Zachování pohotovostí beze změn však podle slov středočeského radního pro oblast bezpečnosti a zdravotnictví Roberta Bezděka (ANO) neznamená, že by se vše odbylo konstatováním typu „fajn, jedeme dál“.

Zajištění fungování pohotovostních ordinací ve 13 nemocnicích (přičemž v devíti z nich z nich mají být k dispozici rovněž pohotovostní služby pro děti a dorost) je výsledkem poměrně urputných vyjednávání. Debaty se týkaly hlavně peněz, přičemž do hry vstupuje zcela nový model financování. Kraj má v roce 2020 zaplatit 40,7 milionu korun.

Síť budovanou státem doplní kraj

Zásadní novinkou v této oblasti je změna v koncepci urgentní péče, se kterou přišlo ministerstvo zdravotnictví. Její podstatou je zřízení urgentních příjmů v nemocnicích, zajišťujících péči o akutní pacienty. Pohotovosti fungují jako součást těchto urgentních příjmů. Ty se dělí do dvou úrovní s tím, že záměr je v celostátním měřítku zajistit fungování minimálně jednoho urgentního příjmu druhého typu v okrese a vyššího pracoviště – prvního typu – pak na kraj.

Podmínkou pro rozšířenější druhý typ podle slov ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je, aby šlo o nemocnici mající lůžka na interně, chirurgii, gynekologii i oddělení ARO – a současně po 24 hodin denně dostupné služby laboratoře a radiologie. U prvního typu se pak vyžaduje vyšší dostupnost specializované péče a odborníků; tyto urgentní příjmy se zřizují u nemocnic s traumatologickým centrem či u dalších nemocnic plnících obdobnou funkci na krajské úrovni.

V Praze jde o nemocnice v Motole, vinohradskou a vojenskou, ve středních Čechách původně – na rozdíl od okolních krajů – ministerská koncepce s urgentním příjmem prvního typu nepočítala. „Nám se podařilo prosadit, aby do tohoto systému byla zařazena nemocnice v Mladé Boleslavi,“ pochlubil se radní Bezděk.

Připomněl, že vedle nemocnic s urgentními příjmy a na ně navázanými pohotovostmi, kde mohou počítat s novým způsobem financování, bude kraj na služby lékařských pohotovostí připlácet i dalším poskytovatelům zdravotních služeb.

Pohotovosti tak budou ve středních dostupné v pěti oblastních nemocnicích kraje (v Benešově, Kladně, Kolíně – i s jejím pracovištěm v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami) a také v dalších středočeských nemocnicích: v Berouně, Hořovicích, Mělníku, Nymburce, Rakovníku a Slaném. Někteří pacienti ze středních Čech nicméně volí k cestě na pohotovost i pracoviště v hlavním městě.

O bolestech zubů se zatím jedná

V případě zubařských pohotovostí zatím jednání pokračují, nicméně dramatické zvraty se neočekávají. Ani v tomto případě zřejmě nelze čekat velké změny. Stomatologické pohotovosti pacienti ve středních Čechách najdou v některých nemocnicích i samostatných společnostech zaměřených na péči o chrup; v některých regionech je také v tomto oboru pohotovost putovní: není vázána na stálé místo, ale lékaři se střídají ve službách, přičemž o sobotách (a někde i v neděli) čekají na příchozí pacienty ve svých ordinacích.

Lékařské služby první pomoci pro rok 2020
- Nemocnice Benešov (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Beroun (bez dětské pohotovosti)
- Nemocnice Hořovice (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Kladno (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Kolín (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Kutná Hora (bez dětské pohotovosti)
- Nemocnice Mělník (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Mladá Boleslav (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Nymburk (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Příbram (i s dětskou pohotovostí)
- Nemocnice Rakovník (bez dětské pohotovosti)
- Nemocnice Říčany (bez dětské pohotovosti)
- Nemocnice Slaný (i s dětskou pohotovostí)

Zdroj: radní Středočeského kraje Robert Bezděk