Jako by na tohle všechno Příbramští pamětníci už dávno zapomněli nebo si Den boje za svobodu a demokracii prožívají po svém. Jak jinak si vysvětlit nevalný zájem o setkání, které tradičně svolávají Příbramští patrioté u kašny na náměstí 17. listopadu? Možná proto, že ne každý chce být dnes spojován se stranou ODS, či s jakoukoli politickou stranou.

Slova patriotů, mezi nimiž tradičně nechyběli bývalí starostové Příbrami Josef Vacek a Ivan Fuksa, dále bývalí a současní zastupitelé Václav Černý a Ivan Šedivý, si přišlo poslechnout zhruba 30 lidí.

Na okraji hloučku se pokoušela o udržení plamínku na svíčce Marie s vnukem po boku. „Divím se, že je tu znovu tak málo lidí. Myslím, že tenhle svátek si zaslouží větší pozornost," poznamenala žena, i když prý z tehdejších očekávání se jí ne všechno splnilo.

Krásná euforie

Alena Synková nahlas zavzpomínala na neklidnou dobu a přiznala, že ještě dnes se jí slzy hrnou do očí, když si vybaví tehdejší nadšení. „Po událostech v Praze jsem tehdy z domova utíkala na náměstí zapálit svíčku, byli jsme parta mladých lidí, mrzli jsme tu, jednomu tady dokonce omrzly nohy a musel do nemocnice," svěřila se žena, tehdy jako matka čtyř malých dětí zaměstnaná u bytového družstva.

„Čekali jsme na informace z Prahy jako na smilování. To byla tak krásná euforie, že nám to nedalo nepřijít mezi ty lidi druhý den zas," dodala Alena Synková, která těsně před převratem poznala i policejní celu a vyslýchání za to, že si přečetla protistátní petici Několik vět. „Někdo nás udal. Modlili jsme se, aby se to konečně zvrtlo, a podařilo se. A dneska? Nejsem sice nijak bohatá, ale žiju čestně a spokojeně," uzavřela.

Čtěte také: Politolog Srb: Mohu s jistotou říci, že před rokem 1989 lépe nebylo