Hovoří o rozvoji škol, ne o jejich rušení, vzkazuje k tomuto dokumentu kritikům středočeský radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN). Připouští nicméně, že bez slučování škol se úsilí o zlepšení nabídky oborů, kvality výuky i celkové efektivity vzdělávacího systému v kraji neobejde. „Ano, řada optimalizačních kroků bude nepříjemných – nic jiného slíbit nemůžu,“ očekává, že co z naplňování strategie vzejde, se spoustě lidí líbit nebude. Navrhovat konkrétní změny podle podkladů optimalizační skupiny hodnotící různá hlediska bude odbor školství krajského úřadu – a přijímání rozhodnutí pak přes radu kraje a konkrétně Váchu jakožto radního pro školství bude směrovat k zastupitelům.

Strategii radní označil za dokument, který v obecné rovině vysvětluje nutnost změn a představuje kroky, které k nim povedou. „Naším cílem je celková modernizace sítě škol a školských zařízení a jejich vzdělávací nabídky cestou postupných kroků a dílčích projektů,“ konstatoval. Politickým protivníkům z hnutí ANO se nelíbí právě „obecná rovina“. Opoziční zastupitelé by chtěli slyšet více o konkrétních krocích a jejich termínech. Alespoň těch prvních, žádala Irena Bartoňová Pálková (ANO). Také další spolustraníci volali na jednání zastupitelstva po upřesnění konkrétních škol; alespoň těch, jichž se mají změny týkat v první vlně. Toto se však nedočkali: strategie představuje „návod“ či „noty“ s obecnými odpověďmi na základní otázky – a nikoli „jízdní řád“.

Zásah hasičů po průtrži mračen a silné bouřce.
Přívaly vody přišly shora i zdola: intenzivní srážky zvedly hladinu Botiče

„Pokud by tento dokument nevznikl, bylo by to jako posledních dvanáct let – neudělalo by se nic a já budu brečet, že mám málo peněz,“ konstatoval Vácha. Podpořil ho i stranický kolega Petr Halada (STAN): „Je to velmi fundovaně zpracované strategie.“ Naplňování by mělo vést ke změně poměrů ve středním a vyšším odborném školství, u něhož jsou střední Čechy v mezikrajském porovnání kvality na spodních příčkách. „Naším cílem jsou příčky nejvyšší,“ shrnul očekávaný výsledek radní Vácha. „Těch nelze dosáhnout jinak než tím, že budeme mít moderní školy s perspektivními obory a konkurenceschopnými absolventy,“ konstatoval. S tím, že první etapou prošla síť středočeských škol mezi roky 2001 a 2008 – a kraj byl tehdy hodnocen jako jeden z nejúspěšnějších regionů v rámci republiky.

„Další kroky bohužel nenásledovaly. Výsledkem je přílišná rozdrobenost středních škol, postupný propad kvality vzdělávání, nárůst roztříštěnosti a nekoncepčnosti oborové struktury a hluboké a dlouhodobé podfinancování provozu škol,“ pojmenoval Vácha konkrétní problémy, jež je nutné řešit. Řada školních areálů je v bídném technickém stavu, vybavení jejich odborných učeben si z vlastních školních let leckdy pamatují i rodiče nynějších žáků – a o naplněnosti darmo mluvit. K tomu Vácha poznamenal, že „držet“ třídu s pěti žáky opravdu nedává smysl. A školy, jež dlouhodobě přežívají na samotné hranici ekonomické existence, skutečně volají po změnách.

Rozhodovat bude řada vlivů

Co bude následovat? Krajská optimalizační skupina má definovat potřebnou kapacitu sítě škol a poměrné zastoupení vybraných oborů. Z toho pak vzejde návrh základní sítě středních škol zřizovaných krajem. Nemá však jít o určení nějakého neměnného modelu. „Tento návrh bude vytvářen postupně – a průběžně bude doplňován v reakci na změny potřeb a situace v regionálním školství,“ uvedl Vácha. S tím, že k rozhodujícím hlediskům pro toto rozhodování patří nejen naplněnost škol, technický stav jejich budov či ekonomická stránka jejich provozu, ale také kvalita výuky včetně zhodnocení měřitelných výsledků vzdělávání.

Centrála cestovního ruchu Středočeského kraje v Husově ulici.
Krajská turistická centrála má nového ředitele. Povýšil šéf marketingu

Uplatní se však i řada dalších kritérií: spádovost, demografický vývoj, socioekonomické prostředí oblasti či význam školy pro obce, města nebo mikroregiony. Bartoňová Pálková vybízí také k větší spolupráci se zaměstnavateli při vyhodnocování uplatnění absolventů na trhu práce. S tím se podle slov ředitele Holého počítá – stejně jako třeba se spoluprací s agrární komorou u zemědělských oborů nebo se svazem průmyslu v případě průmyslovek.

Kraj zřizuje stovku středních škol

K počátku nyní ukončeného školního roku loni v září fungovalo ve Středočeském kraji 1387 rozmanitých školských subjektů – přičemž kraj byl zřizovatelem 181 škol a školských zařízení. Nejpočetnější jsou z nich střední školy a učiliště (celkem 102). Kraj však zřizuje také dětské domovy nebo mateřské, základní a praktické školy pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dohromady 47), základní umělecké školy (18), domy dětí a mládeže (11) či další instituce: pedagogicko-psychologickou poradnu, školní hospodářství nebo vzdělávací institut pro pedagogické pracovníky.

Hlavní problémy, které je třeba řešit
- Předimenzovanost a rozdrobenost sítě středních škol
- Relativně vysoká zastaralost vybavení škol, chybí moderní technika
- Dlouhodobá podfinancovanost škol
- Nízký průměrný počet žáků na školu
- Roztříštěnost a duplicita oborové struktury
- Nabídka oborů, které nejsou požadovány zaměstnavateli ani nekorespondují s potřebou společnosti
- Malé počty zájemců o některé druhy studia a obory vzdělání
- Přetrvávající částečná nekvalifikovanost pedagogických pracovníků
- Malá účast pedagogických pracovníků středních škol na dalším vzdělávání
- Přetrvávající nedostatečná vybavenost některých škol
- Úroveň marketingu škol a jejich nabídky vzdělávacích služeb
- Aktualizace vzdělávací nabídky je motivována především snahou zaujmout veřejnost, nikoliv prosazováním reálné vzdělanostní potřeby společnosti
- Úroveň vzájemné spolupráce a spolupráce se sociálními partnery
- Mnozí zájemci o studium odcházejí studovat do Prahy
- Nízká úroveň práce s nadanými žáky a jejich malá podpora

Zdroj: Strategie rozvoje sítě krajských škol