Pro netopýry může být fatální rozdělávání ohňů – ale i snaha o prozkoumávání podzemních prostor, připomněla. Odborný garant programu ČSOP Netopýři Daniel Horáček Deníku upřesnil, že to platí nejen nyní v zimě, ale během podstatně delšího období: prakticky od počátku srpna do konce zimy; minimálně do března. Přičemž potvrzuje, že hlavní problém skutečně představují ohně. „Spousta lidí je rozdělává tam, kde by neměla,“ poznamenal.

Tohle upozornění, které je pro spoustu lidí novinkou, je u výletníků vyrážejících do středočeské přírody aktuální zejména při výpravách na Mělnicko a Mladoboleslavsko. Týká se celé oblasti Kokokořínska i Českého ráje, připomněl Horáček. Vyvrací současně představu, že největší hrozbu pro zimující netopýry představují lidé, kteří by měli chuť prozkoumávat jeskyně nebo opuštěné štoly. „Také trochu – ale většina z těch, kde se vyskytují větší počty netopýrů, je uzamčena,“ poznamenal. Hlavním problémem jsou podle něj převisy, které zamknout nelze. A právě tam se často schovávají netopýři, které zimní vyrušení může stát život.

Nerušit je to základní, co v zimě můžeme pro netopýry udělat. Hibernují (čili „spí“) v různých dutinách, trhlinách či spárách, přičemž přežívají z tukových zásob. Pokud jsou vyrušeni, odeberou z nich víc energie než v klidu – a jestliže se to opakuje vícekrát, zásoba jim do jara nemusí vystačit. Končit to může i smrtí, připomněla Burešová. „Ještě horší scénář nastává v mrazivých dnech, kdy je něco vzbudí a přiměje vyletět ven: čeká na ně smrt umrznutím,“ doplnila.

Krabice s 57 netopýry, kteří zimovali v pokáceném stromě.
V pokáceném stromě zimovaly desítky netopýrů. Postarají se o ně na Huslíku

Vyvést netopýry z klidu přitom může i pouhá přítomnost lidí na zimovišti: třeba náš dech. Hlavní problém je však rozdělávání ohňů – a může to být i pouhá svíčka či zapálená cigareta. „Kouř a teplo, třeba i jen z ohně rozdělaného v portálu jeskyně či pod skalním převisem, pronikne i do těch nejužších, nejhlubší skulin, netopýry probudí a donutí vyletět,“ upozornil Horáček. S tím, že pokud žádného netopýra nevidíme, ještě to neznamená, že jich ve spáře nad námi nejsou zalezlé třeba i desítky nebo stovky. Varuje současně, že ohýnek pod převisem je nebezpečný i pro lidi: v případě narušení pískovcové krusty se materiál nad hlavou může zřítit…

Netopýři (přesněji řečeno letouni, kam se společně s nimi řadí i vrápenci) jsou u nás chráněni. I na to mají upozorňovat aktivity v rámci Roku netopýrů. Stejně jako na to, jak skrytým způsobem života existují přímo vedle nás či jak jsou schopni pohybovat se a lovit potravu ve tmě za pomoci echolokace – tedy vlastně na principu radaru – přičemž spotřebují velké množství hmyzu. Včetně toho, který si lidé navykli označovat jako „škodlivý“.