Kliknutím zvětšíteJeště před Vánocemi se cena vajec na pultech velkých obchodů pohybovala na úrovni téměř šesti korun za kus. V předvelikonočním čase se obchodníci předhánějí v akčních nabídkách a vejce lze dokonce sehnat i za cenu mezi třemi až čtyřmi korunami.
Podle Českomoravské drůbežářské unie se však většinou jedná o vejce ze zahraničí, zejména z Polska, což ještě více ubíjí české chovatele slepic. O podle ní alarmující situaci unie informovala ve středu na tiskové konferenci.
I to je důvod, proč napříč českými podniky pokračuje další omezování. Jenom letos chce svoji činnost omezit pětina z dvou set českých chovatelů. S blížícím se termínem národního zákazu klecových chovů nosnic od roku 2027 navíc zvažují ukončit podnikání v tomto oboru další dvě třetiny.
„Ještě do konce roku 2026 máme jakousi jistotu, že můžeme produkovat klecová vejce. Někteří chovatelé však po tomto datu zavřou a už své chovy neobnoví,“ předpovídá černou budoucnost českých slepic i vajec ředitel východočeského podniku Vejce Kosičky Jan Pozdílek.
Polsko zemědělce zvýhodňuje
Upozornil, že okolní státy mají v tomto ohledu mnohem lepší podmínky. Jako příklad uvedl sousední Polsko, kde stát zemědělce nejen dotuje, ale zvýhodňuje je například tím, že nemusejí platit zdravotní a sociální pojištění.
„Zatímco Poláci jsou k nám schopni dodávat vejce za 2,50 za kus se ziskem, my jsme při takové ceně asi korunu padesát v minusu. A nedá se tomu konkurovat. Až čeští chovatelé zmizí, ještě dlouho se bude při pohledu na stoupající cenu, kterou pak budou okolní státy diktovat, s láskou vzpomínat na česká vejce. Ale to už bude pozdě,“ doplnil Pozdílek.
Podle něj se teprve poté budou možná politici otázkou zabývat. „Teď tomu tak není a ani na protesty ministři zemědělství nikterak nereagovali. Přitom okolní státy mají v tomto ohledu daleko lepší podmínky,“ doplnil Pozdílek.
Oproti ovocnářům, kteří stromy nahrazují v současné době rentabilnějšími plodinami, například obilím či řepkou, však mají dle Pozdílka chovatelé slepic daleko složitější situaci. „Než aby si vyběhávali stavební povolení na jinou stavbu, kdy takové řízení trvá měsíce i roky, bude jednodušší dát na haly petlice, odejít a nechat areál zarůst plevelem,“ konstatoval.
Skeptická k budoucnosti českých vajec i slepic je i předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. „Loni jsme předpokládali, že skončí asi šest procent chovatelů, ale nakonec jich bylo deset procent a tento trend bohužel pokračuje. A pokud zde začne v roce 2027 platit legislativa, která nám omezí klecový chov, a v okolních státech to tak nebude, stav drůbeže se kvůli nižším cenám v zahraničí ještě více sníží,“ míní Dlouhá.
Chovatele drtí politika nadnárodních řetězců
Zdůraznila, že již nyní výkupní ceny tuzemských chovatelů drůbeže a vajec tlačí obchodní politika nadnárodních řetězců. „Ty si nechávají dovážet levné a předotované drůbeží maso a vejce ze sousedních států i třetích zemí. A to navíc za cenu vyšší uhlíkové stopy a pochybností o kvalitativních parametrech této produkce. Neváhají si snížit ani vlastní obchodní přirážku, aby nalákaly zákazníky na ostatní mnohem ziskovější výrobky,“ dodala Dlouhá.
Nářky chovatelů chápe i expert z České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier. „Výstavba hal pro drůbež a jejich vybavení není levná záležitost a je to běh na dlouhou trať. Rozumím proto, že někteří se kvůli nově nastaveným pravidlům raději z trhu stáhnou. Jako kardinální problém však vidím nerovný boj s polským trhem, kde jsou u zemědělců nastavena pravidla nepřímé vládní podpory. Například v tom, že tam nemusí odvádět nekteré poplatky. Tím získávají oproti českým chovatelům konkurenční výhodu. Naše vláda by tak měla tlačit na Brusel, aby tyto nepřímé podpory utnul,“ uvedl Tomáš Maier.
Neztotožňuje se však s černým scénářem českých chovatelů a míní, že české drůbežářství nezanikne.
Top 10 nejvzácnějších plemen slepic:
S nařčením, že problémy českých chovatelů neřeší, nesouhlasí představitelé ministerstva zemědělství. „Dlouhodobě sledujeme vývoj ve všech oborech zemědělství a velmi dobře si uvědomujeme, jak složitá je nyní situace nejen v drůbežářském sektoru, ale i v ostatních. Hledáme proto způsoby, jak chovatelům drůbeže co nejvíce pomoci,“ informoval mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Dodal, že z národních dotací byli chovatelé podpořeni také z programu financování v rámci Společné zemědělské politiky a loni jim ministerstvo vyplatilo 1,1 miliardy korun. Podobnou částku hodlá dát i letos.
Předčasné závěry?
Ministerstvo dále uvedlo, že na problém v citlivých sektorech ministr Zdeněk Nekula upozorňoval od loňského ledna na jednáních v Bruselu a požadoval zavedení mimořádných podpor pro chovatele. „K našemu návrhu se přidalo mnoho dalších států včetně Rakouska, Belgie, Slovenska nebo Francie. Mimořádnou podporu ministerstvo vyplatilo na konci loňského září. V rámci ní bylo vyplaceno 831 milionů korun. V sektoru chovatelů kuřat na maso jsme vyplatili 206 miionů,“ doplnil Bílý.
Po roce 2027, kdy začne platit zákaz chovu nosnic v obohacených klecích, plánuje podle průzkumu Agrární komory České republiky a Českomoravské drůbežářské unie nepokračovat v produkci konzumních vajec více než 60 procent chovatelů. S touto predikcí však ministerstvo nesouhlasí. Podle něj je na slova o ukončení tuzemských chovů drůbeže ještě brzy.
„Věříme, že zemědělské podniky, i na základě veškerých tuzemských a unijních podpor, situaci ustojí. Co se týče zákazu klecového chovu nosnic, chovatelé nosnic mají k dispozici ještě přechodné období tří let. Česká republika patří mezi lídry ve welfare nosnic v Evropské unii a dlouhodobě apeluje na ostatní členské státy, aby se k tomuto závazku připojily taky a zákaz klecových chovů nosnic platil nejpozději do roku 2030 celounijně,“ vzkázali zástupci ministerstva.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
