Incidence, tedy počet nově hlášených případů, se v posledních letech v kraji pohybuje právě kolem devíti až deseti tisíc za rok. Po odečtení diagnózy C44, označují zhoubné novotvary kůže, počty případů zaznamenané statistikami dosahují kolem 6,7 tisíce ročně. Mezi pacienty mají mírnou převahu muži – na rozdíl od složení populace, kde je více žen. Ukazují to data dostupná od roku 2015 do předloňska (nejnovější údaje jsou aktuálně k dispozici pro rok 2018).
Někde je rakoviny až příliš
Po pominutí kožních nádorů mají největší podíl na celkových počtech pacientů diagnózy C61 a C50: zhoubné nádory prostaty u mužů a prsu u žen. Lze však zaznamenat výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony – a to nejen v absolutních číslech (což nepřekvapí), ale i v přepočtech na sto tisíc obyvatel. Z tohoto pohledu jsou statistická data nejsmutnější pro muže z Kolínska, Prahy-východ a Benešovska, naopak nejpříznivěji se jeví Kutnohorsko – a s odstupem pak i Kladensko a Mladoboleslavsko. Pro ženy nejméně příznivě vycházejí bydliště na Kladensku, Kolínsku a Rakovnicku, naopak nejnižšími hodnotami se mohou pochlubit Mladoboleslavsko, Berounsko a Praha-západ.
Často sledovanou diagnózou jsou nádory tlustého střeva a konečníku. V tomto případě je situace nejméně příznivá na Rakovnicku a Příbramsku; shodně u mužů i žen. Naopak nejlépe vychází pro muže Berounsko a Mladoboleslavsko, pro ženy pak opět Mladoboleslavsko a Kutnohorsko. Podíváme-li se na nádory průdušek, průdušnic a plic, je to pro muže nevalné na Rakovnicku a Příbramsku, pro ženy pak rovněž na Rakovnicku a na Kladensku. Naopak nejlépe – alespoň v řeči čísel – jsou na tom pánové z Benešovska a Mladoboleslavska a dámy z Nymburska a Kutnohorska.
Vyšší čísla z chudších oblastí
Je jen náhodou, že se některé okresy v těchto výčtech objevují opakovaně? Těžko sice rakovinu označovat za „onemocnění chudých“ – nevyhýbá se ostatně ani nositelům slavných jmen, o jejichž hmotném zajištění nemůže být pochyb – nicméně podobnost pomyslného žebříčku regionů s nejvyšším zastoupením nádorových onemocnění a hodnocení, které části Středočeského kraje se zpravidla označují za ekonomicky slabší, je až nápadná. „Nejhůř“ z porovnání jednotlivých okresů vycházejí při zhodnocení všech zhoubných novotvarů Rakovnicko, Kladensko a Příbramsko – což platí pro muže i ženy; dokonce i pořadí okresů se shoduje. Naopak nejpříznivěji se čísla staví k mužům z Berounska, Mladoboleslavska a Kutnohorska a k ženám z Kutnohorska, Berounska a Prahy-západ.
I z těchto údajů se zdá, že na rozvoj nádorových onemocnění nemají vliv jen genetické dispozice a kvalita prostředí, ale zřejmě i další lékaři často zdůrazňované faktory: třeba i strava a životní styl. Z celorepublikového porovnání nicméně střední Čechy vycházejí velmi příznivě – a platí to shodně pro muže i ženy. Kraj je na tom i mnohem líp než Praha s dostupností lékařské péče na úrovni hlavního města.
Nově hlášené zhoubné nádory na sto tisíc obyvatel
Region | Muži | Ženy |
Benešovsko | 812,5 | 678,2 |
Berounsko | 594,7 | 605,0 |
Kladensko | 983,9 | 837,6 |
Kolínsko | 900,6 | 810,1 |
Kutnohorsko | 620,5 | 512,1 |
Mělnicko | 780,7 | 638,6 |
Mladoboleslavsko | 606,8 | 647,8 |
Nymbursko | 786,2 | 712,0 |
Praha-východ | 744,1 | 703,1 |
Praha-západ | 758,0 | 633,7 |
Příbramsko | 924,6 | 831,0 |
Rakovnicko | 1000,3 | 930,3 |
Středočeský kraj | 792,7 | 711,6 |
Hlavní město Praha | 862,0 | 806,7 |
Česká republika | 955,8 | 856,2 |
Zdroj: Zdravotnická ročenka za rok 2018