Podobná policejní vyjádření bylo možné slýchat už v minulosti tentokrát ale vyvolalo haló; rozpoutala bouřlivé reakce. Na twitteru se objevila i nařčení policie, že má snahu odpůrce současného premiéra šikanovat a neoprávněně postihovat. S kritikou vystoupili nejen „běžní“ uživatelé sociální sítě, ale ozvali se i politici.

Třeba náměstek středočeské hejtmanky Martin Kupka (ODS), jenž je i poslancem, který v říjnových parlamentních volbách bude patřit k přímým soupeřům lidí z kandidátky Babišova ANO. Na twitteru napsal: „Vyšetřování "nedovoleného shromažďování" v Průhonicích máme ještě brát jako služební horlivost policistů, nebo už jako pokus o kriminalizaci těch, kteří jsou nepohodlní pro tuhle vládu?“ I jeho vyjádření vyvolalo řadu reakcí: jak souhlasných, vymezujících se proti Babišovi, vládě, ANO i policii, tak ostře nesouhlasných.

Věc už se řeší

Policie následně zveřejnila nový tweet; s omluvou za nepřesné vyjádření. A s upřesněním, že průhonickou událost budou řešit úředníci ve správním řízení. Neznamenalo to však konečnou tečku. Jisté je, že jak se policie v souvislosti s touto záležitostí prezentovala na veřejnosti, budou řešit i její nejvyšší funkcionáři.

Vlastně už řeší. Sérií tweetů přispěl v sobotu na sociální síť přímo policejní prezident Jan Švejdar, jenž veřejnosti adresoval omluvu. Nezastírá, že ho vyjádření středočeské policie ke shromáždění v Průhonicích – podle jeho slov nešťastné – nemile překvapilo. „Právo shromažďovací v České republice stojí zásadně na oznamovacím principu – a přímo v Listině základních práv a svobod je zakázáno podmiňovat jeho konání povolením orgánu veřejné správy,“ vysvětlil Švejdar, proč výraz „nepovolené shromáždění“ vůbec nepatří do slovníku české policie.

Upřesnil současně i podrobnosti týkající se oznámení přestupku. „Místně příslušné oddělení policie dospělo k závěru, že se mohlo jednat o aktivitu, která podléhá oznamovací povinnosti podle shromažďovacího zákona – a toto oznámil příslušnému správnímu orgánu, aby věc posoudil a ve věci rozhodl,“ uvedl Švejdar. Zdůrazňuje, že samotnou protestní akci Milionu chvilek pro demokracii policisté neomezovali, nezasahovali do práv účastníků – a ani nevyměřili nebo nenavrhují jakoukoli sankci. Pouze podle jeho slov policie věc předala k dalšímu prošetření, přičemž „ponechala rozhodnutí na subjektu, který má v této oblasti více zkušeností.“

Vyjádření vyvolalo řadu reakcí

Také jeho vyjádření vyvolalo řadu reakcí. Třeba uživatelka Michaela Kudláčková napsala: „Za sebe děkuji za vaše prohlášení; je to lepší, ale rozčarovaná jsem pořád.“ Připomněla, že není v pořádku dumat, zda mělo devět lidí oznamovat shromáždění. „Fakt, že místní oddělení došlo k tak grotesknímu závěru, má politické pozadí,“ míní.

Podobný názor nebyl osamocený. Stejně jako upozornění, že policie by se spíš měla snažit urychlit vyšetřování kauz, jež jsou spojovány s Babišovým jménem: zejména dotací pro Čapí hnízdo, fakturování reklam tamtéž, což prý může signalizovat daňové úniky, otazníků kolem pobytu premiérova syna na Krymu – ale třeba i údajnou otravu řeky Bečvy kyanidovými sloučeninami, kdy se rovněž objevují spekulace, že by událost spojená s úhynem ryb mohla souviset s aktivitami jedné z firem patřících k Babišem založené skupině Agrofert.

Rozruch v Průhonicích nastal v sobotu 7. srpna, kdy zástupci iniciativy Milion chvilek pro demokracii časně ráno na hlavním náměstí nastříkali na dlažbu smývatelnou barvou kříže, jež měly připomínat oběti koronavirové pandemie; jejich úmrtí Babišovi odpůrci dávají za vinu vládě a její činnosti či nečinnosti.

Tehdejší informace policejního mluvčího Zdeňka Chalupy hovořily i o policejním zadržení dvou osob během premiérovy odpolední autogramiády, a to kvůli podezření ze spáchání přestupku. Přijeli odpůrci Babiše a očkování, přičemž někdo směrem k premiérovi hodil vejce. Následně se ze strany Babišových odpůrců snesla kritika na místní hasiče, kteří kříže na zemi umyli.

Jak je to s „povolováním shromáždění“
- Právo shromažďovací patří mezí základní práva zaručená Ústavou ČR. Nepodléhá povolení (což výslovně připomíná Listina základních práv a svobod), ale pouze oznámení.
- Oznámení se podává písemně, přičemž musí obsahovat: údaje o svolavateli, účel shromáždění, místo jeho konání, termín (včetně doby zahájení a předpokládané doby ukončení), předpokládaný počet účastníků, počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení. Oznámení lze podat nejvýše půl roku před jeho konáním; k dříve podaným oznámením úřady nepřihlížejí.
- Ohlášené veřejné shromáždění může obec v mírově době zakázat jen v ojedinělých případech – třeba když z oznámeného účelu shromáždění plyne, že cílem by bylo podněcovat účastníky k násilí, nenávisti nebo k nezákonnostem.
- Podrobnosti řeší zákon o právu shromažďovacím (číslo 84/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Z jeho ustanovení například plyne, že ohlašovací povinnost se nevztahuje třeba na náboženská shromáždění v modlitebnách včetně kostelů i procesí či poutě, na akce pořádané v obydlích občanů, ale i ty pořádané právnickými osobami, které jsou přístupné pouze členům jejich týmů a konkrétním pozvaným lidem, nebo setkání jmenovitě pozvaných osob konaná v uzavřených prostorách.
- Veřejnými shromážděními podléhajícími oznámení nejsou shluky lidí, kteří se sešli souvislosti s poskytováním služeb (například průvodcovské, pohostinské či reklamní činnosti) nebo kvůli účasti na akci kulturního, zábavního, sportovního či podobného charakteru.
- „Toto shromáždění nebylo povoleno…“ je název fotografické publikace nabízející práce fotoreportérů představující svědectví o událostech podzimu 1989 v Praze, které vyústily v převrat označovaný jako sametová revoluce.