Zhoršená paměť, bludy i halucinace. Lidé s „Alzheimerem“ potřebují trvalou péči

„Příběh mého dědy se asi moc neliší od zkušeností jiných s touto zrádnou nemocí,“ začíná vyprávět 31letá Lada.

„Začali jsme si všímat, že asi rok po odchodu do důchodu se děda pomalu mění. Přestal hrát tenis, který miloval a udržoval se jím v kondici, a nereagoval ani na výzvy svých kamarádů, ať s nimi občas zajde do hospůdky na rohu, kde se scházeli snad celý život. Vlastně se tak celkově začal stranit lidí, nechtěl moc vycházet ven a nejraději jen seděl doma na sedačce a sledoval televizi nebo dřímal. Navíc místo klasických sedmi osmi hodin prospal třeba až dvanáct hodin denně.

Deprese není depka, říká psychiatr. Jednou za život ale pomoc potřebuje každý

Babička se bála, že ho tak zasáhl odchod do důchodu, protože svou práci měl opravdu rád, a že se s tím nedokáže vyrovnat. Jeho bratr trpěl depresemi, takže nás napadlo, jestli děda nemá něco podobného. Předepsaná antidepresiva však nepomohla. Co se s dědou opravdu děje, nám začalo docházet ve chvíli, kdy začal zapomínat a dělat věci, které nebyly normální. Třeba si šel ohřát polévku a nechal běžet plynovou plotýnku. Měnilo se i jeho chování, byl popudlivější, často z ničeho nic začal křičet, a za chvíli o tom ani nevěděl. Poslední kapkou bylo, když se dobýval na sousedy, aby ho pustili k nim domů, že tam bydlí.

Děda měl vysoký tlak, na který bral léky, ale jinak se cítil zdravý. Podle něj mohl za jeho stav odchod do důchodu. U lékaře během testu, který zkoumá a vyhodnocuje změny kognitivních funkcí, paměti a chování pacienta během posledních měsíců či let, se ovšem ukázalo, že má problémy s pamětí, když nedokázal zopakovat některá slova, co po něm lékař chtěl, měl potíže s kreslením hodin a nedokázal ani říct, co je za den. Společně se všemi dalšími příznaky lékař vyhodnotil, že děda má Alzheimera a rovnou dostal nějaké léky, které by měly zpomalit průběh nemoci.“

Názor odborníka

„Jak nemoc postupuje, dochází k výraznému zhoršení paměti a nemocný není schopen žít bez pomoci. Potřebuje prakticky trvalý dohled. Přestává být soběstačný nejprve při složitějších činnostech, jako je vaření, řízení automobilu, nákup či úklid, později i při jednodušších úkonech sebeobsluhy, jako je jídlo či osobní hygiena. Často se objevuje inkontinence, mohou se vyskytnout poruchy chování, bludy či halucinace. Péče o pacienty s Alzheimerem je velmi náročná,“ vysvětluje vedoucí odborných projektů lékáren Benu PharmDr. Michala Belasová.

Informace o nemoci

1. Demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, postupem času způsobuje zhoršování různých funkcí mozku.

2. Alzheimerova choroba stojí za 50–60 % případů demence.

3. Mezi nejčastější příznaky patří problémy s pamětí, problémy s myšlením a plánováním, problémy s vyjadřováním, neschopnost rozpoznávat lidi či věci, změna osobnosti.

4. Dalšími typy demence jsou například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence.

Lidé s větším podílem hnědého tuku jsou zdravější. Pomáhá i obézním

5. Dosud není jasné, zda je Alzheimerova choroba dědičná. V rodinách, kde se vyskytuje, je ale její pravděpodobnost vyšší.

6. Přestože většina nemocných je starších 65 let, stává se, že onemocní i lidé 30- až 50letí. Bývá to kolem 10 % celkového počtu lidí s Alzheimerem.

7. V současné době se nedá nemoc vyléčit nebo zastavit. Existují doporučení a léky, které zmírňují některé příznaky a mohou oddálit zhoršení nemoci a udržet tak nemocného déle soběstačného.