Kliknutím zvětšíteTak zní jedna z otázek, na něž ve čtvrtek 24. října zazněly odpovědi v obci Klášter Hradiště nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Konal se tam kongres českých výrobců dřevních paliv a zástupců příbuzných oborů.
Se zmíněnou cenovou hádankou je to podle předsedy Klastru Česká peleta Vladimíra Stupavského jednoduché: dřevěná paliva se vyrábějí z pilin vznikajících jako zbytková surovina na pilách – a na ty řádění kůrovce nemělo vliv. „Díky poptávce ze stavebnictví byly domácí pily plně vytíženy, ještě než se přemnožil kůrovec. Nejsou schopny nyní zvládnout více dřeva, přestože je ho v lesích přebytek,“ vysvětlil Stupavský. S tím, že stavba nových pil, které by dokázaly kalamitní dřevo zpracovat, je otázkou několika let. Připomněl navíc, že konečnou cenu určuje především vývoj na celoevropském trhu, kde česká výroba nedosahuje ani tří procent objemu. A české pelety se vyvážejí do Rakouska, Německa i Itálie…
Kongres na Mladoboleslavsku s více než 60 delegáty, kde rokovali nejen peletáři, ale i zpracovatelé dřeva, majitelé pil, výrobci kotlů a kamen či topenáři (a také zástupci zkušeben nebo vysokých škol), však hledal odpověď i na další otázku. Co se stane poté, až nynější nadbytek smrkového dřeva pomine? Po zpracování kůrovcové kalamity se čeká období nedostatku. Ač to zní jako utopie, za pár let může být smrk nedostatkovým zbožím. Bude pak třeba mít technologie umožňující zpracovávat dosud téměř opomíjené piliny s nižší výhřevností: z buku, dubu, jedle nebo modřínu. Modřínové pelety už dělá třeba peletárna Waldera, kde také přimíchávají bukové piliny do smrku, uvedl za firmu Marek Řebíček. „Musíme se ale naučit peletovat i borovicovou nebo dubovou pilinu, kterou nyní přehlížíme; za pár let to bez ní nepůjde,“ konstatoval.
Na to je podle poznatků z kongresu třeba myslet už nyní, kdy hromady smrkových klád, jež ani nelze přehlédnout (a kalamitního dřeva stále přibývá), vedou k plánům na stavbu nových pil. Zřejmě doplněných i peletárnami a briketárnami zpracovávajícími zbytky z výroby – a současně produkujícími zboží, po němž roste poptávka na domácím trhu i v sousedních zemích. Bude třeba volit technologie schopné snadné přestavby třeba i na buk či dub.
Z nadhledu se situace jeví tak, že pokud kůrovcová kalamita skutečně urychlí stavbu nových dřevozpracovatelských závodů, mělo by to vést k omezení množství dřeva vyváženého z České republiky v nezpracované podobě (což je problém dlouhodobě a aktuální kůrovcová kalamita to ještě umocnila). Viceprezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů ČR Robert Babuka v té souvislosti uvedl, že se potvrdila absence oborové hospodářské politiky, která by vytvářela podmínky pro růst kapacit na českém trhu. „Na rozdíl od našich západních sousedů jsou naši zpracovatelé zcela závislí na vnějších vlivech, které nemají pod kontrolou,“ upozornil Babuka. I takovéto širší vazby se ve čtvrtek probíraly v obci Klášter Hradiště nad Jizerou na Mnichovohradišťsku.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
