Krajská stipendia, fungující od roku 2010, končí. Do června - a dost

Neuspěl, když se pro jeho návrh vyslovilo pouhých sedm přítomných (proti jich bylo 21 a čtyři zastupitelé se hlasování zdrželi), avšak vyvolal rozsáhlou diskusi. Vzešel z ní příslib, že se zastupitelský výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost bude otázkou motivace při volbě oboru – tedy studia určujícího možné profesní zaměření – důkladně zabývat.

Je třeba zlepšit vybavení

„Zrušení stipendií je kontraproduktivní,“ míní Bezděk. S tím, že jestli mladí lidé, kteří si vybrali potřebné obory, budou nadále dostávat finanční příspěvky, považuje za mnohem zásadnější než to, jestli škola bude mít nejmodernější pomůcky. Právě na jejich pořízení by se podle současných očekávání mohly využít ušetřené peníze; ty totiž nadále zůstanou k dispozici školství.

Žáci by se teď do lavic vracet neměli, reagují ředitelé škol na soudní verdikt

Počítá se s tím, že ředitelé škol budou vědět nejlépe, jak je využít, aby vzdělávání mohlo nabídnout důstojnější podmínky, než je realitou na leckterých středních školách zřizovaných krajem: mají vybavení ze 70. let minulého století, tedy z dob, kdy je mohli navštěvovat rodiče nynějších učňů a studentů. „Rozhodnutí rady vnímám jako přinejmenším nešťastné – a možné i uspěchané,“ ohradil se Bezděk. Zdůraznil také zkušenost z Kladna, kde žije: pro některé žáky a studenty není získaná částka několika stovek zanedbatelná.

Ostře se do něj obul Jan Jakob (Spojenci-TOP 09). „Že se hnutí ANO posouvá doleva, to víme – ale že až takhle, to mi hlava nebere,“ rozhorlil se. Podle něj je třeba zapojit do systému firmy. A pokud jde o krajské peníze, raději prý za ně uvidí kufry s kvalitním nářadím než sociální inženýrství. Vyvolal tím dohadování o tom, co přesně se označuje pojmem sociální inženýrství, ale i debatu o oněch kufrech.

Zkušenost z Plzeňského kraje, kde řemeslným oborům samospráva předává právě „profi kufry“, připomněl radní Vácha. Hejtmanka Petra Pecková (STAN) zase zabrousila do Libereckého kraje, když upozornila na tamější instalatérskou stěnu: obor instalatér skomíral kvůli nezájmu – zatímco nyní počty uchazečů výrazně stouply. Stačilo prý pořídit moderní vybavení pro praktický výcvik, které obor posunulo do 21. století.

Středočeské kolo štěstí. Vzpomene si někdo, k čemu kdysi sloužilo?

Přikyvuje i Martin Kupka (ODS): právě vybavením se školy chlubí – proč by jinak dělaly dny otevřených dveří, když se deváťáci rozhodují, jak se budou hlásit? Vácha by nicméně uvažoval třeba i o nákupu oblečení pro některé náročné obory, přičemž zmínil „kaldon pro kuchaře“ (zřejmě mínil rondon). Nebo kvalitní montérky, což nebudou modráky za 150 Kč, ale několikanásobně dražší – a něco vydrží.

Zájem o peníze na vybavení

Radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) v souvislosti se stipendii připomněl, že je odpůrcem toho, aby „kraj částečně suploval sociální politiku státu“ a odmítá, aby se kraj takto snažil ovlivnit rozhodování dětí nebo jejich rodičů. „Třeba kluk (nebo i holka) chce být truhlář – ale dají ho na zahradníka. Nebo by měl šanci uspět na střední průmyslové škole, ale dají ho na elektromechanika. Toto prostě nefunguje,“ konstatoval radní k motivaci v podobě peněz vyplácených v rámci krajských stipendií.

Přitakává například Václav Švenda (Spojenci-TOP 09): „Ty prostředky v kapitole školství zůstanou – a najdeme pro ně lepší využití,“ konstatoval k budoucím úvahám o 16 milionech korun. A třeba Martin Hrabánek (ODS) nabízí otázku: kolik studentů stipendium ovlivní, aby zůstali v oboru? „Pokud to má mít sociální rozměr, pojďme hledat jinou formu podpory,“ vybízí k odlišnému řešení.

Stipendia efekt nemají ani podle Pavly Štrobachové (STAN): přispěla snad za dobu své existence k většímu počtu zdravotníků nebo pracovníků v sociálních službách, kteří by v dnešní koronavirové době byli tolik potřeba?

Vyplácet krajská stipendia – ano, či ne?