Kliknutím zvětšíte„Lidé více nakupují ve slevách, a to až do poslední chvíle. Na denních darech, které se sváží z obchodů, toho proto dostáváme určitě méně,“ uvedla ředitelka České federace potravinových bank Veronika Láchová.
K dispozici potřebným proto například bývá méně pečiva. „To poslední se dopeče dříve odpoledne, takže ho už večer tolik nepřebývá,“ vysvětlila Láchová. Významné nárůsty zájmu o pomoc podle ní zaznamenaly potravinové banky na Karlovarsku, ale i ve středních Čechách či v Praze.
Zužitkují vše
Lidé se snaží ušetřit také tím, že potravinami méně plýtvají. Minimální odpad z kuchyně má kupříkladu důchodkyně Helena Marková z Prahy. „Zužitkovat se dá v podstatě všechno. I z různých zbytků se dá udělat jídlo, které bude dobré a bude hezky vypadat,“ řekla Marková. Třeba ztvrdlé rohlíky a housky rozemele do strouhanky. Obvykle jich však koupí jen tolik, aby je doma snědli ještě čerstvé. „Vyhazuji snad jen občas malou patičku chleba, protože ho dělají mizerný, a tak rychle plesniví,“ posteskla si seniorka.
Podobně šetrný přístup pro ni ale není ničím novým, hospodaří tak již dlouhodobě. Vaří obvykle v množství přesně potřebném na počet strávníků, aby jídlo nepřebývalo. „Někdy přesto zůstane porce na druhý den. Důležité také je, aby člověk nebyl vybíravý,“ podotkla Marková. Pokud se potraviny rychle spotřebují, nakupuje je krátce před datem spotřeby, kdy bývají levnější.
Ještě větší úlevu pro svůj rodinný rozpočet dokáže zařídit Denisa Šimlová z Mělnicka. Na svém blogu Divoženkavkuchyni.cz učí lidi zpracovávat potraviny kvašením a také využívat jedlé rostliny volně rostoucí v přírodě. „Většina plevele jsou úžasné jedlé i léčivé rostliny. Nemusíme chodit daleko,“ řekla Šimlová. Zdarma si tak lidé podle ní mohou jídelníček zpestřit třeba salátem ze žabince, čajem z kořene pampelišky anebo do pokrmů použít kopřivu. „Roste všude, nikdo si ji nesplete a dá se použít od kořene po listy a semena, a to během celého roku,“ podotkla.
Rovněž podle Šimlové lze vařit tak, že poté zůstane jenom minimum kuchyňského odpadu. Zbavuje se prakticky jen nepoživatelných pokrmů z masa. „To, že se věnuji fermentaci, mě naučilo vyhazovat jídla ještě méně,“ vysvětlila.
Na potraviny se proto dívá s důvěrou ve staré přírodní procesy, od nichž se již většina lidí odtrhla. „Pokud v horku zkvasí bulgur, tak z něj můžete udělat bulgurový tvaroh. Po zkvašení se nemusí vyhodit ani třeba ovesná kaše,“ prohlásila Šimlová. Případné zbytky navíc vyhazuje na kompost u své zahrady. „Nic se tak neztratí, naopak se celý koloběh uzavře,“ prohlásila.
Plýtvání jídlem trápí tři čtvrtiny lidí
Větší snahu veřejnosti snížit množství potravinového odpadu potvrzuje i nová zpráva výzkumného institutu Capgemini. Zatímco ještě před začátkem koronavirové krize plýtvání potravinami trápilo jen třetinu lidí, nyní je za chybu považují bezmála tři čtvrtiny účastníků jeho výzkumu. Vztah firem k životnímu prostředí se tak stává jedním z kritérií, podle nichž si lidé vybírají, jaké zboží koupí. Podle Ondřeje Valvody z Capgemini raději volí 91 procent spotřebitelů výrobce a prodejce, kteří o svém případném plýtvání potravinami informují. „Své útraty u firem, které k zamezení plýtvání potravinami podnikají aktivní kroky, zvýší 58 procent lidí,“ dodal Valvoda.
Právě ceny potravin podle statistiků k růstu inflace přispěly nejvíce. Například v červnu oproti stejnému měsíci předchozího roku totiž stouply jejich ceny o 18 procent. Kupříkladu pekárenské výrobky v meziročním srovnání zdražily o 23,8 procenta, mléko, sýry a vejce o 20,8 procenta a maso o 20,4 procenta. Nejvíce ovšem vzhůru vyskočily ceny olejů a tuků, bylo to o plných 42 procent.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
