Typický pacient záchranné služby je jiný než člověk, pro něž je záchranka určena především, zdůraznila hejtmanka. „Není to trauma pacient s úrazem nebo po nehodě ani například člověk s infarktem nebo mozkovou příhodou, o jehož dalším životě mohou rozhodovat minuty. Je to senior, který má chronickou chorobu,“ upozornila. S dodatkem, že jakkoli to zní necitlivě, opravdu jde o problém, o kterém slyší od záchranářů i představitelů nemocnic.

Když chybějí praktici

Obzvlášť Jermanová vypíchla způsob fungování některých soukromých sociálních zařízení, která pro své klienty nemají zajištěny služby lékaře ani pravidelně docházející zdravotní sestry. V takových případech bývá přivolání sanitky první volbou. „A kdyby klient dostával péči pravidelně, jak má, sanitku by ani volat nebylo třeba,“ poznamenala.

V té souvislosti hejtmanka podotkla, že také u domovů seniorů a v dalších pobytových zařízeních sociálních služeb zřizovaných krajem chce nechat zkontrolovat, jakým způsobem je primární lékařská péče o klienty zajišťována. Trvá na tom, že záchranáři by služby praktických lékařů suplovat neměli.

To, že jen zhruba každý pátý výjezd by měl být prací skutečně pro posádky rychlých sanitek, potvrdila Deníku Petra Effenbergerová z centrály středočeských záchranářů. „Z deseti bývají takzvané indikované dva; zbytek by pacienti zvládli po vlastní ose, s pomocí rodiny nebo by obtížím mohli čelit s praktickým lékařem,“ uvedla. Za příklad, který by se obešel bez výjezdu záchranářského týmu, označila třeba bolestivý výron kotníku na hřišti. Tam zpravidla bývá dost lidí i s auty, z nichž by někdo mohl odvézt zraněného na ortopedii. Problémem je třeba také situace, kdy k pacientovi v ohrožení života (a jde o sekundy) musí vyjíždět sanitka ze vzdálenější základny, protože ta nejbližší je zrovna u pacienta s chronickou bolestí zad.

„Lidé nás zneužívají i jako taxíka,“ upozornila Effenbergerová. Ti protřelejší dobře vědí, jak se díky tomu, že je přivezla sanitka, mohou vyhnout čekání. „Když se někam objednáte na vyšetření, počkáte si třeba i dva měsíce. S námi, když obtíže šikovně popíšete, máte všechno hned,“ krčí rameny.

Pohotovost jako náhrada

Takzvané lékařské služby první pomoci v nemocnicích řeší obdobný nápor pacientů, kteří by pomoc pohotovosti vlastně nepotřebovali, uvedla hejtmanka Jermanová. S dodatkem, že kolem stále rostoucího přísunu pacientů, kteří místo návštěvy ordinace praktického lékaře raději volí cestu na pohotovost, se začíná rodit závažný problém.

Recept, který by nabídl řešení, se ale nejde těžko, míní Hana Kopalová z ředitelství Klaudiánovy nemocnice v Mladé Boleslavi. Ve městě s rozvinutým průmyslem podle ní přicházejí na pohotovost dvě hlavní skupiny pacientů, kterým by stačila návštěva ordinace praktika: jednak ti, kteří šli do práce a přes den neměli čas, a potom lidé, kteří svého doktora ani nemají; často jde o agenturní zaměstnance. „Snažíme se komunikovat s firmami, které je zaměstnávají, i s pracovní skupinou města, jež se těmto lidem věnuje; chápeme ale, že kartotéky nejsou nafukovací,“ řekla Kopalová Deníku. S tím, že vedle agenturních pracovníků jsou další významnou skupinou bezdomovci.

Třeba s kmenovými zaměstnanci automobilky nebývá problém, i když jde o cizince. V Mladé Boleslavi ovšem je poněkud specifická situace – což je vidět třeba i na čerstvě otevřeném centrálním příjmu. Visí tam upozornění v osmi jazycích, že ten, kdo potřebuje lékařskou pomoc a není v ohrožení života, musí mít zdravotní pojištění – a pokud nemůže předložit kartičku, bude platit v hotovosti. „Sice máme možnost využít služby překladatele na telefonu, když třeba přivezou do nemocnice cizince po dopravní nehodě, ale pravidla týkající se úhrad je někdy potřeba vysvětlit lidem v jejich mateřštině, aby porozuměli,“ podotkla Kopalová. Vedle angličtiny (jíž prý výborně rozumějí i třeba Indové) a němčiny, které lze očekávat, nechybí třeba ani mongolština, vietnamština nebo rumunština.

Pacienti záchranných služeb ve středních Čechách podle naléhavosti stavu v roce 2018

Klasifikace stavu Počet Podíl
0 – žádná závažnost 2009 1,59 procenta
1 – lehká závažnost 27 500 21,81 procenta
2 – střední závažnost 64 107 50,85 procenta
3 – vysoká závažnost 25 056 19,88 procenta
4 – možné ohrožení života 1959 1,55 procenta
5 – přímé ohrožení života 777 0,62 procenta
6 – selhání vitálních funkcí 631 0,50 procenta
7 – smrt 2476 1,96 procenta
Nestanoveno 1548 1,23 procenta
Celkem 126 063

Hodnocení závažnosti stavu pacienta podle kritérií NACA

Stupeň Charakteristika stavu
0 Bez ošetření
1 Minimální zdravotní potíže / úraz ošetřen na místě, vitální funkce nejsou dotčeny
2 Nezávažné onemocnění či úraz, vitální funkce nejsou dotčeny
3 Závažné onemocnění nebo úraz, vitální funkce nejsou ohroženy
4 Vitální funkce jsou (případně byly) potenciálně ohroženy
5 Vitální funkce jsou (byly) ohroženy bezprostředně
6 Jedna nebo více vitálních funkcí selhaly
7 Smrt

Do stupně 2 by většinou bylo možno hovořit o „zneužití záchranky“, protože je potíže možno zvládnout ambulantně (byť existují výjimky – například pacienti v psychickém šoku po dopravní nehodě)

Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje; statistika zahrnuje i výjezdy Asociace samaritánů ČR a Trans Hospital Plus