S následky větrných kalamit, ať už se jedná o ty způsobené kůrovcem, ale také větrem či změnou klimaty, se lesníci potýkají neustále. Přes zimu jsou pak v hledáčku lesníků právě stromy napadené kůrovcem. Ty musí být vytěženy zpravidla do počátku jara, než začne být kůrovec znovu aktivní. Nejhorší situace zaznamenali lesníci ze státního podniku Lesy České republiky v jižní části kraje.

„Středočeské lesy mají mnoho vlastníků, o detailním stavu všech porostů nemáme informace. Pokud jde ale o porosty ve správě Lesů ČR, v tomto kraji není kalamita extrémní, s výjimkou Posázaví. Kůrovec napadl nejvíce stromů v jižní části kraje,“ informovala Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR s tím, že vyhledávání stromů napadených kůrovcem pokračuje nadále. Podnik pak eviduje asi 20 tisíc metrů krychlových kalamitního dříví.

Po vytěženém dříví rozhodně nezůstanou holé pláně. Podnik plánuje obnovu lesů, a to nejen prořezávkou na omlazení lesa, ale také výsadbou nových stromů. „V kraji počítáme s výsadbou 6,5 milionu sazenic,“ upřesnila Eva Jouklová.

Obnova lesů má v plánu i státní podnik Vojenské lesy a statky. Ten se v letošním roce chce prioritně zaměřit na Brdy, které se rozprostírají na území Středočeského a Plzeňského kraje. Zpřístupněny byly turistům před zhruba pěti lety, zájem o jejich poznávání, jelikož dlouhá desetiletí sloužily jako vojenský prostor a vstup sem byl přísně zakázaný, neustále vzrůstá. V loňském roce tu vznikla i síť cyklostezek a podobně. V letošním roce tu plánují Vojenské lesy a statky vysadit 1,5 milionů sazenic lesních dřevin, a to na ploše zhruba 300 hektarů.

„Jarní zalesnění zahájíme ihned, jakmile to vývoj počasí dovolí, v našem středočeském lesnickém středisku máme v nové „hibernační“ hale pro první fázi jarní výsadby v rámci podniku připraven milion zmražených sazenic, které začneme „probouzet“ a expedovat ihned, jakmile budou vhodné podmínky pro výsadbu,“ sdělil mluvčí Jan Sotona.

O dělníky nouzi nemají

V době pandemie, kdy jednotlivé státy Evropské unie znovu uzavřely své hranice, se některé firmy potýkají s nedostatkem dělníků – chybí Ukrajinci na stavbách, dělníci v továrnách. Na práce v lese nouze o dělníky není. Je to dáno jednak charakterem práce a také i samotným pracovištěm, kterým je z drtivé většiny les. Dodržování hygienických opatření je tu tak téměř bezproblémové.

„Určitým, avšak řešitelným, problémem je omezení mobility zahraničních pracovníků, klíčovým faktorem však bude, zda nedojde v důsledku vývoje pandemie k omezením zpracovatelských kapacit u našich odběratelů,“ vysvětlil Jan Sotona.

O dříví napadené kůrovcem či polámané při větrných kalamitách nouze na trhu není. Podle Evy Jouklové z Lesů ČR je nyní zájem také o vlákninu; tedy dřevo horší kvality využívané zejména k výrobě papíru.

Levné topení

Pokud vytápíte svůj dům dřívím, pak pro vás ekonomové mají dobrou zprávu. Cena za kubík jehličnatého dřeva by měla i nadále klesat. Důvodem jsou nedávné problémy s přemnoženým kůrovcem. Na trhu je zkrátka moc jehličnatého dříví, což se promítá do jeho ceny.

„Průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila loni od ledna do října 445 korun za metr krychlový, přičemž vykazovala nadále sestupnou tendenci. Pro srovnání, v roce roce 2015 to průměrná cena palivového dřeva z jehličnanů činila 812 korun,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda s tím, že naopak cena listnatého dříví stagnuje, a nebo i za této situace roste.

„Palivové dříví listnáčů ve stejném období v zásadě cenově stagnovalo, když jeden jeho metr krychlový zlevnil z 1111 korun v roce 2015 na 1108 korun v roce 2019,“ poznamenal Lukáš Kovanda.