Jak se betlém z Vysočiny ocitl v hlavním městě?
V Jindřišské věži ho letos stavíme jedenáctým rokem. Před lety byla věž ve špatném technickém stavu. Opravila ji firma pocházející od nás, Podzimek a synové. Když práce dokončili, bylo jejich přáním přivézt kousek Třeště do Prahy. Jindřišská věž se díky nim stala devatenáctým zastavením takzvané Betlémské cesty u nás v Třešti.

O čem tato cesta je? Můžete ji přiblížit, 
U nás je tradice, že se lidé o svátcích navštěvují a prohlížejí si navzájem své betlémy. Betlém podobný tomuto má doma vystavený osmnáct rodin. Můžete k nim přijít a obdivovat ho, žádné vstupné se neplatí. Vystavený ho mají v obýváku, na chodbě či v garáži, náš známý si pro něj postavil dokonce speciální přístavek. Jeden z nich je také v kostele. Dřív je měli lidé i v ložnici, dokonce se pod nimi spalo, je to dobrá izolace, akorát se nesmíte prudce zvednout. Od 2015 je tato naše tradice zapsána na prestižní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky.

Kde cesta začíná a do kdy ji mohou lidé podniknout?
Výchozí bod je v Schumpeterově domě, kde má svou výstavu Spolek přátel betlémů, tam lidé dostanou plánek cesty a mohou vyrazit. Za jeden den všechny obejít nestihnete, čas ale je až do Hromnic, tedy do 2. února.

Marie Roháčková je již třetí betlémářskou generací rodiny Roháčků v Třešti. Je jednatelkou Spolku přátel betlémů v Třešti u jehož zrodu byla její maminka. Rodina Roháčkova v Třešti každoročně otevírá dveře návštěvníkům betlémů přímo u nich doma. Každým rokem v jejich betlému přibývají nové a nové postavy.

Ve vaší rodině se betlémářství traduje?
Můj dědeček si koupil základ betlému a pak k němu dokupoval další figurky, v Třešti je hodně řezbářů. Můj tatínek pak k němu také pořád něco doplňoval. Když jsme my, jeho děti, byli starší, tak začali s mojí maminkou řezat oba a hodně betlém rozšířili. Řezbáři si mezi sebou figurky hodně vyměňují, dodnes ví, která je čí dílo. V rodinách se vybavení dědí, někteří si však stále sami řežou další a další figurky.

Pro většinu z nás jsou betlémy věcí vánočních svátků. U vás je to ale asi jinak, že? Jak jej připravujete?
Na betlém myslíme celý rok. Začínáme v červenci, kdy sbíráme nejrůznější kytičky další přírodní komponenty, které už pak později neseženeme. V září vyrážíme na mech a sbíráme ho až do listopadu. Když vydrží v dobrém stavu, necháme si některý na další rok a dá se použít někde jako vycpávka. Do Prahy jsme přivezli celkem dvanáct beden materiálu, vezli jsme ho na menším náklaďáku.

Vánoční strom - Úřad vlády ČR.
ANKETA: Který vánoční strom v Praze se vám nejvíce líbí? Hlasujte

Používáte ještě nějaký přírodní materiál?
Jasně, pařezy. Ty si schováváme, není totiž jednoduché najít dobrý pařez. Nejlepší jsou z vody, ta je skvěle konzervuje, jsou tvrdé jako kámen. Když se vypustí rybník nebo přehrada, vyrážíme hledat pařezy.

A jak probíhá samotná stavba? Máte nějakou figurku, kterou vždy začínáte?
Nejprve si dlouho prohlížím prázdnou plochu a přemýšlím. Pak někam položím první pařez – a potom už mi to jde samo. V Praze jsme měli připravenou podestu z prken, v šesti lidech nám jej postavit zabralo tři dny. Ale ten, co máme vystavený doma, stavím po večerech čtrnáct dní. Výsledky jsou různorodé, ale naše krajina také není jednolitá, za kopcem už vypadá úplně jinak. Je to výjev spíše české krajiny a mojí fantazie. Krajině v pozadí se říká londšoft, prostředek je česká krajina, okolí jsou takové močály.

Světelná instalace českého výtvarníka Jiřího Davida na Kunsthalle Praha připomíná deset let od úmrtí prezidenta Václava Havla.
PODÍVEJTE SE: Srdce svítí nad Klárovem, připomíná prezidenta Václava Havla

Součástí betlému jsou různé chaloupky. Představují nějaké konkrétní domy? Zobrazujte v betlémech reálné stavby – či dokonce postavy?
V tomto betlému ne, žádná ze staveb není model skutečné stavby. Ale některé betlémy u nás v Třešti ano. V červenci je vždy tradiční akce, kde se sejdou řezbáři a ztvárňují nejrůznější historické i současné postavy, vyřezali například Jana Pavla II., Karla IV., Josefa Ladu, Pana Tau, Jana Amose Komenského či T. G. Masaryka, který je tam dokonce několikrát. Vyřezané jsou i historické budovy v Třešti, jako například lékárna.

Co je na stavbě nejtěžší?
Začít a potom uklidit. Vše je připravené v krabicích. Ten náš doma skládáme týden až dva, ale rozebraný a sklizený je za dopoledne.

Současnou dobu ovlivnila covidová pandemie, zasáhlo to i nějak i do stavění a vystavování betlémů?
Loni jsme kvůli covidovým pravidlům stavěli jen takový malý betlém. Lidé se na něj ani nemohli přijít podívat. Letos ale můžeme mít zase ten náš velký. U nás doma se betlém staví odjakživa. Už si Vánoce bez betlémů neumíme ani představit.

Máte nějakou svou nejoblíbenější figurku?
Ke každé se pojí malý příběh, zvláště k těm, co řezali moji prarodiče. Babička měla ráda babky drbavky, když je stavím, tak si vždy vzpomenu na babičku. Zvláštní figurka je Božka a bratři Krcovi, to jsou prostě reální lidé z Třeště, co byli tak specifičtí, že skončili vyřezaní v několika betlémech.