„V těchto regionech je ovzduší nejzatíženější, proto je nutné průběžně sbírat data a následně je vyhodnocovat,“ vysvětlil náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), jehož kompetencí je oblast životního prostředí. 

Na Kladensku, kde má měření nadále zajišťovat Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, sledují kvalitu ovzduší tři měřicí stanice již od poloviny osmdesátých let minulého století. Před dvanácti roky ještě přibyl monitoring těžkých kovů v ovzduší. „Cílem je dlouhodobé mapování a případná regulace znečišťujících látek,“ poznamenal Petera.

Radní v pondělí kývli i na sledování smogu v Mladé Boleslavi. Tamější stanice automatického imisního monitoringu Českého hydrometeorologického ústavu dodává údaje o koncentraci prachových částic, oxidů dusíku, přízemního ozonu a benzenu; současně k naměřeným hodnotám doplňuje také parametry aktuálního počasí v meteorologických veličinách. Získaná data meteorologové nejenom ukládají do databáze ISKO (informačního systému kvality ovzduší), ale také průběžně zveřejňují na svém webu. Včetně vyznačení případného překročení limitů – například v pondělí tak bylo zřejmé, že všechny hodnoty zůstaly v normě. 

„Zdrojem těchto škodlivých emisí jsou zejména lokální topeniště, silniční doprava – a dále veřejná energetika, výroba tepla nebo zemědělství,“ vysvětlil Petera. Jedním dechem zdůvodnil, proč je monitorování stavu důležité: „Znečištění ovzduší těmito látkami má prokazatelně negativní dopady na lidské zdraví.“

Monitorování ovzduší se platí z kapitoly krajského rozpočtu určení pro odbor životního prostředí, připomněla Helena Frintová z krajského úřadu. Radní v pondělí podle jejích slov také schválili navýšení této rozpočtové kapitoly o příjmy z poplatků za znečišťování ovzduší. „Čtvrtina z výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší jsou totiž od roku 2017 příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází,“ upřesnila Frintová s dodatkem, že kraj tak za loňský rok získá navíc milion korun: 1 054 100 Kč. Zbylé peníze z poplatků jsou příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (65 procent) a státního rozpočtu (rovná desetina). Po schválení peněz na náklady měření ovšem z výnosů poplatků za znečišťování ovzduší už příliš mnoho kraji nezbude – dá se ale říci, že náklady na prověřování stavu ovzduší se zaplatí z poplatků odváděných znečišťovateli.