Telefon mají lidé doma častěji než televizor

Poslední údaje z roku 2018 prozrazují, že vlastním automobilem se tehdy mohli svézt lidé ze 78,1 procenta domácností. Je to druhý nejvyšší podíl v republice; hned za Jihočeským krajem (78,9 procenta). Celorepublikově statistici dospěli k hodnotě 70,8 procenta – a v Praze to bylo ještě méně: 62,2.

Podíl aut se moc nemění

Statistické tabulky však v případě aut nelze vnímat jako jednoznačné měřítko blahobytu. Jednak již neodrážejí kvalitu vozidla, jednak jsou v kraji oblasti, kde lidé považují auto za nezbytnost, bez níž by „nemohli normálně fungovat“: dojet, kam potřebují a kdy to potřebují, jim navzdory posilování veřejné dopravy umožňuje nejlíp.

Jak podstatná je možnost dopravy po vlastní ose právě pro Středočechy, ukazuje vývoj zastoupení aut v domácnostech. Poslední údaj uvádí zmiňovaných 78,1 procenta a před deseti lety to bylo 76,3 – nárůst tedy dosahuje 1,8 procenta. Byť se za tu dobu pozměnil způsob života a obyvatel kraje významně přibylo (a leckdo bude i toho názoru, že většina lidí viditelně „zbohatla“), navýšení není příliš výrazné. To může naznačovat, že už tehdy vycházela řada obyvatel kraje ze zjištění, že bez auta se neobejdou.

I když přibylo obyvatel, miminek se rodí méně

V celorepublikovém srovnání je desetiletý rozdíl podstatně vyšší: 5,3 procenta. V Praze pak dělá 2,3 procenta, což ukazuje, že i obyvatelé metropole mají z pohledu delšího časového období potřebu měnit svou automobilovou situaci podprůměrně. Nepochybně na to mají vliv i možnosti parkování v hlavním městě, stejně jako pokrytí metropole městskou hromadnou dopravou.

Náskok před Prahou

Telefonní spojení, jímž se rozumí pevná linka i mobil, je dnes prakticky samozřejmostí. V roce 2018 je mělo k dispozici 99,7 procenta středočeských domácností; v Praze méně o jednu desetinu a celorepublikově o dvě. Před deseti lety přitom nad Středočechy měly převahu jak hlavní město, tak i celá republika.

Hodně zastoupeny jsou i televize, jež statistici v roce 2016 zaznamenali v 98,8 procenta domácností. O deset let dříve jich bylo 98,7 – je tedy vidět sice nepatrný, ale přece jen nárůst. Opačný trend vykazují jak Česká republika (s poklesem z 98,4 za 97,5 procenta), tak hlavní město (zde je úbytek dokonce z 96,0 procenta na nejnovějších 93,3). Pražané tudíž koukají na televizi výrazně méně než Středočeši, a to dlouhodobě. Či to alespoň tvrdí.

Pračky, sušičky, myčky

Počítačů by se v Praze našlo více než kdekoli jinde (pro rok 2018 jde o 84,8 procenta, zatímco ve středních Čechách 80,1 a celorepublikově 78,9) – a bylo tomu tak vždy. V používání praček naopak mají náskok – nyní stejně jako v minulosti – Středočeši: v roce 2018 je v kraji mělo 99,3 procenta domácností (v Praze 98,6 a celorepublikově 98,3).

Co přinese rok 2020: Levnější pivo, dražší cigarety a účtenky pro všechny

Převaha středních Čech platila v roce 2018 i pro sušičky prádla (v kraji 22,3 procenta, zatímco v Praze 16,6 a celorepublikově 16,2) či myčky nádobí (u nich jde při stejném řazení o hodnoty 49,8 – myčku tedy využívá už polovina středočeských rodin – 46,1 a 43,8 procenta).

Vybavení středočeských domácností od „A“ po „T“

Zdroj: Český statistický úřad; údaje jsou v procentech

Za devět měsíců přibylo v kraji dvanáct a čtvrt tisíce obyvatel