Festival ptactva zaměřený na sledování podzimní migrace, který o prvním říjnovém víkendu nabídl komentované vycházky spojené s pozorováním, se o víkendu setkal se značným návštěvnickým ohlasem. V celé republice se uskutečnilo 36 akcí, které navštívilo 1133 lidí, připomněla Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické, která českou část Festivalu ptactva koordinuje.

V Praze se konala jedna vycházka, ve středních Čechách sedm; jedna akce odpadla pro nemoc. Ještě se na sobotu 8. října chystá na Praze-západ výšlap kolem Hostivických rybníků. Účastníci vycházky s výkladem Oty Vorla, jimž organizátoři doporučují vzít si s sebou dalekohled, se sejdou v devět hodin na hrázi Litovického rybníka.

Klaudiánova nemocnice v Mladé Boleslavi.
Koronavirus na postupu: Někde mají našlápnuto k zákazu návštěv v nemocnicích

„I když letos chladné a deštivé počasí návštěvníky na mnoha místech odradilo, o pozorování ptáků nebyla nouze,“ ohlédla se Dobruská za již uskutečněnými akcemi. „Hned na několika místech byly pozorovány severské druhy vodních ptáků (ostralka štíhlá, hvízdák eurasijský, husa běločelá), protahující bahňáci (kulík bledý, jespáci bojovní, slučky malé, kameňáček pestrý) či orlovec říční,“ připomněla. A jako zajímavost označila, že lidé opakovaně pozorovali pěnkavy jikavce – druh, který u nás bývá zimním hostem; zvláště když na obvyklých zimovištích na severu Evropy nemá dostatek potravy. Naopak jinde se lidé ještě loučili s posledními vlaštovkami. Dobruská také upozornila, že většinu akcí provázely ukázky odchytu ptáků spojené s kroužkováním, jež je důležité pro zjišťování informací o tahu ptáků (ale i o stáří konkrétních jedinců). A mnohde byli odchyceni ptáci, kteří již měli kroužky z minulých let. „Zajímavostí byl mladý moudivláček lužní s litevským kroužkem v Praze-Dubči,“ poznamenala.

Prosklené plochy přinášejí smrt

Nyní ornitologové oslovují veřejnost s žádostí o pátrání po místech, kde opeřenci narážejí do skel. S tím, že podle jejich odhadů takto za rok vyhasne milion ptačích životů. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují do neděle 9. října akci Týden skleněného zabijáka, kdy odborníci i veřejnost pátrají po nebezpečných místech. „Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek,“ připomněla Dobruská. S tím, že údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Když lidé u prosklených stěn najdou zabitého nebo zraněného ptáka, ornitologové žádají, aby do databáze Avif na adrese birds.cz zadali důležité informace: datum, čas, místo a fotodokumentaci.

Zdroj: Youtube

Jde o neviditelný, ale velký problém, uvedl Lukáš Viktora, který se v ornitologické společnosti zabývá ochranou ptáků ve městech. „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou,“ konstatoval. S dodatkem, že problém je vážný, byť není tolik viditelný: opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, často úklidové čety rychle odstraní.

Problém je v tom, že jak průhledné plochy, tak ty, které zrcadlí oblohu nebo okolní zeleň, letící pták nedokáže rozpoznat jako překážku – a v plné rychlosti do ní narazí. Spousta lidí si myslí, že zbytečným úmrtím zabrání vylepené siluety dravců, to však nefunguje, pokud jde jen o osamocené obrázky. Ptáky mohou varovat dravci stejně dobře jako kolečka, křížky, nápisy nebo třeba i čárový kód, ale musí být na prosklené ploše umístěny dostatečně hustě, aby bylo viditelné, že tohle je překážka, skrz kterou se proletět nedá. „Na tvaru ani barvě nezáleží, musí být ale maximálně deset centimetrů od sebe a z vnější strany – jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ upozornil Viktora.