Závažné následky pracovních úrazů sice dlouhodobě vykazují klesající trend, nicméně meziroční rozdíly 2019/2020 nelze přehlédnout. Jak pro střední Čechy, tak pro hlavní město předběžné údaje ukazují, že loni viditelně ubylo jak takzvaných závažných pracovních úrazů – kam se počítají ty s hospitalizací delší než pět dní – tak smrtelných následků (v tomto případě nejde jen o úmrtí přímo na místě; míněno je takové poškození zdraví, jehož následkům zaměstnanec podlehl do roka).

Počet evidovaných pracovních úrazů se smrtelným následkem se z roku na rok snížil ve středních Čechách z dvanácti na devět a v hlavním městě z deseti na pět. U závažných pracovních úrazů vykazují střední Čechy pokles ze 122 na 86 a metropole ze 72 na 65. Nemůže to souviset s masivním přechodem řady pracovníků na home office?

Rozhodnutí je na zaměstnavateli

Pracovní úrazy evidované v domácím prostředí jsou zcela ojedinělé; inspekce práce za poslední tři roky eviduje pouze tři takovéto případy. Přičemž Kolibač Deníku vysvětlil, že je třeba mít na paměti, co se rozumí pracovním úrazem. Jde o poškození zdraví nebo smrt, pokud k nim k nim došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. „Jako pracovní úraz se posuzuje také úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět,“ upozornil Kolibač. Rozhodnutí, zda jde o pracovní úraz, či nikoli, je na zaměstnavateli. A pokud s jeho verdiktem zaměstnanec nesouhlasí, může se soudit. Když k tomu dojde, zpravidla jde o odškodnění.

Že by v posledních měsících bylo třeba k úrazům v domácí prostředí vyjíždět častěji než v minulosti, středočeští záchranáři nezaznamenali. Deníku to řekla mluvčí Petra Effenbergerová. A jejich statistiky mezi úrazy nerozlišují; počítají je dohromady, ať už k nim došlo při práci v zaměstnání i ve volném čase, při sportu – či třeba při dopravní nehodě. „Počty traumat, u nichž v kraji zasahujeme, se v posledních letech příliš nemění: pohybují se kolem dvaceti tisíc za rok,“ konstatovala mluvčí.

Co je doma, nadřízení nevidí

Jiří Kuryviál, specialista na bezpečnost a ochranu zdraví při práci společnosti SSI Group, v souvislosti s prací z domova připomíná, že pro práci na home office se vztahuje většina ustanovení zákoníku práce stejně jako na pracovišti – a někteří zaměstnavatelé na to pamatují i v ustanoveních vnitřních předpisů. „Zaměstnavatel by měl definovat alespoň základní požadavky na domácí pracoviště, pracovní prostředky a způsob organizace práce,“ připomněl Kuryviál. Připouští však, že jestliže musí respektovat nedotknutelnost obydlí, vlastně musí spoléhat na přístup zaměstnance. Uvedl dále, že vzájemná důvěra by nutně provázela i prošetřování okolností případného pracovního úrazu.

Život umí natropit hlouposti

Co se také může přihodit, svěřil Deníku 52letý Jiří, který z domova dělá kancelářskou práci na počítači. V pracovní době se bodl nožem do nohy (naštěstí se ukázalo, že zranění nebylo tak vážné, jak se zprvu zdálo). Vlastně se stala hloupost: k obědu si chtěl ohřát zakoupené hotové jídlo a před ohřátím v mikrovlnce postupoval podle návodu: snažil se několikrát propíchnout krycí fólii. Jenže si misku s pokrmem položil na samý okraj kuchyňské linky a při píchání ji shodil. Automaticky máchl rukou s nožem, aby ji zachytil – a už to bylo: krvácel ze stehna. I když ho prý doma ponoukali, ať ohlásí pracovní úraz, nesouhlasně vrtí hlavou. S tímhle se chlubit nemíní. „A asi sotva by někdo, komu se to nepřihodí, uvěřil, že se tohle stane, i když je člověk střízlivý,“ poznamenal.

Šéf by se mu ostatně stejně nejspíš vysmál – a to nejen s ohledem na nešikovnost. Z Kolibačova vysvětlení plyne, že nestačí, jestliže k maléru došlo v pracovní době. A hledat v propichování fólie na pokrmu přímou souvislost s plněním pracovních úkolů by asi bylo značně složité.

Na druhou stranu: mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří evidence všech úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost. Na nutnost zápisu do knihy úrazů upozorňuje i Kuryviál. „Další povinnosti, jako například objasnění příčin a okolností vzniku pracovních úrazů či jeho ohlašování, jsou zaměstnavateli stanoveny v § 105 zákoníku práce neboli zákona číslo 262/2006 Sb. – a také v nařízení vlády číslo 201/2010 Sb. o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu,“ poznamenal Kolibač.

Evidované pracovní úrazy

Rok Smrtelné Stč Závažné Stč Smrtelné Praha Závažné Praha
2015 17 147 8 166
2016 10 140 9 138
2017 15 153 7 95
2018 21 136 9 90
2019 12 122 10 72
2020 9 86 5 65

 Zdroj: Státní úřad inspekce práce