Vyšší maximálka? Z dálnic bude závodní okruh, řidiči pojedou 170, varují experti

Takovouto rychlostí podle expertů již nyní někteří řidiči po dálnicích jezdí zcela běžně. Z psychologického hlediska mají totiž motoristé tendenci k maximální rychlosti „přihazovat“ deset až dvacet kilometrů navíc.  Spoléhají mimo jiné na relativně nízké postihy. Při překročení rychlosti do 30 kilometrů za hodinu mimo obec jsou to tři trestné body a maximální bloková pokuta 2 500 korun.

„V případě zvýšení maximální rychlosti pak takoví řidiči klidně sešlápnou ještě více plynový pedál a pojedou klidně i 170 kilometrů za hodinu,“ obává se dopravní inženýr a bývalý ministr dopravy Petr Moos.  

Téměř milionu řidičů vyprší dálniční známka. Začíná jejich prodejní špička

Zvýšení maximální rychlosti slíbila nová vláda ve svém programovém prohlášení. Není však zřejmé, na jakých úsecích a kdy by ke změně mělo dojít. „Nejprve je třeba vše odborně posoudit, až poté se budeme moci bavit o konkrétních úsecích. Odborná debata ještě neskončila. Typově se však bavíme o nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou,“ říká mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Ministerstvo by mělo o tomto rozhodnout nejpozději do podzimu letošního roku, případné změna by byla projednána spolu s úpravou bodového systému. Ministerstvo nyní na sociálních sítí formou ankety zjišťuje, zda by o takovou změnu čeští řidiči vůbec stáli.

Ještě smrtelnější nehody

U dopravních expertů ale jakákoliv zmínka budí vášně. Zatímco dnes platí, že jízda po dálnicích je pro řidiče z pohledu nehod šestkrát bezpečnější než po klasické silnici, následky nehod jsou až třikrát horší. Zvýšením maximální rychlosti by toto riziko vzrostlo.

„S vyšší rychlostí je potřeba k zastavení delší brzdná dráha. Nehoda ve vyšší rychlosti znamená tragičtější následky. Roky řidiče upozorňujeme, že rychlost může zabíjet. Nyní tak vlastně vysíláme vzkaz, že na rychlosti zase až tak nezáleží. Navíc hrozí určité riziko, že řidiči ztratí jistou vnitřní zábranu a budou rychleji jezdit i po silnicích prvních tříd,“ obává se předseda Platformy vize nula a bezpečnostní expert Roman Budský.

Změny v dopravě: tresty za parkování, povinné odstupy i konec „pivokol“

Experti poukazují také na nedisciplinovanost řidičů a kvalitu dálnic. „Není to správné řešení. Je potřeba si uvědomit, že někteří řidiči již nyní maximální rychlost nedodržují, ale také je to rizikové z pohledu kvality českých dálnic a také stáří vozového parku v Česku. Nejezdíme moderními vozy jako například Němci,“ podotýká Moos s tím, že pro vážné nehody s tragičtějšími důsledky tak bude svým způsobem zaděláno.

K ponechání současných rychlostních limitů vyzývá i Ústřední automotoklub ČR. Opírá se přitom o tři pomyslné zásadní body, kvůli kterým je navýšení maximální povolené rychlosti nemyslitelné.

„Je to kvalita dálnic. Když na některých místech musí být zrekonstruovaná D1 znovu opravována, pak se asi nedá hovořit o nadstandardní kvalitě. Důležitá je i kvalita vozového parku, jenž u nás dosahuje průměrného stáří 15 let. Dalším bodem je disciplinovanost řidičů a jejich zkušenosti. Co z toho splňujeme?“ ptá se mluvčí ÚAMK Sirota.

Rozdíl mezi auty? I 70 km/h

Zvýšení maximální rychlosti na dálnici se příliš nezamlouvá ani policii, a to z důvodu hustoty provozu. Navíc se po dálnicích pohybují vozidla rozdílnou rychlostí, avšak s minimální 80 kilometrů za hodinu. Po navýšení limitu by se rozdíl mezi nejpomalejším a nerychlejším navýšil na 70 kilometrů za hodinu. „O zvýšení rychlosti by bylo možné uvažovat na stávajících dálnicích především v případě, že se jedná o úsek o třech jízdních pruzích v jednom směru jízdy, a za předpokladu provedení bezpečnostní inspekce, včetně posouzení vlivu intenzit provozu na bezpečnost provozu,“ připouští mluvčí policie Hana Rubášová.

„Na vzdálenosti dvou set kilometrů je rozdíl v čase za ideálních podmínek cca 13 minut. Otázka tedy zní. Má toto zvýšení rychlosti s ohledem na rizika smysl?“

S takovou úvahou souhlasí i Budský. Zrychlit provoz na dálnicích a udělat je kapacitnějšími lze i za současných podmínek. „Místo zvyšování rychlosti je potřeba, aby byl provoz plynulý. K tomu by skvěle posloužila právě moderní telematika, aby řidiči dostávali pravidelné informace o provozu a v případě potřeby se vyhnuli ucpané dálnici a podobně. Nejenže bude provoz plynulý, ale navíc i ekologičtější. Což se říci o jízdách ve vysokých rychlostech nedá,“ dodává Budský.

Na čerpacích stanicích se objeví benzín s biolihem. Pro starší auta je to potíž

Zvýšení „maximálky“ na dálnicích by se dotklo i budoucích řidičů při výuce. „Museli bychom promítnout případné změny jak v teoretické přípravě, tak zakomponovat do výuky i analýzu rizik jízdy v případné zvýšené rychlosti. Tedy správné zhodnocení svých kvalit, kvalit svého vozidla i vyhodnocení stávajících povětrnostních a klimatických podmínek, a podobně,“ vysvětluje předseda Asociace autoškol ČR Aleš Horčička.

Zdroj: DeníkPokud by zákonodárci nový maximální limit pro jízdu po dálnicích odsouhlasili, pak by Česko mělo po Německu druhou nejvyšší povolenou dálniční rychlost. I když ne po všech německých dálnicích se smí jezdit „neomezenou“ rychlostí. Jedná se zhruba o polovinu. „U druhé poloviny je rychlost omezená na 120 – 130 km/hod,“ vysvětluje Budský. 

Dále by následovalo Polsko, Bulharsko a Kazachstán, kde smí řidiči po dálnici jet stočtyřicítkou. „Tyto země mají ovšem jedny z největších čísel nehodovosti. Nevím, zda je správné tyto země následovat. Stopadesátka v Česku by se tak stala světovým unikem“ dodává Roman Budský.