Jak jste se na pozici ředitele centra dostal?
Nepřišel jsem do inovačního centra ze státní správy, nýbrž z byznysu. Od roku 1993, kdy jsem dokončil právnickou fakultu, jsem pracoval pro české a zahraniční společnosti nejen u nás, ale i v zahraničí. Aktuálně působím ve středočeském inovačním centru asi dva a půl měsíce. Práce v inovačním centru pro mě byla výzva, jak svoje zkušenosti převést do exekutivní fáze, protože jsem doposud dělal projekty, které začínaly a končily právě na SICu. Chyběla mi ovšem exekutivní část, jako je přesah pro obce, firmy a zahraniční spolupráce.

Při debatě jste uvedl, že máte novou koncepci či strategii.
Zadání hejtmanky Středočeského kraje je jasné – výsledky projektů mají být hmatatelné produkty nebo služby, které se následně dají uplatnit na trhu. Naším cílem není násilně uplatňovat nové technologie v regionech, ale naopak měnit životní prostředí a zpříjemňovat život lidem právě pomocí nových technologií.

Jakými způsoby je tohle možné?
Možností je mnoho. Zejména v případě obcí to ovšem velmi závisí na aktivitě jejich vedení. My totiž nemáme ambice ani kapacity na to, abychom implementaci nových technologií, třeba v oblasti Smart city, dělali za obce. Právě pojem Smart city používá skoro každý, avšak málokdo je schopen si představit, co se pod ním skrývá. Většinou tyhle představy končí u chytré lavičky, která umí nabíjet mobilní telefony.

Co takové Smart city nabízí?
Je s ním spojená celá řada věcí, které je možné v obcích získat – ať už je to v dopravní infrastruktuře a zlepšení dopravní průjezdnosti obce, energetické soběstačnosti, napojení určitých zdrojů, bezpečnost, která souvisí s vysokorychlostním internetem, či takzvaný e-Government (pozn. red. - elektronická vláda), což je komunikace jak z naší strany či ze strany kraje, tak i v rámci obce. Aktuálně připravujeme mobilní aplikaci, která bude sloužit k tomu, abychom mohli komunikovat se starosty, kraj měl stejnou možnost, ale zároveň se stejnou aplikací by mohli starostové komunikovat v rámci své obce.

Na co se inovační centrum konkrétně v blízké budoucnosti zaměří?
Nemůžeme říci, že máme jeden nejstěžejnější projekt. Zásadním projektem je ovšem takzvaný Smart Akcelerátor, který se týká uplatňování politiky RIS3 v regionu. Ta je celostátní, přenesená na kraje, a my jsme prostředníkem jejího uplatňování v regionu. SIC je nepolitický spolek, který není ve své hlavní činnosti určen k zisku, ale ve vedlejší činnosti může dělat projekty, které budou ziskové. Výtěžek z nich tak bude použit na rozjetí dalších projektů.

Avizoval jste zintenzivnění spolupráce s vysokými školami. Se kterými SIC spolupracuje?
Jedním ze zakládajících členů centra je například ČVUT. S ním máme dlouhodobě podepsané memorandum o spolupráci. Přestože memorandum o spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou bylo podepsáno teprve minulý týden, tak i s touto univerzitou již dlouhodobě spolupracujeme. Řada projektů je tedy spojením akademického subjektu s výzkumnou institucí a privátem.

Plodem spolupráce s ČVUT je zase chystaná účast na světové výstavě Expo 2020.
Jedna z firem, která sídlí ve Středočeském kraji v Buštěhradě a spadá pod ČVUT, vyvinula zařízení, které umí i v těch nejsušších oblastech světa, jako jsou pouště, kde je velice nízká vlhkost vzduchu, vyrábět vodu ze vzduchu. Jedná se o unikátní zařízení, které bude prezentováno v rámci českého domu právě na Expu 2020 v Dubaji.

Můžete se zasloužit o to, aby střední Čechy byly výkladní skříní střední Evropy?
Tyhle ambice jsou vysoké, na druhou stranu, proč si klást nízké cíle. Máme tady již dvě lokality, které jsou již teď výkladní skříní Evropy. Je to naše zaměření na mezinárodní projekty, kde chceme spolupracovat s velkými zahraničními korporacemi, se kterými chceme spolupracovat a přivést je do středních Čech.