„Nadcházející volby v Praze rozhodne míra kokainu z Hlubučkovy aféry v médiích. Ale vážně: Praha je natolik konzervativní, že volby tu vyhraje pravice, i kdyby Andrej Babiš na koze jezdil,“ řekl Kmenta v obsáhlém rozhovoru pro Pražský deník.

Po přečtení policejního spisu ke kauze Dozimetr jste zapochyboval, jestli povede vyšetřování k usvědčení obviněných. Můžete shrnout, v čem vidíte největší slabiny a úskalí?
Upřesňuji, že jsem nečetl celý „spis“. K novinářům unikl krátce po obvinění aktérů kauzy Dozimetr jeden policejní dokument. Je to usnesení o zahájení trestního stíhání pražské kauzy. A k mému údivu má tento elaborát 88 stran. Což je dost neobvyklé. Sdělovačky mívají mnohem míň stránek. Pro nás novináře to sice může být pastva pro oči – čím víc toho víme, tím lépe. Ale myslím, že média by měla kriticky zkoumat i práci policie. Chci tím říct, že to na mě působí dojmem, jako by někdo chtěl, aby se usnesení dostalo velmi brzy i na veřejnost a aby se tedy do tohoto dokumentu dostalo co nejvíce detailů a pikantérií.

Postrádáte tedy v tom textu koncentraci na „to podstatné“?
Nebál bych se použít výraz, že policie tento dokument přifoukla. V některých částech je tam až příliš policejní beletrie, než jasných pádných důkazů. A v tom spatřuji nejvážnější problém. Dokument popisuje vznik zločinného spolčení třinácti lidí. Celé je to politika, takový mišmaš všeho možného, jsou tam i jasné trestné činy, ale není tam žádná 'velká rána'. Zní to zajímavě, ale na mnoha místech to trpí klasickým policejním problémem, že o korupci aktéři mluví na zachycených nahrávkách odposlechů, ale důkazy pro předání peněz nejsou.

A co z toho vyplývá? O čem to vypovídá?
Rád bych zdůraznil, že to není žádná umělá kauza. Úkony trestního řízení byly zahájeny na základě existujícího podezření o nelegálních aktivitách na pražském magistrátu. Policie si to tedy nevycucala z prstu. Myslím, že při své práci narazila na opravdové politické gaunery. Jen ve mně budí rozpaky nedostatek přímých důkazů o korupci a také způsob, jak z toho policie až příliš přes závit dělá od samého začátku – ještě před tím než se stal případ veřejným zbožím – politickou aféru.

Adam Scheinherr (Praha sobě).
Kauza Hlubuček: Náměstek primátora Scheinherr byl tři hodiny u výslechu

Proč podle Vás korupční aféry tohoto typu zřídka končívají exemplárním potrestáním „hlav chobotnice“? Je to spíše problém důkazů a toho, že namísto zachycené obálky s penězi jako v případu Davida Ratha jsou většinou k dispozici jen úryvky odposlechů? Nebo tušíte kdesi „v pozadí“ slabší vůli ke skutečnému potrestání pachatelů?
Nepaušalizoval bych. Takže bych ani neřekl, že to nekončí potrestáním. Čas od času se stane, že se policii povede sesbírat jasné důkazy. Například vámi zmiňovaná kauza Davida Ratha, který byl chycen za ruku, když si v láhvi od vína odnášel miliony korun. Nebo – a to mi přijde jako dobrý vzorový příklad – kauza Stoka. To byla korupční aféra, která vypukla v Brně a policie tam podle mého soudu odvedla dobrou práci. Zajistila i miliony korun přímých úplatků. A uťala tím jednu velkou korupční větev kolem hnutí ANO v brněnském polosvětě a politice. Korupce na brněnské radnici se odehrávala při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019. Získávaly je vybrané spřátelené firmy a cena se uměle zvyšovala. Úplatky činily obvykle deset procent ceny zakázky. Firem zúčastněných v systému bylo několik a vždy vyhrála předem vybraná, ostatní dělaly takzvaně křoví. Výše úplatků dosáhla 47 milionů korun. Co je ale podle mě pro společnost větší problém, že větší ryby jsou netknuté.

Když už podezření míří do vyšších pater, tak chybí odvaha?
Ano. Tak to bylo právě ve Stoce, kdy policie už pak nešla dál a nerozpracovala do důsledků pravou ruku Andreje Babiše, bývalého šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Ten byl přitom hybatelem celé sítě korupční kauzy v Brně. V lidech pak může narůstat frustrace i z toho, že vidí, jak dlouho se táhne případ samotného expremiéra Andreje Babiše. Ten je obžalován za padesátimilionový dotační podvod, ale celé funkční období, kdy byl ve vládě, se justici nepodařilo dostat případ k soudu.

Čím si osobně vysvětlujete to, že pražský magistrát obecně a Dopravní podnik hlavního města konkrétně historicky silně přitahují zločinecké sítě? Jde o významný úřad respektive velkou veřejnou firmu, nicméně z některých jiných institucí srovnatelné velikosti se tolik „špíny“ zatím neodkrylo?
Praha je jeden velký byznys. Točí se tu hodně peněz při rozdělování městských zakázek a také se tu propojují velké investice do silniční infrastruktury. Řekl bych, že resort Prahy je něco jako jeden resort na vládě. Praha je srovnatelná podle mého hrubého odhadu rozpočtem či počtem zakázek třeba s ministerstvem dopravy či obrany. Ten kdo vládne Praze, je vlastně neformální člen kabinetu, alespoň co do vlivu. Tím pádem celý resort Prahy přitahuje větší pozornost různých lobbistů, kteří mají ambice rychle zbohatnout stylem: za málo peněz hodně muziky. A nejlépe ještě ze dne na den.

Věříte tomu, že kauza Dozimetr může vést k očistě (alespoň komunální) politiky? Budou si po jejím vypuknutí politici dávat větší pozor na to, s kým se stýkají? Nebo je pravděpodobnější, že část politiků i manažerů městských firem bude vždy podléhat vábení mafiánů a s nimi spojených lobbistů?
Korupce nikdy nevymizí. Je všude na světě, není to jen fenomén Prahy. Dá se jen minimalizovat. Věřím, že kauza Dozimetr na nějaký čas přistřihne křídla těm, kdo nemají dost. Ale nebuďme naivní. Celý systém, na němž funguje pražský byznys, je podle mého názoru tak prorostlý klientelismem už od dob vlády Pavla Béma, že se to – za celou dobu až dodnes – nepodařilo a zjevně ani nepodaří úplně změnit. To by se musely useknout chapadla klientelismu ve středním managementu pražského magistrátu. A to je proces na řadu let dopředu a taky otázka, jestli jedno volební období vůbec stačí, aby se dalo s tímhle skoncovat. Myslím, že ať přijde jakýkoli primátor, vždy bude postaven před chobotnici, která funguje sama od sebe. V Praze už to nemá jednoho ústředního kmotra. Je to systém, na kterém to jede.

Z jednání pražského zastupitelstva 16. června 2022.
Obviněný Hlubuček opustil další funkce, Rakušan chce předčasný sněm STAN

Patříte mezi přední znalce dějin organizovaného zločinu v Česku. Odpovídá realitě zažitá představa, že podhoubím největších hospodářských deliktů polistopadové éry bylo prostředí pražských veksláků, obchodníků s uzeninami, luxusním zbožím a podobně?
Celá devadesátá léta a dalších deset let po miléniu lze směle označit za éru veksláckého polosvěta. Ti, kdo formovali organizovaný zločin, byli dříve buď někdejší veksláci, kteří prodávali bony, nebo prodejci zeleniny, uzenáři či prodavači podpultovek v lahůdkářství. Po nich pak přišli bílé límečky. A s nimi éra kmotrů, kteří neměli prsty ve vraždách, ale spíše v ekonomické kriminalitě. Sem řadím třeba Romana Janouška či Ivo Rittiga. I když – pravda i tito dva měli své kořeny v éře veksláctví – Janoušek byl pingl v jedné pražské restauraci, Rittig zase vytvářel manka jako vedoucí prodejny potravin. Takže ta zažitá představa vlastně sedí.

Které konkrétní osoby a aféry spojené s rozkrádáním veřejných peněz a politickou korupcí v porevoluční Praze byste neopomenul připomenout?
Už jsem to zmínil. Nejvíce tu korupční systém fungoval za vlády Pavla Béma. Kmotři – říkejme jim političtí podnikatelé – měli své rajóny. Roman Janoušek byl boss, který rozhodoval na úrovni celé Prahy. Tomáš Hrdlička měl v gesci zejména Prahu 10 a přilehlé městské části. Na Praze 4 řádila parta kolem Ondřeje Palounka. Prahu 5 řadu let obhospodařoval svým klientelistickým stylem Milan Jančík, na Praze 11 vládla v jednu dobu divná parta kolem Dalibora Mlejnského a Jiřího Janečka. Pro mě bude symbolem rozkrádání v Praze asi navždy tunel Blanka a vykupování pozemků spojených s obchvatem kolem Prahy.

Mnozí si po vypuknutí Hlubučkovy kauzy nejspíš pokládají otázku, jestli jsme dnes na tom lépe, hůře nebo stejně v porovnání s „devadesátkami“ a érami Mrázka či Krejčíře. Jak to vidíte vy? Lze to vůbec hodnotit?
Na to nejde zcela odpovědět. Každá doba má své. Devadesátá léta prorůstal zločin do politiky. Teď si často kladu spíše otázku, zda daný politik není vlastně sám o sobě zločincem a nepolitizuje onen zločin. Ale zdůrazňuji, že tohle neplatí o celé politice. Všichni nejsou špatní. Většina jich to myslí dobře, jen je převálcují ti, kteří mají ostřejší lokty. Ti pak kazí té většině renomé. Podle mě je správné, když do politiky jdou nové tváře a mladá krev. Je to jedna z forem, jak se dá minimalizovat klientelismus.

Je kauza Dozimetr v něčem výjimečná?
Aféra politika Petra Hlubučka a lobbisty Michala Redla je unikátní v tom, že spojuje novodobého politika se starou strukturou. Mě samotného udivuje, jak se mohlo hnutí STAN nechat obalamutit takovým šibalem, jakým je právě Redl. Vždyť se o tom, že byl v jednu dobu poskokem Radovana Krejčíře, vědělo. Minimálně jsem o tom psal ve své knize Padrino Krejčíř – Žralok. Vyšla už v roce 2016. Kdyby měly politické strany vyvinutý systém – jako mají na Západě – tedy interní bezpečnostní prověrky, nikdy by se nemohlo stát, že se stane náměstkem primátora člověk, jehož vodí lobbista Redl.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib.
Hřib v palbě hejtmanů: směšné, nefér, politické hry, vzkazují kraje

Vnímáte nějaké změny či posuny v míře korupce na úrovni městských částí? Třeba jedné na jihovýchodě metropole se ještě nedávno přezdívalo pražské Palermo…
Jo, to byla právě Praha 11. Ale popravdě, Palermo tam sedí dodnes. Jen to není zkorumpovaná radnice, ale strana Andreje Babiše. Ta má sídlo na Chodově. Podle mě je novým prvkem v české politice a v pojímání kmotrovství právě Babišova strana. Miliardář ji stvořil, aby si udržel vliv v byznysu. Babiš nebral úplatky, ten čerpal dotace.

Vůči „pošpiněnému“ hnutí STAN se teď nevymezuje jen Andrej Babiš, ale také jeho koaliční spojenci z magistrátu - Jan Čižinský i Zdeněk Hřib. Je asi jasné, proč to dělají. Poškozuje podle Vás politizace tohoto případu politiku jako celek? Nebo je to skutečně tak, že některé strany (v Praze i na celostátní úrovni) jsou k aliancím se zločinem náchylnější?
Myslím, že celonárodní politickou aféru z toho dělá hlavně Babiš. Ten si z toho teď udělal motto své předprezidentské kampaně. Čižinský a Hřib se od aféry musí distancovat. Jinak by to byla jejich politická smrt. To, že tu kauzu využijí nyní jiní politici ke své prezentaci jako těch lepších, je ale normální. Udělal by to asi každý. To, co poškozuje politiku, není politizace, ale sami zlotřilí politici. Lékem na to, aby se politici nedostávali na přední stránky novin jako aktéři kokainových večírků nebo jako korupčníci, je to, aby se politici sami vyvarovali takových šíleností. V prvé řadě by měli být čestní, rozumní a transparentní. Neměli by krást a lhát. A měli by se každý den ráno umět podívat do zrcadla s čistým svědomím. Chci říct, že je to o lidech a také na lidech. V každém z nás dříme Lucifer, jde jen o to zlu umět odolat nebo se mu dokonce postavit.

Náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr tvrdí, že podnět k vyšetřování krádeží v Dopravním podniku dal policii on sám a dlouhou dobu pak nechal v Dopravním podniku „řádit“ korupčníky. Vše prý bylo dohodnuté s policií za účelem získání dostatku důkazů. Je jeho postup z vašeho pohledu legitimní? Napadá vás nějaký podobný případ v Česku či zahraničí?

Pokud to tak bylo, tak by musel být pan Scheinherr něco jako agent policie, nebo spolupracující obviněný. Ale spíš to bude jen mediální zkratka. Samotného mě bude zajímat, zda je to s dvojí rolí náměstka Scheinherra pravda a jak si s tím poradí právní systém.

Náměstek Petr Hlubuček byl také oblíbeným starostou Lysolají a zřejmě nejen na mě působil jako schopný a nikoliv vypočítavý politik. Zdá se, že byl výborným hercem. Doprava ani nepatřila do jeho „gesce“, v DPP měl pouze „dohled“. Myslíte si, že i tato jeho role byla promyšlená proto, aby nebudila příliš podezření?
Myslím, že to fungovalo jinak. Hlubuček se díky STANu dostal do funkce náměstka a lobbista Redl toho využil. A tak Hlubuček zřejmě i na pokyn či přání Redla dosazoval na pozice v DPP, ale i jinam, lidi blízké Redlovi. Nevěřím, že Hlubuček je mozkem nějakého organizovaného zločinu. Tím, kdo vytvářel do jisté míry zločinné spolčení, byl podle mého soudu lobbista Redl. Hlubuček nebyl hlava. On „jen“ podlehl vábení a šel do toho s ním.

Zůstane Praha pro mafiány „zlatou lodí“? Nebo jsou možné změny, které jim to znemožní? Konkrétně mám na mysli posilování transparentnosti a veřejné kontroly, vyřazování podezřelých subjektů z veřejných zakázek samospráv apod.\
Nejsem Miloš Zeman, tedy prognostik. Tak nevím. Jedno je ale jisté – transparentnost a veřejná kontrola pomůže míru klientelismu snížit. A co si budeme povídat, kdyby se tu kradlo aspoň o 50 procent míň, žilo by se nám tu docela dobře.

Jaroslav Kmenta se narodil v roce 1969 v Nymburku, kde žije dodnes a nosí i jeho čestné občanství. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Začátkem 90. let pracoval v ČTK, pak mnoho let až do roku 2013 v Mladé frontě Dnes, z níž odešel kvůli novému vlastníkovi - Andreji Babišovi. Posledních 8 let píše pro měsíčník Reportér. Ve vlastním vydavatelství vydal desítku knih, mj. o Radovanu Krejčířovi, Františku Mrázkovi a v roce 2019 publikaci Rudý Zeman o vazbách českého prezidenta na Moskvu. Držitel nejprestižnějších novinářských ocenění je ženatý a má dvě děti.