Přes půl století už jsou na světě Fifinka, Bobík, Myšpulín a Pinďa. Hrdinové komiksového Čtyřlístku v květnu oslaví 55. narozeniny. Potěšit dětské čtenáře se v prvním sešitu vydali už v roce 1969. Tehdy 24letý výtvarník Jaroslav Němeček tenkrát zkusil nabídnout nakladatelství Orbis příběh nazvaný Vynález profesora Myšpulína. Úspěšně.

Ani autor, který sám zanedlouho oslaví osmdesátku, tenkrát netušil, že tohle „veselé obrázkové čtení“, jak byl sešit označen, bude rozdávat radost celým generacím – a později příběhy osloví i diváky. Přípravu dalších dílů si doslova vynutil obrovský zájem.

Koncem osmdesátých let minulého století se dokonce náklad vydávaných časopiseckých sešitů vyšplhal na bezmála čtvrt milionu kusů v rámci jednoho vydání. Ani 220 tisíc výtisků ale nestačilo. Čtyřlístek se tenkrát nekupoval, ale sháněl. Často i jako takzvané podpultové zboží.

Podněty z dětství i z chalupy

Jaroslav Němeček, který je známý nejen coby výtvarník, ale věnoval se také keramice a sochařské tvorbě, zdůrazňuje podíl manželky Lucie na vytváření úspěšného nápadu. To ona navrhla, že k trojici klučičích postav – kocourovi-vynálezci Myšpulínovi, silákovi Bobíkovi (prasátko) a někdy až zbrkle rychlému Pinďovi (zajíc) – musí patřit ještě jedna, holčičí: Fifinka (pejsek). Zloduch Kazimír Zádrhel, který se čtveřici snaží všemožně škodit, a zejména narušovat a hatit Myšpulínovy pokusy, začal rozehrávat své rejdy pro oživení příběhů až mnohem později.

Původně prý se svou ženou chtěli připravit obrázkový příběh pro syna Vítka – a přímý podnět pro vznik komiksu si přivezli z dovolené v Itálii. Autor ale netají, že důležitou inspirací se stalo prostředí doma včetně bezprostředního okolí. Kreslená čtveřice bydlí v domku namalovaném podle domu v pražských Modřanech, kde Němeček vyrůstal – a který tam Na Beránku stojí dosud. Dnes tam žije rodina jeho bratra. Stále tam tedy je častým hostem i on. Ostatně – v ulici také bydlí i přátelé z dětství.

Vliv na utváření charakteru postav Čtyřlístku měl rovněž – i když nevědomky – starší brácha Vladimír. Odebíral časopis Vpřed s příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara a horlivým čtenářem byl jako kluk i Jarda Němečků. Hrdinové Čtyřlístku prý s nimi mají společného víc, než by se na první pohled zdálo. Lákají je příroda i památky – a především dobrodružství, záhady. Přímo je přitahují různé zapeklitosti, které je třeba vyřešit. Mimo to se také svými vlastnostmi vzácně doplňují.

Syn Vít Němeček, nyní jednatel nakladatelství a vydavatelství Čtyřlístek, Deníku řekl, že tátu hodně ovlivnila i klukovská dobrodružství, která v Modřanech prožíval s kamarády. Sám Vít ostatně také v Modřanech žije. Rodiče pak bydlí nedaleko: v Podolí.

Jinak ale v příbězích Čtyřlístku můžeme najít velmi silný otisk „Máchova kraje“ při pomezí Českolipska, Mladoboleslavska a Mělnicka. Komiksové Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, z Máchova jezera se stal rybník Blaťák či z hradu Bezděz Bezzub. Nedaleko Doks si manželé Němečkovi v roce 1968 koupili chalupu – a kraj si zamilovali. Autor tam ostatně má i jeden ze svých ateliérů – vedle toho pražského.

Překvapení v muzeu

V Doksech působí Muzeum Čtyřlístek a dnes sídlí v prostorách zrekonstruovaného zámku. Právě jeho zásluhou si významného rodáka Jaroslava Němečka začali připomínat v Modřanech. Jak to přišlo, vysvětluje starosta Prahy 12 Vojtěch Kos (ODS): „V tomto muzeu jsem se dozvěděl, že pro dům hrdinů Čtyřlístku byl předlohou autorův rodný domek v Modřanech.“ Modřany se pak ke Čtyřlístku začaly hlásit.

Městská část mimo jiné vytvořila trasu nazvanou za Čtyřlístkem a pohádkovými příběhy do Modřan, jež vedle odkazů na postavy ze Čtyřlístku také provází po místních pamětihodnostech a nabízí různá poučení nejen z historie. Nechybí návštěvy Modřanské rokle, dětských hřišť i hřbitova. Na webu Prahy 12 jsou k dispozici mapa, popis trasy i s úkoly a doplňovačky.

| Video: Youtube

Nabízí se tak příležitost vyluštit hned dvě tajenky, přičemž radní městské části pro kulturu, sport a volný čas Michaela Černá (ODS) upozorňuje, že to, co postupně vychází, zdánlivě připomíná náhodný shluk písmen. S tím by si poradil snad jen Myšpulín! Nebo si budou vědět rady i děti, které se na procházku vydají společně s rodiči? „Jsou to slova v jazyce, kterému rozumějí jen opravdoví mudrcové,“ napovídá Černá nenápadným odkazem na latinu.

Čtyřlístkománie na radnici

Děti i celé rodiny nyní láká radnice Prahy 12 výstavou Čtyřlístkománie. Obrázky z komiksu i čtveřici hlavních postav v „životní velikosti“, které nabízí, si návštěvníci budou moci prohlížet do 6. března. Vernisáž spojená s autogramiádou manželů Němečkových se ve středu 14. února vpodvečer setkala s obrovským zájmem.

Také však s komplikacemi, když zklamalo předem poctivě vyzkoušené ozvučení. Když pokusy uvést trucující techniku do chodu selhaly, zachránilo situaci vystoupení žáků ZUŠ Voborského a posunutí času zahájení autogramiády– zatímco starosta trapem pádil domů pro náhradní aparaturu. Nu, co byste chtěli, když byla osobně přítomna i postava Kazimíra Zádrhela…

Starosta Kos se netají tím, že i on (stejně stejně jako prakticky všichni) se Čtyřlístkem vyrůstal. „Rád vzpomínám na dětství, kdy jsme měli doma uložené starší výtisky, i na to, jak jsem se nemohl dočkat nového vydání. Vždy jsem se k příběhům Čtyřlístku vracel ve chvílích nemoci nebo volna. Dokázaly mi zpříjemnit každou chvilku a některé ‚hlášky‘ si pamatuji dodnes,“ svěřil se.

Nové příběhy se stále rodí

Čtyřlístek nejsou jen vzpomínky a historie, ale i ryzí současnost: od roku 1990 pokračuje v tradici soukromé nakladatelství; pochopitelně pojmenované Čtyřlístek. Jaroslav Němeček vytváří stále nové příběhy. Vycházejí nejen vlastní Čtyřlístky, ale i magazín Čtyřlístek Speciál a knižní publikace.

| Video: Youtube

Existují však dokonce i filmy, stejně jalo řada rozmanitých produktů s vyobrazením populárních postav. A na webu se lze s těmito hrdiny setkat na stránkách s názvem Čtyřlístek. Dříve vznikly i ty pojmenované po Myšpulínovi (která dnes směruje na čtyřlístkovský e-shop) a po Fifi.

Autorovi Čtyřlístku syn radil, kam hrdiny poslat



Jednatelem nakladatelství a vydavatelství Čtyřlístek, které komiksové kresby Jaroslava Němečka nyní dodává na trh, je „pan Němeček mladší“: autorův syn Vít. Nyní je tedy jeho působení s tatínkovou prací úzce spjato. A co v dětství?

Jaké to bylo vyrůstat jako syn autora Čtyřlístku, těšícího se v té době ohromné popularitě?

Pamatuji si, že tatínek byl vždycky nesmírně pilný. Když já jsem šel do školy, on třeba už dvě hodiny kreslil. Mě vždycky bavilo podívat se, v které fázi je – a když jsem se pak vracel ze školy, co nového nakreslil. Samozřejmě jsem to hodně zneužíval: chtěl jsem po něm, aby kreslil ponorky, letadla, rytíře – a já nevím co. A mít tatínka, který kreslí Čtyřlístek, to bylo samozřejmě nejvíc.

close Zahájení výstavy Čtyřlístkománie při příležitosti významného životního jubilea autora Čtyřlístku Jaroslava Němečka. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Zahájení výstavy Čtyřlístkománie při příležitosti významného životního jubilea autora Čtyřlístku Jaroslava Němečka.

Radil jste mu?

Myslím, že v tomhle má táta jasno. On už předem, aniž by udělal čárku, vidí přesně, co bude mít nakresleno. Takže jsem spíš obdivoval, jak to dokáže bez nějaké skici.

Myslel jsem spíš na příběhy. Jestli jste mu například nevyprávěl, co se vám přihodilo třeba ve škole – a on by pak něco z toho využil i ve Čtyřlístku.

Tam se spíš dostala spousta věcí z mládí tatínka. Že domeček, který opravdu existuje tady v Modřanech Na Beránku, je zelený, není náhodou, protože zelený nábytek měli tenkrát doma. Takže vlastně má Čtyřlístek reálné základy. Ale určitě jsme se bavili o tom, kam čtyřlístek hrdinů zase poslat – jestli ten rok byl pod mořem, ve vesmíru nebo kde.