Dokazují to mapy na webu Intersucho, který srovnává odchylku sucha od obvyklého stavu v období od roku 1961 až po 2010. Ta hovoří celkem jasně: pro nejaktuálnější data z 7. října letošního roku je na značné rozloze Středočeského kraje situace počínajícího až extrémního sucha. Nejhorší situace je podle mapy na severovýchodě středních Čech.

Vysvětlení pro situaci ohledně sucha je podle Zdeňka Žaluda, zástupce koordinátora týmu Intersucho, který se zabývá oblastí adaptace na klimatickou změnu a sucho, poměrně jednoduchá. Některé rostliny jsou stále zelené, probíhá vypařování vody z půdy a hlavně – prakticky nebyly žádné srážky.

Ten upozorňuje na takzvanou přirozenou variabilitu. Každý rok je jiný, některé jsou sušší, jiné vlhčí. „Platí ale, že poslední roky – když se podíváme zpátky pět, deset let – převažují spíše ty sušší. Hlavní důvod je, že máme výrazně podnormální srážky,“ vysvětlil.

I pro to existuje důvod. Obecně nad střední Evropou – tady se nejedná o republikovou, nebo dokonce středočeskou zvláštnost – převládají tlakové výše. Ty jsou spojené s minimálními srážkami oproti tlakovým nížím, které s sebou srážky nejsou. „Pokud se tyto útvary pravidelně střídají, tak někdy máme období s deštěm, jindy bez deště. V poslední době, k tomu máme i vědeckou práci, která se tím zabývá, převládají ve střední Evropě tlakové výše,“ podotkl.

Deficit vody v půdě je podle dalších map od 5 po 80 milimetrů. Otázka, kolik sněhu by ale muselo napadnout v zimě, aby se deficit vody v půdě vyrovnal, není ale tak docela technicky správná, vysvětlil Zdeněk Žalud. „Pokud napadne sníh, je nebezpečí, že sublimuje. Pokud napadne metr sněhu – teď přeháním – tak to neznamená, že jde do půdy. Může napadnout na zmrzlou vrstvu a vysublimuje. Ale lidé se ptají, proč je sucho, když je sněhu všude dost,“ vysvětlil problematiku.

Intersucho zkoumá vedle dalších hledisek také nasycení půdy: ve Středočeském kraji je na většině území barva, která v legendě mapy odpovídá nedostatku vláhy.

V obdobích, kdy je sucho, bude podle Zdeňka Žaluda určitá nutná regulace užívání vody, třeba co se týká zalévání trávníků, nebo napouštění bazénů. „Když je vody málo, není možné, aby ji někdo využíval a ostatní neměli nic. Je jasné, že se nějakým způsobem musí odběr regulovat. To jsou ale záležitosti, které se netýkají zemědělství, ale obcí, starostů, politiků,“ podotkl.

Podle něj by tak měly existovat návody pro starosty, jak se zachovat v průběhu sucha. „Existuje vodní zákon, kde je popsáno, co má starosta dělat v případě povodní. Nyní se chystá aktualizace vodního zákona. Věřím, že tam budou návody, co mají dělat starostové, pokud přijde sucho – aby se měli o co opřít,“ dodal.

Vyřeší to tak problém sucha? Budou mít starostové nástroje, jak řešit tyto nepříjemné věci? To se možná brzy ukáže…