Průměr nemá většina

Je třeba mít na paměti, že s průměrnou penzí je to podobné jako s průměrnou mzdou. Ta pro střední Čechy aktuálně dosahuje 29 178 korun – avšak dvě třetiny pracujících na ni nedosáhnou. A v případě penzí je to podobné: existují případy, které „kazí průměr“. Tím průměrem je v případě středočeských důchodů 11 914 korun. Mimochodem, dělá to o 655 korun méně, než jako penzista může utratit „průměrný“ Pražan. 

Čísla se vztahují na důchodce i důchodkyně společně – což je podstatné. Stejně jako existují významné rozdíly mezi platy mužů a žen, nerovnováha panuje i v případě důchodů. Středočeští penzisté berou v průměru 13 150 korun (o 536 korun méně než Pražané), penzistky mají jen průměrných 10 777 korun (a rozdíl proti hlavnímu městu se už vyšplhal skoro na tisícovku: dosahuje 896 korun). 

Náskok před Prahou

Průměrný rozdíl mezi mužskými a ženskými důchody dosahuje ve středních Čechách 2373 korun, což je veličina, jíž kraj předbíhá Prahu o 360 korun. Zvlášť na Kladensku (s rekordním rozdílem šplhajícím až na 2771 korun) a v závěsu za ním na Příbramsku jsou ale odlišnosti mezi peněženkami důchodců a důchodkyň ještě citelnější. Naopak nejméně se postavení penzistek od penzistů odlišuje na Benešovsku (i tam však žena musí vystačit s částkou v průměru o 2131 nižší než muž – a navíc nelze přehlédnout, že penze celkově jsou v tomto regionu téměř na chvostu středočeského žebříčku, když za nimi následuje už jen Kutnohorsko); dále jsou nejmenší odstupy mezi pohlavími na Nymbursku a na Praze-východ.

Nejstarší berou nejmíň

Významné rozdíly jsou ovšem nejen mezi regiony, ale také v rámci věkových kategorií. Senioři, kteří pobírají penzi již delší čas, mají menší příjmy než ti, jimž byl důchod přiznán v novější době. Změnit by to chtěla nynější radní Středočeského kraje pro oblast zdravotnictví Jaroslava Němcová, která se ve středu má stát ministryní práce a sociálních věcí. Plánuje, že bude prosazovat zvýšení důchodů pro lidi starší 85 let o tisícovku. Do úřadu také přichází s představou dalších změn v zákonech – a ráda by dosáhla toho, aby se základní výměra penzí od roku 2019 zvýšila z nynějších devíti procent průměrné mzdy na deset. Zvýhodnit by to mělo hlavně ženy (a lidi s nižšími důchody obecně). Vzhledem k tomu, že by se vyšší důchody zvyšovaly méně, měly by se zmírnit právě rozdíly mezi pohlavími.

Muži jsou aktivnější

Naděje dožití dosahuje ve středních Čechách podle údajů Českého statistického úřadu u mužů 76,51 roku (v Praze je to 78,02) a v případě žen 81,61 roku (Praha uvádí 82,69). Republikový průměr dosahuje u mužů 76,02 roku a u žen 81,75. Zatímco žebříčku krajů metropole spolehlivě vévodí, Středočeši jsou v tomto srovnání v rámci republiky čtvrtí a Středočešky až na osmé příčce; na chvostu je v obou případech Ústecký kraj.

Poznatky statistiků o středočeských seniorech také prozrazují, že jich je stále více ekonomicky aktivních – přičemž k nárůstu dochází ve všech věkových kategoriích. Míra ekonomické aktivity je u mužů dvakrát větší než u žen. Podíl pracujících důchodců zaznamenali statistici ve středních Čechách druhý nejvyšší po Praze – stejně jako podíl osob ve věku 50 – 69 let, které při výběrovém šetření uvedly úmysl pracovat i po dosažení důchodového věku. Z celkového počtu zaměstnaných seniorů byla téměř polovina zaměstnanců. Ubývá jich ale s rostoucím věkem, kdy naopak narůstá podíl seniorů v pozicích zaměstnavatelů, osob pracujících na vlastní účet a pomáhajících rodinných příslušníků.