má u nás velkou historii. V Jižní Korei v této chvíli velmi stojí o spolupráci s Čechy. Málo se ví o korejské medicíně, která je tou čínskou trochu upozorněná. Ale myslím, že by stálo za to tyto trendy pustit i sem. Zaměříme se také na spolupráci s Japonskem, největšími investory v republice. Dále vidíme velkou příležitost ve spolupráci s Polskem, s Itálií, konkrétně v oblasti kolem Říma, kde už máme nějaké vztahy navázané. Ale například v Africe žádnou spolupráci nemáme, což je trošku škoda.

To znamená, že by v kraji mohla v budoucnu vzniknout nová pobočka nějaké významné zahraniční firmy?

Určitě se na to zaměříme. V Milovicích by na to byla ideální plocha. Uvítáme, když tam někdo bude investovat, ale aby to nebyla jen další montovna. Raději bychom nějakou inovační firmu.

Je nějaké odvětví, které minulé vedení kraje zanedbalo?

Cestovní ruch. Turisty máme, nicméně v kraji zůstávají přibližně dva dny. To je málo. Většinou jde o jednodenní výlety z Prahy. A to lokalitám ve středních Čechách nepomůže. Navíc, když si kolikrát vezou s sebou svačinu z Prahy. Náš záměr je dostat turisty do středních Čech na čtyři až pět dnů a abychom my bychom jim zajišťovali výlety do Prahy. Plánujeme vznik středočeské agentury, na kterou už máme vyhrazené peníze v rozpočtu. Chceme vzít starosty měst a obcí na veletrhy cestovního ruchu, aby i oni měli možnost prezentovat památky a služby, které v jejich místě jsou.

Jaroslava Pokorná JermanováNarodila se 17. srpna 1970 v Karlových Varech.

Absolvovala Provozně ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.

Je členka Poslanecké sněmovny (od října 2013), místopředsedkyně sněmovny (od listopadu 2013), zastupitelka Benešova (od 2014, od letošního ledna i radní města), místopředsedkyně hnutí ANO (od 2015), letos zvolena do zastupitelstva Středočeského kraje a nyní byla zvolena hejtmankou Středočeského kraje. Po zvolení hejtmankou se některých funkcí vzdala. Po 1. lednu 2017 už nebude místopředsedkyní sněmovny ani poslankyní.

Je podruhé vdaná, z prvního manželství má syna, žije v Benešově.

Čtěte také: Novou středočeskou hejtmankou je Jaroslava Jermanová