Ty se totiž rády pasou na nových sazenicích a likvidují je. Odborníci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze nyní zkoumají, jaký vliv by na obnovu lesa mělo zintenzivnění lovu těchto býložravých sudokopytníků. Budou proto sledovat, jak se škody způsobené zvěří na stromcích mění v závislosti na hustotě její populace.

Srny se běžně loví pouze jednotlivě – na čekané. Více by se jich ulovilo při společných lovech – takzvaných naháňkách. „Intenzivní lov srnčí zvěře je možné doporučit pro lesní honitby s vysokými škodami,“ uvedl ředitel Školního lesního podniku ČZU Zdeněk Macháček.

Záleží na počasí

„Vývoj populace kůrovce může samozřejmě zpomalit chladnější a deštivější průběh počasí během vegetační sezony – to však nelze dopředu předpovědět a nelze se na to spoléhat,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Kůrovcová kalamita, která zdecimovala lesy v mnoha regionech země, tak i letos bude zřejmě pokračovat.

Jaké celkové škody loni hmyz způsobil, se dosud neví, jen do listopadu však bylo vytěženo asi 10,8 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva. Proti roku 2018 se tak podle odhadů situace zhoršila asi o 60 procent. Přesná čísla by statistici měli zveřejnit koncem května.

„Důležité bude, jak včas a v jakém rozsahu bude před jarním rojením a při něm vyhledáno, zpracováno a asanováno dříví,“ konstatoval Bílý. „Za souhry příznivých podmínek a včasného zpracování se dá očekávat zpomalení kalamity,“ míní.

Špatné vyhlídky mají lesy vzhledem k počasí také podle lesnického analytika Aleše Erbera. „Je to umocněno dalšími problémy, jako jsou nedostatek pracovních sil a techniky,“ řekl Deníku Erber.

Kůrovec však pro lesy oslabené několikaletým suchem není jediným nebezpečím. „Očekáváme aktivizaci dalších hmyzích škůdců, především listožravých,“ nastínil Bílý. „S narůstajícím množstvím suchých porostů a hromaděním suchého materiálu po těžbě v lesích samozřejmě roste i riziko vzniku lesních požárů,“ dodal.