Nabízíme vám druhou část rozhovoru s právním zástupcem obce Skryje Janem Tryznou, která se již několik let soudí o s pražským magistrátem a Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových o budovu bývalé školy ve Skryjích a přilehlé pozemky.

Kdy nastal zlom?

Zlom nastal v roce 2006. Kdy se Obec Skryje nedohodla s pražským Hobby centrem (pořádajícím v areálu budovy školy v přírodě) na dalším užívání budovy za zvýšené nájemné. Tehdy začal pražský magistrát, pod nějž Hobby centrum spadalo, zpochybňovat vlastnické právo Obce Skryje na výše uvedené nemovitosti. Pražský magistrát se tehdy rozhodl využít postupu dle dalšího nového zákona, podle kterého přechází určitý majetek státu na kraje. To znamená mimo jiné také na Hlavní město Prahu, které je také krajem. Tento zákon byl vybudován na množství zvláštních principů. Obecně stanovil, že určitý majetek státu, který je v gesci jednotlivých ministerstev má přejít na kraje. Ovšem konkrétní rozdělení majetků bylo ponecháno na rozhodnutí jednotlivých resortních ministrů.

Pak tu máme ty podivné přílohy…

V našem případě bylo takového rozhodnutí vydáno a obsahuje přílohu, ve které jsou uvedeny tři z pozemků. Ovšem nejsou to pozemky marginální z podstaty sporu. Řekněme, že pokud by se dospělo k závěru, že se nejedná o majetek obce, tak skutečně podle tohoto zákona ve spojení s rozhodnutím s ministersva školství, by mohlo k přechodu na vlastnictví Hlavního města Prahu i dojít. Ovšem pouze u těch pozemků, které byly v původní příloze rozhodnutí. Nějakým způsobem se totiž podařilo, a není zcela jasné jak, a kdo byl na věci zaiteresován, že přílohy původního rozhodnutí byly doplněny o další přílohy, které nejsou datovány a podepsány ministrem, tak jak to vyžaduje zákon. Jsou někdy z let 2007, 2008. Nám se podařilo prokázat, že tyto přílohy nemohly být vydány v době jednoleté zákoné lhůty, tedy do konce roku 2001. Přílohy byly evidentně vyrobeny dodatečně. Osoba, která je podepsala na ministerstvu školství v roce 2001 vůbec nepůsobila.

Začala tam pracovat až v roce 2004. Tyto přílohy, dodatečně vyrobené byly zaslány na katastrální úřad a ten na jejich základě vyznačil vlastnické právo Hlavního města Prahy ke všem sporným nemovitostem. V okamžiku, kdy toto vlastnické právo bylo označeno jako duplicitní, bylo už velmi jednoduché vyvolat spor o vlastnická práva. Vzhkledem k tomu, že Hlavní město Praha bylo v určité fázi sporu bezradné, tak se obrátilo na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových s tím, aby se úřad dohodl s obcí Skryje na tom, že sporné nemovitosti jsou majetkem státu. Načež by je stát (taková byla asi jejich konstrukce), převedl na Hlavní město Prahu čili by podstatná část sporu odpadla. Ovšem Obec Skryje zamítlo jakoukoli dohodu se státem přistoupit a úřad odmítl přistoupit na jakousi bližší spolupráci s Hlavním městem Prahou. Naopak sám po posouzení jednotlivých zákonů a relevantních skutečností dospěl k závěru, že se v postatné části stále ještě jedná o majetek státu a tak se objevil i poslední právní titul, od kterého jednotlivý účastníci sporu odvozují své vlastnické právo, to jest zákon 279/49.

Obec Skryje by každopádně byla ráda, kdyby jí zůstalo zachováno vlastnické právo k areálu školy. Domnívám se, že po právu by jí patřit mělo. Bude, ale na rozhodnutí soudu, jak tuto složitou situaci posoudí.