Hrubý měsíční nominální příjem průměrného zaměstnance ve středních Čechách podle nich na sklonku loňského roku v kraji dosahoval 36 829 korun. Raději, prosím, ještě jednou slovy: ano, řeč je skutečně o bezmála sedmatřiceti tisících korun hrubého. Není to o moc víc než celostátní průměr, třebaže v ostatních krajích mají lidé méně (nejhůř si stojí Karlovarský kraj s částkou 31 811 korun).

Celorepublikové hodnoty však tlačí nahoru Praha. Tamější průměrná mzda dosahuje 44 237 korun hrubého. Částky, které dostávají lidé v rámci výplaty, většinou tedy na účet, pak jsou takzvanou čistou mzdou – po odečtení částek na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a zálohy na daně z příjmu.

Podle stejného zdroje se mzdy během loňského roku ve středních Čechách statisticky zvedly v průmětu o dva a půl tisíce. Přesně přírůstek ve srovnání s předloňským rokem dělá v kraji 2624 korun. Je to nejvyšší navýšení z celé republiky, kde průměrný nárůst představuje 2274 korun. I Praha zaznamenala statistický rozdíl nižší: 2258 korun.

Pro lidi, kteří si během roku 2019 nepolepšili nejenom o dva a půl tisíce, ale ani o dvě stovky – a navzdory řečem o tom, jak se dařilo ekonomice i konkrétním firmám jich není málo – to v kontextu zveřejněných cifer může znít málem jako urážka ze strany zaměstnavatele. Ten, jehož příjem se skutečně nezvyšuje, nicméně vlastně nebude překvapen: nemohl přehlédnout, že ceny se přizpůsobují lidem, jejichž finanční možnosti beze změn k lepšímu nezůstaly.

Rakovina. Ilustrační foto.
Měli jste rakovinu? V těle vám klidně může vyrůst druhý nebo i třetí nádor

Čili ceny rostou – a leccos podražilo obzvlášť v posledních měsících. Za celý rok 2019 pak průměrná mzda ve středních Čechách činila 34 900 korun, uvedla Iva Šnejdová z krajské zprávy Českého statistického úřadu. „Meziročně vzrostla o 2506 korun, tedy o 7,7 procenta, konstatovala.

Slabou útěchou pro zhruba dvě třetiny zaměstnanců, kteří na průměrnou mzdu nedosáhnou, a leckdy ji nemají ani „na dohled“, může být, že zmiňované údaje jsou „pouhá čísla“. Nevycházejí z mezd konkrétních pracovníků, ale jde o statistickou veličinu získanou výpočtem: vydělením mzdových prostředků počtem zaměstnanců – a ani to není přesné: jde o přepočet na celé pracovní úvazky. Těch bylo v kraji 414 tisíc, v Praze pak 858 tisíc a v celé republice 4,109 milionu.

Sotva však běžný člověk vezme peněženku do ruky, snadno nabude přesvědčení, že spousta cen odpovídá skutečně spíš výši průměrné mzdy, než té jeho vlastní… Spotřebitelské ceny se podle údajů Dalibora Holého z centrály Českého statistického úřadu ve čtvrtém čtvrtletí zvýšily o tři procenta.

Ostatně i takzvaný medián mezd, který je blíže ke skutečným příjmům, protože označuje prostřední hodnotu, hranici, u níž je polovina zaměstnanců pod ní a polovina nad ní, se některým z těch, kteří se ocitli v té méně příznivé polovině, může jevit jako nedostižný.

Medián, byť není tolik ovlivněn extrémně vysokými příjmy menších skupin, se přehoupl přes 30 tisíc korun a za čtvrtý kvartál dosáhl hodnoty 31 202 korun. Jak Holý informoval, u mužů dosáhl 33 814 korun, u žen byl 28 481 korun. „Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 15 365 korun a 58 398 korun,“ připomněl ještě.

Koronavirus: Jak se pozná? Kam volat? Co dělat?
Důležité informace ke koronaviru: Příznaky, pravidla hygieny, kam zavolat