Na to si Deníku posteskl Karel Ciahotný, který na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze vede Ústav plynných a pevných paliv a ochrany ovzduší. V minulosti se jeho tým zabýval zkoumáním možných řešení, která by přispěla k omezení zápachu, jímž své okolí obtěžují některé zemědělské provozy: třeba vepříny a drůbežárny.

Technologie, která si dokázala poradit se zápachem daným větším množstvím čpavku (a jako vedlejší produkt ještě nabídla amonné hnojivo), se úspěšně testovala ve vepříně poblíž Miličína na Benešovsku a ve výkrmně brojlerů na Tachovsku. „Dál už to zrealizováno nebylo. Zemědělci říkali: nemáme prostředky; stát zaspal, mohl nabídnout dotace,“ posteskl si Ciahotný.

Záleží na ochotě investovat

Docenta Ciahotného se Deník nedotazoval náhodou. Právě on je v čele takzvané environmentální komise, kterou z vědců a techniků vytvořila společnost Vafo, jež v Chrášťanech na Praze-západ vyrábí suchá krmiva pro domácí zvířata – a lidé si na ni stěžují kvůli zápachu po psích granulích. Právě s tím potřebuje firma pomoci.

Za 78 milionů korun nechala nainstalovat čistění vzduchu pomocí cyklonů, vodních praček a dvou navazujících stupňů se studenou plazmou, což by podle parametrů zařízení mělo problém vyřešit. Stížnosti nicméně neustaly.

Příčinu už Ciahotný pojmenoval: vodní aerosol, v němž pachové částice bez větší újmy projdou čisticími zařízeními, mohou být unášeny dále – a dokonce vzájemnými reakcemi vytvářet látky ještě smradlavější. Uvolní se poté, co se voda odpaří. Tohle zároveň vysvětluje, proč je zápach cítit nepravidelně – a ve vzdálenějších místech, třeba na Zličíně, může být intenzivnější než v samotné výrobně granulí.

Firma nyní testuje několik technických řešení, která environmentální komise navrhla – a až budou k dispozici potvrzené závěry, představí je i primátorovi hlavního města Zdeňku Hřibovi (Piráti). Právě lidé z některých částí Prahy (a to včetně radnic městských částí i magistrátu) patří k nejpilnějším stěžovatelům.

Deník se zajímal o to, zda by podobnou pomoc mohli najít u vědců i lidé odjinud, jež také trápí zápach. Ciahotný přikývl, spolupráci se nebrání – zdůraznil však, že aby to mělo smysl, musel by původce zápachu projevit podobný přístup, jako právě společnost Vafo Praha. Ta slibuje, že nalezená řešení uplatní – a peníze podle výrobní ředitelky Karolíny Čápové nebudou problém.

To z pohledu Ciahotného rozhodně nebývá samozřejmostí. „Několik případů, které jsme v minulosti řešili, ale nakonec dopadlo úspěšně,“ konstatoval.

Úskalí boje se zápachem
- Vědci se spolupráci nebrání, nicméně existuje problém: jednou věcí je najít technické řešení, druhou pak peníze na jeho uplatnění
- Rozhodující je ochota a schopnost firmy investovat do dodatečného čisticího systému, který ekonomicky nic nepřináší
- Už v minulosti se stalo, že výzkumníci navrhli řešení, avšak zůstalo jen u návrhu: firma buď nechtěla investovat, nebo jí chyběly peníze
- Možnosti získat na technická řešení směřující k omezení zápachu obtěžujícího okolí peníze z dotací většinou bývají omezené

Zdroj: Karel Ciahotný, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze