Podle jednatelky Českého svazu včelařů (ČSV) Benešov Hany Chmelové byla sezona špatná nejen z pohledu medovicového medu, kterého měli včelaři nedostatek nebo žádný, ale i květového. „Zapříčinila to souhra řady faktorů. Bylo suché jaro, které vystřídal chladný květen a deštivý červen. V chladu včelky nevylétávaly a poté, co mohly, zase déšť spláchnul tu trochu medovice, která na listech a jehličí byla,“ připomněla Hana Chmelová.
To předseda ČSV Benešov František Hlaváček přiznává, že za pětačtyřicet let, co včelaří, tak špatný rok nepamatuje. „Byly chladné noci, nevytvořila se medovice,“ tvrdí a za pravdu mu dává i jeho kolega z Mladoboleslavska Jiří Šturma. Ten si dokonce pamatuje, že ještě kolem 10. června bylo v noci zima a kvůli tomu se včely nemohly vypravit na akáty, které jsou pro tamní včelstva základem.
Včely vyrážely na loupeživé výpravy
Situace nejen tam dospěla až k tomu, že v létě byly včely „na suchu“. Neměly med a pokud je včelaři nepřikrmili cukrem, docházelo mezi nimi i k loupeživým výpravám.
„Po prázdninách včely už neměly žádné zásoby a začaly mezi sebou loupit. Postižena byla včelstva, která neměla dobrou matku a ta se pak stala obětí těchto útoků,“ vysvětlil František Hlaváček s tím, že řada včelstev kvůli tomu všemu postupně uhynula. Někteří chovatelé tak přišli až o 75 procent původního stavu včel.
Ale k bojům podle berounského jednatele ČSV Jaromíra Tejkla docházet nemusí. „Tyto problémy se dají zmírnit hlavně osvětou a komunikací mezi včelaři,“ nabádá.
Podle Jaroslava Habětína z kutnohorského Malína se letos urodilo zhruba jen šedesát procent obvyklého množství medu. „Malí včelaři už nemají med k prodeji vůbec," uvedl včelař, který se svými 170 včelstvy patří k těm větším.
Ale ani tak špatný rok nejspíš není stále u konce. Včelám nesvědčí také teplá a vlhká zima, která právě nyní panuje. Podle Františka Hlaváčka je lepší, když mrzne. Když panuje na zimu neobvyklé teplo doprovázené vysokou vzdušnou vlhkostí, je medonosnému hmyzu zima. A odtud je jen kousek k náchylnosti k nemocem a nakonec k úhynu.
Ten je podle Jaromíra Tejkla, jednatele ČSV Beroun, odrazem toho, že včely nemají dost medu ani pro vlastní obživu. A z toho pak pramení jejich stres. „Včelstva jsou pak slabší a náchylnější k různým chorobám,“ upozorňuje.
I podle jednatele výboru pražských včelařů a propagátora střešního včelařství Augustina Uváčika, který v Praze včelaří například na střeše České filharmonie, byl letošek špatný. Přesto se podle něj najdou i oblasti, kde sezona proběhla celkem dobře.
Včelařka Kateřina Šulková z Poděbrad, která má 300 včelstev a úly rozmístěné i v ovocných sadech, vytočila zhruba jen polovinu loňské snůšky. Končící rok ale hodnotí nejednoznačně. „První vytáčení bylo ještě v pořádku, pak už ale byly medníky prázdné. Přitom včelky létaly, ale med nenosily,“ říká, i když její pražský kolega Augustin Uváčik připomíná, že letos bylo sice květů mnoho, ale počasí nedopřálo včelám, aby mohly létat.
Na nedostatek letošní snůšky medu žehrá také Jiří Cafourek, vedoucího rakovnického včelařského kroužku. „Přestože sídlíme u botanické zahrady, kde je spousta rostlin, letošní podmínky včelkám moc nepřály. Nebylo tolik nektaru a ten, co byl, uschnul, nebo ho splavily deště. Proto byla včelstva ve slabší kondici,“ vysvětlil.
Není med jako med
To všechno shrnuto a podtrženo s sebou přináší zákonitou odezvu na trhu – zvýšení ceny medu. Ten se tak prodává v rozmezí od 150 do 200 korun za kilogram. V supermarketech lze ale med koupit třeba i pod 120 korun. Na etiketě je napsáno: směs medů ze zemí EU a zemí mimo EU.
Jak takový med hodnotí sami včelaři? „Jednou jsem si sklenici takového medu koupil a i po třech letech je stále pěkně tekutý. Med, který nezkrystalizuje, není medem. Je to jen sladidlo,“ dodal František Hlaváček, předseda včelařů na Benešovsku.
