Kliknutím zvětšíteStředočeští politici, na jejichž úrovni se bude rozhodovat – zřizovatelem většiny středních škol a učilišť od Jesenice na Rakovnicku po Čáslav či od Mnichova Hradiště po Březnici je totiž kraj – jsou zajedno v tom, že reformy jsou potřebné. Že je třeba následovat kraje, jež už se do změn pustily. Shodnout se na podrobnostech už však bude těžší.
Zvlášť když snahy o jakoukoli konkrétní změnu jistě narazí (jak naznačují minulé zkušenosti) na odpor proti rušení oborů či slučování škol. Rozpoutají se debaty i se zapojením zástupců radnic, rodičů a pedagogů. Stejně jako dojde na dohadování o tom, kdo má jaké postranní úmysly s nemovitostmi, jež školám nyní patří.
Problémem je nezájem studentů
Nynější krajský radní pro oblast školství Zdeněk Seidl (ČSSD), který podle dostupných informací o pokračování svého působení ve vedení kraje už ve svých 70 letech usilovat nebude, má za to, že je třeba větší pozornost věnovat přípravě učňů na řemesla – a to i na úkor maturitních oborů odborných škol. O složení této zkoušky ostatně ne všichni studující usilují, upozornil Seidl: někteří ze studentů to ani nejdou zkusit; prostě se k maturitě nedostaví.
„Simplisticky řečeno, nemají o maturitu zájem,“ konstatoval radní Seidl, jenž staví tuto situaci do kontrastu s poměry na gymnáziích: tam je několikanásobný převis zájemců o studium, dosahované výsledky jsou velmi dobré – stejně jako úspěšnost při různých soutěžích či předmětových olympiádách.
Podobné hlasy ostatně zaznívají z praxe: z firem i třeba od hospodářské komory: poptávka je po šikovných, zručných a samostatných pracovnících, připravených si poradit s moderními technologiemi. A ne vždy bývá výuka zacílena právě tímto směrem… K tomu podotýká Jan Skopeček (ODS), že je třeba věnovat větší pozornost práci s vedením konkrétních škol i z úrovně krajského úřadu.
Školství nemůže vyřešit všechno
Seidl nicméně připomíná, že ne všechny problémy praxe lze vyřešit ve školství. „Vylepšit je možné například vybavení dílen, aby odpovídalo moderní praxi, respektive současným technologiím, spolupracovat více s podnikateli; možná více praxe a méně teorie,“ naznačuje cesty ke změnám k lepšímu. Samospasitelná však podle jeho slov není v učňovském školství ani podpora méně atraktivních oborů poskytováním krajských stipendií.
„Pro ilustraci uvedu: je nedostatek kuchařů – a pak zjistíte, že ve strojírenském závodě je většina pomocných pracovníků právě vyučených kuchařů, číšníků. Myslím, že řadu věcí rozhodnou peníze. Jak mi řekl braniborský ministr školství, u nich má instalatér třikrát větší plat než začínající právník – což by asi u nás situaci s instalatéry zlepšilo. Na druhé straně v naší společnosti chybějí lidské zdroje, konkrétně řekněte mi, kde je dostatek pracovníků; inzeráty jsou i na volná místa úředníků,“ poznamenal Seidl.
Zvažované změny středního školství
- Určitá restrukturalizace středních škol v kraji se jeví jako potřebná. Nyní leckdy poměrně blízko sebe působí různé školy s obory majícími podobnou náplň výuky – a často jsou jejich třídy poloprázdné.
- V rámci příprav takzvané optimalizace systému středních škol je třeba brát v potaz řadu kritérií: například demografický vývoj, možnosti dopravy, hmotné zajištění škol, jejich kvalitu – ale také potřeby společnosti.
- Zrušení některých středních škol by mohlo vytvořit prostory pro žáky základních škol, které zejména v regionech kolem Prahy často trpí akutním nedostatkem tříd.
- Návrhy pro diskuse v příštím volebním období krajského zastupitelstva má předložit pracovní skupina složená nejen ze zástupců krajských zastupitelů, ale také odboru školství krajského úřadu, úřadu práce či obecních samospráv, z jejíž práce má vyplynout návrh nové koncepce.
Zdroj: Krajský úřad Středočeského kraje
8
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
