„S obrovskou pokorou tvrdím, že teď prožívám nejkrásnější období mého života. Užívám si každou chviličku s dětmi i s manželem a je skvělé, že jsme na to čtyři. Napoprvé i napodruhé jsem otěhotněla hned a Erik s Esterkou jsou od sebe rok a půl. Sice se nezastavím ani na vteřinu, ale jak říkám, je to nejlepší, co nás mohlo potkat,“ rozplývá se.

Marcela je i díky své profesi hodně hovorná a jak sama přiznává, její ratolesti tuto vlastnost podědili. „Tím, že jsme starší rodiče, nemáme od dětí žádná očekávání. Necháváme je, ať nám ukážou, jaké jsou, co je baví a my to s láskou budeme dělat s nimi. Nesledujeme je tedy, co po kom mají. Je ale pravdou, že jsme oba dva hodně upovídaní. Kdo zná mého manžela, tak říká, že je ještě upovídanější než já. A syn Erik je opravdu hodně povídavý. Je až obdivuhodné, jak ve dvou a půl letech navíc jako kluk krásně mluví. I Esterka už má první slovíčka za sebou a také ráda komunikuje. Jinak je ale necháme realizovat se, jak oni chtějí a budeme je v tom maximálně podporovat.“

Rodačka z Rakovníka se nejraději odreagovává na zahradě. „Ráda dělám domácí šťávy a marmelády pro děti. Pěstuji zeleninu a ovoce, aby měli Erik a Esterka domácí stravu, tak jako jsem ji dostávala od babičky a maminky já,“ říká Marcela, která ovšem i během mateřství občas moderuje. „Jsem moc ráda, že když byl Erik malinký, byly ještě kulturní akce. Potom přišel covid a ještě si vzpomínám, jak jsem moderovala televizní noviny s rouškou na obličeji. Následně se akce přestaly konat, takže jsem si ještě více začala užívat mateřskou. Snažím se to s prací nepřehánět. Spíš si vybírám věci, které jsou příjemné na moderování. Už jsem se trošku vrátila i na Novu, ale hlavně jsem s dětmi.“

Je to již více než rok a půl, co celý svět zachvátila covidová epidemie. „Musím přiznat, že od začátku jsem nebyla nijak vystrašená a nejsem ani teď. Beru to tak, že je to věc, která přišla a musíme se s ní nějak vypořádat. Nevyhýbala jsem se tomu, ani když jsem byla těhotná s Ester. Občas jsem jezdila moderovat a modlila jsem se, abych v případě, že to chytnu, neměla těžký průběh a vše bylo v pořádku. Snažila jsem se maximálně chránit sebe i rodinu, ale zároveň se nechtěla nechat strachy paralyzovat. Covid už jsme prodělali všichni a ulevilo se nám, že ho už máme za sebou s relativně dobrým průběhem,“ říká Marcela a zároveň věří, že se opět vše zase vrátí k normálu.

Marcela je již deset let věrná Nově a změně prozatím neuvažuje. „Jsem velký srdcař a patriot. Ve chvíli, kdy si na něco zvyknu a jsem obklopena lidmi, které mám ráda, těžko se mi je opouští. Na Nově je spousta lidí, kterých si vážím, profesně mě inspirují a je potom fajn, když se mi ozvou a říkají, že jim chybím a potřebují, abych udělala nějakou reportáž, kterou umím. Je to příjemný pocit zadostiučinění. Vím, co od koho můžu očekávat a musím říci, že se tam cítím opravdu dobře,“ říká zkušená moderátorka.

Jak ovšem sama přiznává, v dobách studia na Karlově univerzitě si říkala, že bych na Nově v životě nepracovala. „Tehdy jsem dobrovolně moderovala pro rakovnickou televizi, za což velmi děkuji Mírovi Bretšnajdrovi, který mi dal obrovskou praxi, bez které bych nebyla tam, kde jsem. Ani bez Alči Mutinské, Jardy a Evy Kodešových, kteří mi dali výbornou průpravu v Tylově divadle. Říkala jsem si, na Novu rozhodně ne, a najednou přišla nabídka a já se tam před deseti lety ocitla. A najednou jsem zjistila, že tato práce mi dává smysl. Je příjemné, když můžete udělat krásnou reportáž s lidmi, které znáte a víte, že je skvělé, že se o tom, co dělají dozví i ostatní.“

Lidé Marcelu znají především jako hlasatelku televizních zpráv, ale za svoji novinářskou kariéru již vyzpovídala i mnoho zajímavých osobností, včetně Mela Gibsona. „Byla jsem tehdy hrozně vystresovaná, protože hollywoodské rozhovory trvají jen chvíli a máte striktně daný okruh otázek, které můžete položit. Třeba jeho soukromí bylo úplné tabu. Chtěla jsem ale, aby byl rozhovor co nejzajímavější. Byla jsem vystresovaná, ale on mi neskutečně pomohl. Když prošel kolem mě, koukl na mě a chytil se za srdce… Bála jsem se, že má infarkt, ale on zalaškoval, že se mu z mé krásy až zastavilo srdce. Tímto vtipem úplně uvolnil atmosféru,“ usmívá se.

Rodačka z Rakovníka také ráda vzpomíná na rozhovor s lamačem dívčích srdcí Richardem Gerem. „Na těchto rozhovorech je strašně hezké, že se danému člověku přiblížíte a záleží, jak vás přijme. Musím zaklepat na zuby a děkuji někomu a něčemu tam nahoře, asi je to dar. A nebo je to i díky psychologii, kterou jsem vystudovala, že se mi daří lidi vystihnout, a zaujmout je. Ve Varech mi třeba, ač se to téměř nestává, několikrát nechali prodloužit čas na rozhovor, což je pro novináře to největší uznání,“ dodává Marcela.