Konkrétně na slapské přehradě se o bezpečnost zdejších rekreantů starají především záchranáři z Vodní záchranné služby Českého Červeného kříže Prahy 6. Sezónu mají od prvního víkendu v červenci do posledního srpnového víkendu. V červnu a září jsou pak na Slapech dle potřeby, například při pořádaných akcích pro veřejnost – jako jsou závody dračích lodí a plachetnic.

Na základně slouží vždy minimálně tři záchranáři, většinou to ale bývá čtyři nebo pět lidí. Slouží týden od neděle do neděle nonstop. „Jsme dobrovolníci. To znamená, že každý z nás si na službu musí vzít volno. Není to placená pozice,“ předeslal mluvčí vodních záchranářů Prahy 6 Daniel Vičan. V řadách záchranářů se tak potkávají různé profese. „Každý z nás dělá něco jiného, máme tady doktory i instalatéry, paleta je široká,“ podotkl Vičan.

Záchranáři na Slapech působí především jako rychle dostupná první pomoc ve vodě i na souši. Mívají 60 až 65 zásahů za sezónu, což je průměrně jeden zásah za den. Nejvíce je jich o víkendech, to jich může být i 5 nebo 6 denně.

Důvody výjezdů jsou různé. Většinu laiků zřejmě napadnou tonoucí se lidé. To je ale jen část povinností vodních záchranářů. Jejich pomoc je třeba i u ošetření řezných ran, alergických reakcí, intoxikací či náhlých srdečních příhod. Do seznamu patří i odstraňování překážek z plavební dráhy, pomoc plavidlům v nouzi nebo i vyhledávání předmětů.

Práce na stavebních úpravách kruhového objezdu už začaly.
Kruhový objezd v Dobříši se předělává, aby jím vůbec projely autobusy

Sloužící záchranář tedy musí být stále ve střehu a být připraven vyrazit na pomoc. Nebývá to ale snadné. Lidé totiž mnohdy chodí zcela zbytečně neštěstí naproti.

„Poslední léta nás trápí, že se lidé snaží přeplavat přehradu napříč, což je sice dobrodružné, ale když máte tmavé vlasy, hlava není ve vodě vidět. Jezdí tu mnoho lodí a přejet člověka je otázka několika vteřin. Navíc s velkou lodí se nedá snadno měnit směr,“ uvedl příklad takového hazardování Daniel Vičan.

Zdůraznil, že při každé hlídce, kterou dělají, najdou plavce uprostřed plavební dráhy. „Je to samozřejmě možné přeplavat, ale je třeba použít barevnou plaveckou čepici nebo plaveckou boji,“ zdůraznil mluvčí.

Když už k neštěstí dojde, díky zásahovému člunu bývají záchranáři u pacientů často jen za několik minut. Instruktor první pomoci IPRK Filip Štrach ale připomněl, že pro pacienta je důležitá i první pomoc, kterou mu poskytne okolí ještě před jejich příjezdem. Není tedy nutné čekat a jen bezmocně přihlížet neštěstí, než se člun objeví na obzoru.

Dobrovolníci celé čtyři dny sbírali a odváželi na lodích odpadky z nepřístupných zátok Orlíku.
Z Orlíku odstranili metráky odpadků, k nalezenému tělu zavolali policii

Vodní záchranáři ve stanici Stará Živohošť jsou na zásahy plnohodnotně vybavení. K dispozici mají pomůcky pro první pomoc – od těch standardních po ty specifické. Disponují automatizovaným externím defibrilátorem, vodním skútrem i velkou lodí Sportis vybavenou radarem, sonarem i navigací, která dokáže plout rychlostí až 80 kilometrů v hodině.

Právě díky ní se mohou záchranáři dostat na oba konce přehrady (hráz a Cholínský most) za méně než 20 minut. Práci záchranářům navíc usnadňuje i mobilní aplikace Záchranka, v které jsou naplno integrovaní. Pomáhá při lokalizaci zásahu.

Z velké části si provoz musí záchranáři financovat sami. Přispívá jim na něj ale i HZS České republiky. I díky tomu mohou mít stále moderní vybavení.

Aktuálně mají dostatečný počet lidí, ale dalším zájemcům o členství se nebrání. Člověk se může stát dobrovolným vodním záchranářem absolvováním kurzu, který začíná v lednu, je na půl roku do začátku sezóny, kdy potom absolventi cvičí společně se stávajícími členy. Velká část kurzu se zabývá plaváním, první pomocí a technikami záchrany.

Důležitá je souhra, energie sestavy a obtížnost, vysvětluje trenérka, co porotci oceňují, když už tým vyrazí na nějakou soutěž.
Muže vítáme. Koukali by, jaká to je posilovna, říká trenérka cheerleadingu