Letních malérů na vodě se však ve středních Čechách odehrává mnohem víc. Před měsícem zemřel v rybníku ve Zruči nad Sázavou na Kutnohorsku 73letý muž. Šel si zaplavat – a postihly ho náhlé zdravotní komplikace.

Rozvážně a bezpečně

V čem dělají lidé chyby nejčastěji? Zejména přeceňují vlastní síly, podceňují zdravotní stav, roli hraje i alkohol, který zavinil řadu utonutí i těžkých zranění, má jasno prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže David Smejkal. „Dále jsou to naprosto zbytečné skoky do vody, které nejen že jsou životu nebezpečné, ale každý rok řadu lidí upoutají na vozík. Proč to všechno musíme dělat, když víme, že nás to může zabít?“ varuje.

V první řadě Smejkal zmínil přecenění sil při přeplavávání přehrad, rybníků a jezer. „To je velký problém Slapské přehrady,“ upozornil. Přikyvuje i Daniel Vičan, místopředseda spolku vodních záchranářů z Prahy 6, který přes prázdniny na Slapech slouží. Plavci, kteří se vydají napříč, si prý navíc neuvědomují, že kříží plavební dráhu – přičemž jejich hlava není z lodí dobře vidět. Rok od roku přibývá těch, jimž vodní záchranáři vysvětlují, že když už chtějí opustit žlutými bójkami vyznačené oblasti vyhrazené plavcům (což není zakázáno), musí pamatovat na to, aby byli vidět: vybavit se barevnou plaveckou čepicí nebo plaveckou bójkou – pořídit se dají zhruba v ceně deseti zmrzlin – a vůbec nejlepší je loďka s průvodcem: poslouží nejen ke zviditelnění, ale i v případě, že plavci dojdou síly nebo ho postihne křeč.

Pro případ, že už k něčemu dojde, doporučuje Smejkal mít v chytrém telefonu nainstalovanou bezplatnou aplikaci Záchranka. Umožní komunikovat s operačním střediskem zdravotnických záchranářů – a díky automatickému odeslání údajů o poloze odpadne zdlouhavé vysvětlování. A pokud jde o událost na vodě či v její blízkosti, kde působí vodní záchranáři, dostanou souřadnice i oni. Jak je to užitečné, opět potvrzuje Vičan ze Slap: například na dvoukilometrové pláži na Nové Živohošti lze hned zamířit k místu, kde je třeba pomoci – bez nutnosti vyhlížet, odkud někdo dává signál máváním ručníkem… „Pokud umíte popsat, kde jste, a vidíte událost na vodě, je vhodné volat linku 112, která informaci předá všem složkám integrovaného záchranného sytému. Ale je pochopitelně možné použít jakoukoli tísňovou linku: 112, 150, 155, 158,“ připomněl Smejkal.

Kázeň na plavidlech

Vodní záchranáři také upozorňují na houstnoucí plavební provoz; přibývá plachetnic i motorových plavidel (zvláště cenově dostupnějších vodních skútrů). Stává se, že vůdci plavidel nedodržují bezpečnou vzdálenost od žlutých bójí označujících místa pro koupání, či dokonce do vyhrazené oblasti vplují. A také se předvádějí a nedodržují omezení rychlosti. V té souvislosti Smejkal vyzývá ke slušnosti a ohleduplnosti. „Naopak vítám, že vznikají vyhrazené části pro sporty jako je vodní lyžování, wakeboarding, akrobacie na skútrech, ale i pro jetboardy,“ poznamenal s tím, že nemá smysl se vývoji bránit.

V rámci kraje se na Rakovnicku utopilo nejméně lidí
Řeka Berounka je každoročním lákadlem pro vodáky a turisty. I přesto se naštěstí Rakovnicko řadí k regionům s nižším počet utonulých osob ve Středočeském kraji. Vyplývá to ze statistiky Českého statistického úřadu.

Podle zveřejněných dat od roku 2006 do roku 2017 utonulo na rakovnickém okrese 9 lidí, což je nejméně v kraji. Naopak nejvíce lidí zemřelo na Příbramsku, a to konkrétně 43. Když už záchranáři na Rakovnicku vyrážejí k tonoucím, pak ve většině případech směrem k Berounce. Většinou se jedná o neukázněné vodáky, kteří jsou často posilněni alkoholem.

„Lidé, kteří jedou na vodě, by prostě chlastat neměli. Jezdím na vodu poměrně často, viděl jsem mnohokrát na jezu velmi nebezpečné situace a bylo to způsobeno tím, že tam jeli nalití lidé. S jedním či dvěma pivy bych asi problém neměl, ale opilci na vodě jsou nebezpečím pro spousty lidí okolo,“ řekl Jan Švácha, místostarosta města Rakovník a zároveň instruktor.

„Sjet řeku se dá bezpečně, pokud k tomu budete přistupovat s respektem a pokorou. Jsou lidé, kteří v životě neseděli na lodi a ptají se, jak mají sjíždět jezy. Vždy říkám, suchou nohou po břehu,“ reagoval na dotaz Deníku instruktor Radek Fiala s tím, že by vodáci rozhodně neměli přeceňovat své síly. Před necelými třemi lety podobnou chybu udělal čtyřiadvacetiletý muž. Ten se skupinou vodáků sjížděl řeku, osudným se mu stal jez u Čechova mlýna. Ačkoliv v té době byl vyhlášen první stupeň povodňové aktivity, rozhodl se jez zdolat. Domů už se nevrátil.

Doporučení vodních záchranářů

* Plavání:
- Ve vodě platí pravidlo, že bychom se měli hlídat a sledovat navzájem (a pokud se někdo nehýbe, neplavat pryč, ale oslovit ho)
- Nechoďte do vody sami – a nejlépe s nějakou plovoucí pomůckou: plaveckou bójkou či jiným vhodným předmětem, který umožní nejenom oporu v případě potíží, ale také bezpečnou záchranu další osoby
- Přecenění vlastních sil provází zvláště přeplavávání přehrad, rybníků a jezer – a nebezpečí vyčerpání či zdravotních problémů (což se týká všech věkových skupin!) hrozí zvlášť při cestě zpět

* Bazény a zahradní jezírka:
- Buď musíte dítě naučit plavat, nebo je nezbytné zajistit bazén tak, že ani zvídavé dítě se do něj nedostane
- Obecně platí pravidlo, že čím víc lidí dítě hlídá, tím méně je hlídáno – jinak řečeno: nikdo neví, kdo ho má na starost

* Plavecké pomůcky pro děti
- Rodiče by neměli používat jako sebezáchranné prostředky pro děti cokoli, co je nafukovací
- Vůbec nejhorší jsou nafukovací kruhy (dítě může lehce vyklouznout a kruh již nezachytí), ale také rukávky jsou problematické; mohou prasknout

* Bezpečné dětství:
- Preventivní program Bezpečné dětství – U vody bez nehody na (www.bezpecnedetstvi.cz) představuje rizika
- Co může hrozit a čeho a čeho se vyvarovat, názorně dětem ukazuje žabák Kvaky

Zdroj: David Smejkal, prezident Vodní záchranné služby ČČK