Problémy podle Vyčítala pociťují jak lidé odkázaní na vlastní studny, tak i ti, kteří jsou připojeni k vodovodu. Mimochodem – jejich podíl v kraji před dvěma roky dosahoval jen 86,4 procenta, což je pod republikovým průměrem.

„Důvodem je situace především v malých obcích do pěti set obyvatel – a dále intenzivní výstavba v oblasti metropolitní Prahy a s ní spojené kapacitní problémy s přípojkami,“ vysvětila Marcela Burešová, vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu.

Potěšující není ani podíl připojení trvale obydlených domů ke kanalizační síti. I z tohoto pohledu jsou střední Čechy pod republikovým průměrem – a nedostatečná je také kapacita čističek odpadních vod vzhledem k množství odpadu z bezodtokových jímek.

„Povinnost připojení ke kanalizaci se ukládá vlastníkům pozemků nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody. Při posuzování technické možnosti připojení na kanalizaci je ale nutné zohlednit zásadu proporcionality. Nelze totiž vydat takovéto rozhodnutí, pokud by bylo zcela zjevně nepřiměřené okolnostem případu,“ poznamenala Burešová.

S novými řešeními v oblasti vodovodů a kanalizací – včetně hledání nových zdrojů povrchových a podzemních vod vhodných k úpravě na vodu pitnou – by měly pomoci dotace. Vedle těch státních i krajské; konkrétně z fondu životního prostředí a zemědělství a z infrastrukturního fondu.

Před rokem také vznikla Aliance pro vodu, jejímž posláním je poskytování odborného poradenství středočeským obcím a městům v oblasti vodního hospodářství, ale i návrhy na zlepšení hospodaření s vodou: jak z pohledu vodohospodářské infrastruktury, tak pro zadržování vody v krajině a sídlech.