Jak je situace vážná a kde je nejhorší, se může přesvědčit kdokoli – a to dokonce bez toho, že by vkročil do porostu. Přehledné znázornění může mít každý přímo před očima; na svém monitoru. Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti představil účastníkům semináře nový web www.kurovcovamapa.cz pracující s třikrát ročně aktualizovanými daty z dálkového průzkumu Země.

To, jak je analýza snímků s vysokým rozlišením pořízených z družice přesná, pochválil Tomáš Zíka z oddělení zemědělství a lesnictví odboru životního prostředí krajského úřadu. „V místech, která mám prochozená, to sedí,“ konstatoval. „Rozhodně vám ale neradím, abyste přestali chodit do lesa,“ zdůraznil lesníkům Zahradník, že zkušené oko a zkušenost vůbec technikou nahrazovat nelze.

Právě zkušenosti také napovídají, že kůrovcová kalamita (na jejímž rozšíření se podepsaly především abnormální sucho, extrémně vysoké teploty, ale třeba i vliv orkánů) bude na jaře pokračovat. A již dnes neutěšená situace se ještě výrazně zhorší. I to byl jistě důvod, proč se se účast na krajském semináři setkala s takovým zájmem lesníků, že v jednacím sále zastupitelů nestačily ani dodatečně přinesené židle. „Sál má kapacitu 131 míst,“ připomněl Zíka.

Jedním z témat debaty, kterému účastníci věnovali velkou pozornost, se stala asanace vytěženého dřeva jak mechanickými prostředky (zde jsou novinkou třeba odkorňovací hlavice pro těžební stroje zvané harvestory, jež jsou však nákladné a podle zkušenosti některých lesníků také mohou lámat kmeny) tak i chemickými preparáty.

Zde je novinkou využití metody EDN (podle označení účinné látky ethandinitril) s použitím plynu vyráběným v Kolíně. K použití běžných postřiků spojovaných s barvivem se zase rozběhla debata kolem odbytu takto ošetřeného dřeva: třeba rakouští odběratelé stopy po použití chemie nevidí rádi, u nás by to tolik nevadilo, avšak nákupčí zase mají obavy, zda se prodávající takto nesnaží maskovat hnilobu.

Stranou pozornosti nezůstaly ani možnosti ochrany lesa, možnosti dotační podpory, ceny dřeva, nedostatek chemických přípravků či například detaily týkající se využití feromonů v lapácích. Nebo kdysi se nadějně jevící metoda s využitím patogenní houby boverie, jež sice perfektně funguje v laboratorních podmínkách – ovšem v lese ji není jak dostat pod kůru. Došlo však také na chystané změny: například plánované úpravy povinností vlastníků při zpracování kůrovcového dřeva nebo prodloužení lhůt na zalesnění.

Díky přednášce Zahradníka účastníci semináře navíc nahlédli i do historie – a to včetně rozborů rozdílných příčin kůrovcových kalamit minulosti. Mimochodem – první konkrétnější záznamy, které lze jednoznačně spojit s řáděním kůrovce, pocházejí z 18. století. Ty však hovoří o „červech“ ničících stromy: larvy pod kůrou s dospělými brouky tehdejší hajní ještě nespojovali.

A třeba kalamitu, jež v let 1868 až 1878 postihla Šumavu, hodně tamních lidí z chudších poměrů dokonce vítalo. Vynucená těžba totiž mnohým přinesla práci – a tím i peníze. V souvislosti s pohromou pro vlastníky porostů se tak třeba spisovatel Karel Klostermann zmiňoval přímo o „zlatém broučkovi“…