„Trápí nás zmrzačená krajina a nízká podpora drobných a středních živnostníků,“ shrnuje muž, který v Českém středohoří hospodaří na šesti stech hektarech, co by rád změnil.

Hlavními tématy, jimž se chce věnovat, jsou sucho (které se v tomto regionu podepisuje i na nižší úrodě chmele a sladovnického ječmene), povodně, zadržování vody v krajině, masivní rozpad lesů – ale i zastavování zemědělské půdy logistickými halami. A také podpora regionálních výrobků a malých a středních živnostníků, pro něž je důležité snížit byrokratickou a daňovou zátěž.

Pro zvýšení kvality života v regionu chce prosazovat dostupnou zdravotní péči, stejně jako pravidelnou a navazující regionální dopravu, která propojí kraje. Dále hodlá usilovat o zápis údolí Berounky na Seznam světového dědictví UNESCO.

„Jako sedlák a lesník se každý den potýkám s dopady sucha a pozoruji, jak je krajina nefunkční. Česká republika čelí závažné krizi, která se bude stupňovat a která se nevyhne nikomu,“ konstatoval Daniel Pitek. S varováním, že na tuto situaci prakticky nejsme připraveni. A ano – změnit to podle něj mohou i politici.

„Abychom obstáli tváří v tvář čím dál intenzivnějším extrémním výkyvům počasí, je třeba připravit kvalitní a funkční zákony. Ty by měly občanům, starostům a firmám nabídnout spolehlivá a dostupná řešení – a zároveň jim neklást překážky ve snaze se na měnící podmínky připravit,“ uvedl v souvislosti se svou kandidaturou do Senátu.

Sucho, přívalové deště, povodně a s nimi spojený špatný stav české půdy a krajiny označuje Pitek za jeden a tentýž problém – jen z různých stran. „Lounsko, Žatecko a Rakovnicko jsou regiony, v nichž o sobě dává sucho významně znát. Tradiční chmelařská a zemědělská oblast zaslouží v tomto směru obzvlášť velkou pozornost a péči. Naopak Křivoklátsko a krajina Oty Pavla kolem Berounky je kulturně cenná natolik, že mohou sloužit jako vzor pro další kouty republiky,“ připomněl, do čeho by chtěl jako senátor za obvod Louny promlouvat.

Kdo je Daniel Pitek

- Hospodaří na 600 hektarech půdy kolem nejvyšší hory Českého středohoří Milešovky. Přírodě blízkým způsobem a podle tradičních postupů předchozích generací založil a obnovil celkem 130 hektarů sadů starých odrůd. Chová ovce, krávy a koně. Realizuje postupy na zadržování vody v krajině a zvyšování druhové rozmanitosti. Díky třem desítkám tůní, mozaikové seči, solitérním stromům a agrolesnickým postupům, které na svých pozemcích uplatňuje, se do krajiny vrací řada vzácných a chráněných druhů ptáků, rostlin, hmyzu i plazů.

- Jako hlasitý komentátor veřejného dění upozorňuje na závažnost probíhajících změn v přírodě a krajině a nedostatečný postup české vlády v souvislosti s nimi. Je propagátorem přírodě blízkého hospodaření, osvědčených opatření, jak zadržovat vodu v krajině a přizpůsobovat se rostoucím teplotám a přibývajícím extrémům počasí.

- Organizuje pravidelné osvětové a vzdělávací akce pro děti, vysokoškolské studenty i seniory.

- Jako předseda nadstranické parlamentní pracovní skupiny Voda+sucho se ve spolupráci s předními odborníky různých odvětví už dva roky věnuje přípravě legislativních návrhů, které významně ovlivní stav české krajiny, lesů a půdy. Konkrétně novel vodního zákona, mysliveckého zákona, lesního zákona a zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

- Je také předsedou komise Pestrá krajina, která každoročně oceňuje nejšetrnější statkáře z téměř osmi tisíc členů Asociace soukromého zemědělství ČR, členem republikové rady této asociace a místopředsedou oblastní organizace Litoměřicko. Je členem čestné rady Českého svazu ochránců přírody a zasedá v radách Agentury pro ochranu přírody a krajiny i Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze.

- V roce 2016 obdržel za svůj přínos pro životní prostředí Cenu Josefa Vavrouška, jež je uznáním za konkrétní činy pro zdravé životní prostředí a udržitelný rozvoj.

Zdroj: František Marčík, manažer kampaně Daniela Pitka