Pokud se tomu věnuje jednotlivec, je to jen zajímavé pozorování zimujících ptáčků. Jestliže se však sčítání uspořádá hromadně a data dají dohromady, mají už vědeckou hodnotu. Odborníci je vyhodnotí – a budou moci porovnat jak s dalšími regiony, tak se zjištěními z loňského roku. Tehdy se sčítání opeřených návštěvníků krmítek uskutečnili poprvé – a ohlas, s nímž se ve středních Čechách setkalo, organizátory až překvapil. Ať už se jednalo třeba o zapojení rodin s dětmi, či přímo školních tříd. Zopakuje se i letos ochotná spolupráce spousty dobrovolných pozorovatelů? A k jakým závěrům při letošní mírné zimě dospějí? Potvrdí se například zjištění Českého svazu ochránců přírody, že v zahradách ubývá kosů a zvonků?

Jedna hodinka pozorování

Druhý ročník celorepublikového sčítání ptactva na krmítkách připadá na víkend 10. – 12. ledna. Princip je jednoduchý: nasypat do krmítka, připravit psací potřeby, pak už jen 60 minut pozorovat ptačí návštěvníky – a výsledky předal dál prostřednictvím webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz. Tak pomoc veřejnosti v rámci „občanské vědy“ shrnula koordinátorka Ptačí hodinky Dita Hořáková.

Rozdíly na temeni i tvářích

Z toho, že by lidé mohli ohlásit jen to, kolik opeřenců spatřili, ale nemají ponětí, o které ptáky šlo, nemá obavy: kdo ještě nezná, snadno pozná. Předchozí zkušenosti opravdu nejsou nutné. „Tomu, kdo si není jistý, že dokáže poznat nejběžnější druhy ptáků, pomohou naše materiály nebo pomocný určovací arch s vyobrazením druhů,“ řekla Hořáková právě s odkazem na web Ptačí hodinky. Pohled na obrázky ukazuje, že složité to vážně není. Sýkoru modřinku lze snadno určit podle modrého temene; naproti tomu sýkora koňadra má hlavu černou. Také vrabce domácího lze od vrabce polního odlišit podle „čapky“ na hlavě, nicméně k rozlišení vrabce polního od samičky vrabce domácího nejsnáze poslouží černá skvrna na bílé tváři; ta záměnu vylučuje. A mimochodem: třeba pěnkava je vlastně „červenější“ nežli červenka…

Na webu lze také najít tipy, jak ptáky správně přikrmovat. „Mnoho druhů lze přilákat na slunečnicová semena. Ptáci si oblíbili i vlašské ořechy nebo lojové koule – ty ale doporučujeme bez sítěk,“ radí Hořáková. S vysvětlením, že síťky představují zbytečné plasty, které v parcích a zahradách často visí ještě na jaře. A když spadnou, představují ohrožení třeba pro psy přilákané jejich vůní: pokud je zhltnou, hrozí jim vážné problémy. Ježkům jakbysmet.

Správně je víc hlav naráz

Podle očekávání se v pátek do sčítání zapojí především školní kolektivy – a sobota s nedělí budou patřit rodinným pozorováním. U jednotlivých druhů se však nesčítají všichni jednici, kteří se během pozorovací hodiny ukážou. To by stejný ptáček mohl být započten vícekrát, pokud se bude vracet. Je tedy na místě u každého druhu zapisovat vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou. „Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest – a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku,“ vysvětluje Hořáková princip počítání. S upozorněním, že se však nepočítají pouze ti opeřenci, kteří přistanou přímo na krmítku. Do výkazu patří všichni, které pozorovatel v danou chvíli spatří; i v okolí.

Na vložení záznamů o pozorování (přičemž každý může svých „hodinek“ zvládnout i více) prostřednictvím webu je čas do 17. ledna. Konečné výsledky sčítání lze však očekávat až v únoru, připomněla koordinátorka občanské vědy v České společnosti ornitologické Alena Skálová. Zpracování dat sice tak slouho netrvá – počítá se ale s tím, že ještě bude třeba počkat na pozorování od lidí, kteří možnost elektronického odeslání nemají a své výsledky zanesené do sčítacího formuláře budou posílat poštou.

Zdroj: Youtube

Nejběžnější jsou koňadry

Loni se na krmítkách nejčastěji objevovaly sýkory koňadry; dále pak následovali – podle slov Skálové ale s odstupem – vrabci polní a vrabci domácí. Mizí naopak kosi černí a zvonci zelení, upozornil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Ukazují to výsledky soutěže ochranářů Živá zahrada, jež je založena na pozorování divoce žijících zvířat na zahradách.

I z tohoto projektu vyplývá, že nejběžnějším ptákem, jehož výskyt se pohybuje kolem 90 zahrad ze sta, je sýkora koňadra. Kosi, kteří primát drželi dřív, o toto postavení přišli. Zatímco před rokem 2018 bývali vídáni na 95 procentech zahrad, loni v prosinci to už bylo pouze 77 procent. Ne tak skokově, avšak setrvale, klesají pozorování zvonka zeleného. „V roce 2011 se vyskytoval na 68 procentech zahrad, o pět let později na 55 procentech – a nyní už jen na 41 procentu zahrad,“ připomněl Stýblo.

Také ČSOP, který příznivce Živé zahrady upozorňuje i na chystanou Ptačí hodinku, fandí projektům občanské vědy – tedy dlouhodobým pozorováním přírody jednotnou metodikou v masovém měřítku; s využitím nadšené laické veřejnosti. „V celém světě přinášejí velmi zajímavá data,“ zdůraznil Stýblo. S tím, že program Živá zahrada ČSOP odstartoval už v roce 2004 – a tak je díky pozorováním nadšenců k dispozici už úctyhodná ucelená řada dat.