Stejně jako na tom, že situace je zcela odlišná – a je tudíž na místě tlačit na ministerstvo zdravotnictví i na zdravotní pojišťovny, aby se změnil systém úhrad za poskytovanou zdravotní péči.

Na setkání, jehož organizátoři nezastírali, že se koná v rámci kampaně před říjnovými volbami do zastupitelstev krajů, účastnici odsoudili nynější systém plateb, v jehož rámci nemocnice za Prahou dostane za stejný zákrok u srovnatelného pacienta od pojišťoven zaplaceno výrazně méně než nemocnice v hlavním městě.

Příkladem prý může být operace slepého střeva spojená s hospitalizací: s platbou ve středních Čechách 27 tisíc korun, zatímco pražská nemocnice dostane i přes 40 tisíc. „Takové rozdíly jsou naprosto nezdůvodnitelné a nepřijatelné,“ komentoval Kupka zveřejněná čísla.

Tenhle problém je podle něj společný všem středočeským nemocnicím – a ve středních Čechách palčivější než v ostatních krajích: tam totiž nemocnice zajišťují i specializovanou péči, zatímco ze středních Čech jsou pacienti, jež lze označit jako „těžší případy“, většinou převáženi do Prahy. Dopady jsou však přesto jiné podle toho, kdo je zřizovatelem nemocnice (která se dostává do potíží zejména s penězi na obnovu přístrojového vybavení).

Ty krajské mohou získat dotaci od kraje, městské si možná vyprosí něco od města – avšak soukromé nedostanou nic. Dokonce by to prý v některých případech mohlo znamenat hrozbu pro existenci oddělení, kde je péče nákladná a je nutné zajistit nepřetržité služby; třeba interny či chirurgie. Úhrady za péči někdy nepokryjí ani provozní náklady – a na investice do obnovy a rozvoje už nezbývá.

Privatizace byla krokem k pokroku

Na otázku Deníku Kupka uvedl, že pokládá za správné – a také ve své době jediné možné – někdejší rozhodnutí o privatizaci řady středočeských nemocnic, přijaté právě za vlády ODS; reprezentované tehdy hejtmanem Petrem Bendlem. Z hlediska zajištění kvality péče bylo podle něj důležité, aby si kraj ponechal několik páteřních nemocnic, jež dnes fungují jako oblastní nemocnice, a soustředil se na jejich rozvoj.

„Jen si vzpomeňte, jak vypadala třeba příbramská nemocnice v letech 2002 a 2003, odkázal na rozvoj a změny v jedné z nemocnic, které si kraj ponechal. A jako příklad zdařilého působení nového vlastníka vyzdvihl nemocnici v Berouně, dnes opředenou chválou – přičemž původně prý byla téměř před zavřením.

Ocenil však i investice do soukromých nemocnic v Rakovníku, Mělníku či proměny nemocnice v Nymburce. „Záleží také na síle kapitálu, který je vlastník do nemocnice schopný vložit,“ poznamenal. A jedním dechem zmínil další souvislost, již vnímá jako nespravedlnost: soukromé nemocnice „si nemohly sáhnout na evropské prostředky na přístrojové vybavení“.

Krajské schůzky, ale i peníze

Pro zlepšení situace občanští demokraté navrhují připravit ve středních Čechách krajský grantový program, který bude podporovat i menší zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči. Finanční příspěvky na nové vybavení by tak od kraje nově mohly získat i nemocnice „nekrajské“ – tedy městské i soukromé. To ODS z opozičních lavic navrhovala krajskému zastupitelstvu už pro letošní rok, avšak při hlasování nezískala potřebnou podporu.

Dalším receptem pro posílení kondice středočeského zdravotnictví je podle mínění občanských demokratů obnovení pravidelných koordinačních schůzek. Ředitelé všech středočeských nemocnic, krajských i nekrajských, by na nich mohli debatovat o řešení společných problémů – a zároveň se potkat s ředitelem zdravotnické záchranné služby i se zástupci zdravotních pojišťoven.

Pro jednání s ministerstvem o změnách úhradového systému vidí ODS i nový argument: nedávnou koronavirovou zkušenost, která ukázala, jak důležité je udržet nynější síť zdravotnických zařízení i do budoucna. „V uplynulých měsících se ukázalo, že role všech nemocnic – krajských i nekrajských – je pro zvládnutí epidemií nezastupitelná,“ zdůraznil Pavel Pavlík, někdejší předseda představenstva nemocnice v Benešově (a tedy krajské).