V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda ČTK řekl, že verticiliové vadnutí chmele představuje pro české chmelaře obrovské nebezpečí.

Ústav odebral přes tisíc vzorků na ploše 883 hektarů. Výsledky analýz na přítomnost původce verticiliového vadnutí chmele, kterým je patogen Verticillium nonalfalfae, potvrdily výskyt na 19 chmelnicích v deseti katastrech. Podíl pozitivních vzorků na katastr je od 27 do 100 procent.

„Je to houbová choroba a veškeré ochranné látky proti houbovým chorobám na to verticilio alfaalfae nefunguje,“ uvedl Hejda s tím, že jde v ČR o nejrozšířenější variantu. Houba žije v půdě a ani pět let po vyorání by se na ni neměl chmel sázet. V místech, kde se nemoc objevila, platí preventivní opatření. Do katastrů chodí zemědělci v ochranných oblecích a návlecích. „Technika by měla být vymezena pouze pro ohrožené nebo už pozitivní porosty,“ doplnil k opatřením předseda. Případně je nutné stroje umýt a vydezinfikovat. „To je jediné, co proti tomu můžeme dělat,“ uvedl.

Choroba se projevuje postupným žloutnutím a vadnutím listů, které začíná odspodu rév a postupuje směrem nahoru. Postupně uschnou celé listy. Odumření rostlin je ale v případě výskytu mírné formy patogenu vzácné, uvádí web Agromanual.cz. Podle loňského výzkumu se však vedle mírné formy vyskytuje i forma letální, tedy smrtící. V případě této formy patogenu rostliny rychle odumírají. Patogen dokáže přežívat značně dlouhou dobu v půdě, napadá řadu plodin a neexistuje žádná účinná chemická ochrana. „Výskyt letální formy verticiliového vadnutí byl potvrzeny na Chomutovsku (katastr Soběsuky nad Ohří) a Lounsku (katastr Číňov),“ uvedla Kršková.

Ústav provádí monitoring výskytu vadnutí chmele od roku 2017. Loni provedl rozsáhlý odběr vzorků na základě potvrzených výskytů v roce 2022 v Žatecké pěstební oblasti.

Podle odborníků z ÚKZÚZ lze předpokládat, že se patogen šíří mimo jiné neočištěnou a nedezinfikovanou technikou při přejezdech mezi jednotlivými chmelnicemi. „Nelze vyloučit ani zavlékání patogenu sadbou chmele. Z toho důvodu ÚKZÚZ plánuje testováním ověřit zdravotní stav české, popřípadě zahraniční sadby chmele,“ uvedla Kršková.

V posledních pěti letech mírně klesá výměra českých chmelnic, loni se sklízelo z plochy 4860 hektarů. Zatímco loni byla sklizeň mírně nadprůměrná a činila 6997 tun, o rok dříve byla nejhorší za deset let a činila pouze 4452 tun.