Nouze o ochranné prostředky? Nebyla, tvrdí kraj

To podal kraj kvůli březnovým informacím záchranářky Veroniky Brožové a s nimi pracujících webových stránek Náš region upozorňujících na údajný nedostatek osobních ochranných prostředků pro záchranáře – což hejtmanství odmítá.

Veronika Brožová tehdy v březnu upozorňovala, že na jejím pracovišti byly ve chvíli, kdy dopis psala, k dispozici jen tři balíčky kompletních ochranných pomůcek pro výjezd k infekčnímu pacientovi – a navíc jeden respirátor. Označila to za zcela nedostačující – přičemž v té souvislosti hovořila o selhání vedení záchranky i kraje. Ten měl zásobování ochrannými pomůckami za krizové situace zajišťovat – a záchranná služba také funguje jako jeho příspěvková organizace.

Záchranářka si postěžovala a čelí vyšetřování. Odboru pro terorismus

Ani u jednoho z onemocnělých pracovníků záchranky nebylo podle Nováčkových slov prokázáno, že by nákaza souvisela s výjezdy ve Středočeském kraji.

„Nešlo o záchranáře, kteří by pro Zdravotnickou záchrannou službu středočeského kraje pracovali na plný úvazek,“ vysvětlil Nováček. Připomněl také, že záchranáři od počátku března spotřebovali 20,5 tisíce ústenek, 21,4 tisíce respirátorů, 2,1 tisíce ochranných obleků, 1,3 tisíce ochranných brýlí, 500 litrů dezinfekce na ruce a další ochranné prostředky.

Zdroj: ZZS Středočeského kraje

Trvá na tom, že nouzí o ochranné prostředky neměly posádky záchranky trpět ani v době, kdy Brožová posílala na hejtmanství svůj otevřený dopis. „Konkrétně 17. března měla Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje k dispozici 649 kusů respirátorů FFP3, 190 kusů respirátorů FFP2, 1210 ústenek, 384 ochranných obleků a 277 brýlí. Tyto počty se v průběhu nouzového stavu měnily, nicméně vždy byly pro záchranáře připraveny v dostatečném množství,“ uvedl Nováček.

Připomněl dále, že za období od 1. března do 25. května, tedy do pondělka, středočeská záchranka vyjížděla ke 26,3 tisíce pacientů, z nichž 4,7 tisíce bylo rizikových. Denně tedy v průměru 305 výjezdů, z nichž rizikových bylo54. Konkrétně k působišti Veroniky Brožové, výjezdové základně Zdiby, Nováček pro stejné období připomněl 395 pacientů, z nichž 40 bylo rizikových: v průměru pět výjezdů denně s „polovinou“ rizikového pacienta.

V polovině března, kdy koronavirová nákaza razantně nastupovala, nicméně nikdo nemohl předvídat vývoj a ani nemohl tušit, co víme dnes. Byla to doba, kdy informace o akutní potřebě ochranných prostředků a o jejich nedostatku byly všudypřítomné – a mezi záchranáři se vedly debaty o tom, že ke každému pacientovi by bylo na místě přistupovat jako k rizikovému.

Dostatek pomůcek potvrdila i kontrola

Jaké ochranné pomůcky tou dobou měli záchranáři k dispozici, shrnul Nováček následovně: „Každé sanitní vozidlo vybaveno třemi sety VNN (set pro použití při kontaktu s pacientem s podezřením na vysoce nakažlivou nákazu: obsahuje respirátor FFP3 s účinností na 8 hodin bez ohledu na počet výjezdů a pacientů, brýle, oblek a rukavice). Pokud by se set použil při zásahu, měl by být okamžitě doplněn na stanovišti z okresního či centrálního skladu.

Koronavirové výhrady: trestný čin, nebo zneužití policie?

Ochranné prostředky byly distribuovány ihned v režimu 24 hodin a sedm dní v týdnu.“ To odpovídá březnovým údajům předsedy odborové organizace záchranné služby Jiřího Havlovice. Záchranáři však také připomínají pokyn, že sety je třeba využívat účelově, což bylo vnímáno jako pokyn k šetření – stejně jako SMS zprávu od vedení, že kdo umí šít, měl by si sám zhotovit roušku.

Fakt, že záchranná služba nedostatkem ochranných pomůcek netrpěla, ve druhé polovině března podle úterní tiskové zprávy krajského úřadu zprávy potvrdila i vyslaná kontrola. Zásobování podle ní bylo dostatečné – a po celou dobu nouzového stavu se středočeským záchranářům dařilo plnit úkoly a zajistit dostatek osobních ochranných prostředků pro své zaměstnance. Kontrola odhalila špatnou vnitřní komunikaci v rámci organizace a předávání informací.