Magdalena Elznicová Mikesková: Doba T. G. Masaryka mě naprosto pohltila
Čtyřicetiletá Magdalena Elznicová Mikesková, která se narodila v Přerově, od útlého věku žila v Rakovníku a od roku 2007 bydlí v Lánech, vede jako ředitelka již od roku 2013 Muzeum T. G. M. Rakovník. Kromě rakovnického muzea pod její gesci spadají také další pobočky v Novém Strašecí, Jesenici, Skryjích, Nezabudicích či Lánech. A právě lánské Masarykovo muzeum je srdeční záležitostí téměř vždy usměvavé ředitelky. „Všichni kolegové o mne vědí, že nejvíc nadržuji právě Masarykovi,“ prozradila se smíchem Elznicová Mikesková.
close info Zdroj: Deník /Michal Bílek zoom_in
Po absolvování rakovnického gymnázia jsem nastoupila na Vyšší odbornou školu informačních služeb, kde jsem studovala služby muzeí a galerií. Na konci tohoto studia jsem byla na stáži v rakovnickém muzeu, kde mi tehdejší ředitel Povolný nabídl práci ve vznikající pobočce v Lánech. Následoval typický pracovní postup od píky. Začínala jsem jako dokumentátor, dělala jsem také průvodce. Jsem ráda, že jsem mohla být u toho, když v Lánech vznikalo Masarykovo muzeum.
close info Zdroj: Deník / Michal Bílek zoom_in
Muzejní obor mne pak už pohltil natolik, že jsem následně vystudovala filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, obor muzeologie a později absolvovala jsem zahraniční stáž v Nizozemí. Postupem času jsem se stala vedoucí pobočky v Lánech a od roku 2013 jsem ředitelkou celého muzea. V současné době se věnuji spíše manažerské práci, bohužel už se tolik nedostanu přímo k odborné, badatelské činnosti, a to mi chybí. Za výhodu ovšem považuji to, že mohu určovat směr, kterým muzeum půjde.
close info Zdroj: Deník / Michal Bílek zoom_in
K historii jsem měla vždycky blízko. To, že se budu věnovat přímo muzejnictví, jsem ale v mládí netušila. Bez muzejnictví si už teď život nedokáži představit. Všichni kolegové o mne vědí, že nejvíc nadržuji právě Masarykovi. Jedná se zkrátka o mé nejoblíbenější téma. Začínala jsem pracovat v prázdném lánském muzeu bez stálé expozice, a tak jsem si musela hodně věcí zjišťovat a bádat v různých zdrojích a archívních pramenech. To mě donutilo ponořit se do doby prvního československého prezidenta. Později mě Masarykova osobnost a jeho doba zcela pohltila.
close info Zdroj: Deník / Kateřina Nič Husárová zoom_in
Když se řekne T. G. Masaryk, vybaví se mi především jeho obrovský morální kredit. Myslím si, že ačkoli jsme loni zažili krásné výročí Československa, při kterém byl Masaryk hodně připomínán, tak pořád chybí připomínání si jeho myšlenek. Právě v lánském muzeu jsme jeho myšlenkám věnovali hlavní vstupní prostor a mnoho jich je i pro současného člověka obrovskou inspirací. Masaryk mne určitě takřka pořád inspiruje. Například v jistých životních rozhodnutích, kdy se člověk rozmýšlí, jestli udělat něco, co je proti jeho myšlení, tak si řeknu: „Ne, Masaryk by tohle nikdy neudělal.“
close info Zdroj: Deník / Michal Bílek zoom_in
Kromě Masaryka se nechávám inspirovat také budhismem, který má podobné zásady, jaké vyznával právě TGM. Vždycky mě zajímaly duchovní směry. Myslím si, že je pro člověka důležité jít nějakým duchovním směrem. Obohacuje ho to. Navíc v budhismu se člověk hodně soustřeďuje na zklidnění mysli, meditaci a další podobné techniky. Když pak člověk vykonává manažerskou funkci, tak mu to hodně pomáhá. Naučila jsem se díky tomu, jak nebýt ve stresu a snažit se být stále laskavá k lidem.
close info Zdroj: Deník / Michal Bílek zoom_in
Aktuálně je mojí hlavní metou rodina. S manželem čekáme první dítě, přičemž jsem nyní v šestém měsíci těhotenství. Právě kvůli tomu jsem musela mnoho aktivit omezit. Musela jsem zkrátka ubrat, jinak bychom rodinu nikdy nezaložili. Dříve jsem se věnovala mnoha koníčkům, ať už to bylo divadlo, hraní na saxofon či klarinet. Kromě toho jsem objížděla různé akce po celé republice se Sborem rakovnických ostrostřelců, věnovala jsem se Klubu historie Červeného kříže či Masarykově společnosti.
close info Zdroj: Deník / Michal Bílek zoom_in