Se svou jednadevadesátiletou maminkou, která má velké potíže s krátkodobou pamětí, tráví Jana Chládková víkendy. I když je to náročné, obohacuje ji to. „Po smrti táty před dvěma lety jsme měli doma maminku stále a střídali se,“ vzpomíná.

Jelikož jsou ale sourozenci starší a byli už vyčerpaní, matka nyní přes týden žije v severočeském domově se zvláštním režimem. Její dcera si vytvořila systém, aby s ní mohla trávit víkendy. „A když náhodou nemohu, zastoupí mě sourozenci,“ nastiňuje.

O své blízké v Česku pečují statisíce lidí:

Má totiž časově náročnou práci. Je rozhlasovou dramaturgyní, moderátorkou a zpěvačkou, která nedávno stihla i vydat nové album „bylo nebylo“. „Snažím se, abych hudební vystoupení měla v týdnu, maximálně v pátek. Na víkend mi vyjdou jen výjimečně,“ uvádí.

Sobotu a neděli si zkrátka schovává pro mámu. Důležité je to pro obě. „Chci mamce zachovat to, na co byla zvyklá. Jelikož ráda vařila a pekla, vaříme spolu. Vždycky si uděláme dobrý oběd. Snažím se, aby bylo napečeno a mohly jsme si dát i něco dobrého ke kafíčku,“ přibližuje.


Nahrává se anketa ...

Když je hezky, tráví společný čas na zahradě u domu. „Buď děláme to, na co mamka stačí. Nebo pracuji jen já a ona mi ‚radí‘,“ říká. Jelikož maminka má ráda sport a hudbu, společně sledují i sportovní a hudební televizní pořady. Při nich si mnohdy i zazpívají.

Chládková nakoupila i společenské hry, třeba Kvarteto nebo Člověče, nezlob se. „Mamka mě dokonce třikrát za sebou porazila. Tříbí jí to paměť,“ podotýká. Důležité podle ní je, aby maminka i s velkými zdravotními problémy zažívala šťastné chvíle. Dcera je proto ráda, že má bohatý program i v týdnu.

Stárnutí a potřeba péče

Jak skloubit práci a péči o staré rodiče, řeší hodně lidí. Podle údajů Asociace poskytovatelů sociálních služeb se o sedmdesát až osmdesát procent starých lidí starají jejich blízcí. Odborníci navíc upozorňují, že stárnutí populace sebou přinese i to, že na konci 21. století bude v Česku až třetina obyvatel starších pětašedesáti let. V roce 2050 k tomu může až 300 tisíc lidí trpět nějakou formou demence.

Jak se z toho nesesypat? Důležité je požádat o pomoc či alespoň radu. „Nabízíme podporu pečujících, jimž zajistíme člověka, který zná jejich konkrétní a aktuální situaci a orientuje se v ní. Jedná se o takzvaného Rodinného průvodce. Ten provází rodinu všemi nástrahami,“ sdělila ředitelka organizace A Doma Jitka Zachariášová.

Lidé pečující o své blízké často o pomoc nežádají. Myslí si, že vše musí zvládnout sami:

Na průvodce ze Střediska pro pečující se mohou pečující obrátit kdykoli, když budou v úzkých. Podle údajů Fondu dalšího vzdělávání totiž pětačtyřicet procent z nich nezná žádnou sociální službu, třiašedesát procent lidí neví, na jakou instituci se v případě potřeby obrátit, a osmapadesát procent lidí nemá tušení o žádné finanční podpoře.

Podpora šitá na míru přitom ušetří čas. Průvodce totiž zjistí, jací odborníci budou pečujícímu k užitku. Jestli právník, sociální pracovník, nutriční specialista, trenér paměti, fyzioterapeut nebo kupříkladu psycholog.

Pomoci může plošina

Někdy pomůže i rada, kam se obrátit se žádostí o praktickou pomůcku nutnou k plnohodnotnému životu. Lidé totiž náhle řeší různé situace. Na Deník se třeba nedávno obrátila Marta z Prahy, jejíž pětasedmdesátiletý manžel má cukrovku a těžkou neuropatii.

Vzhledem k tomu, že těžko udrží rovnováhu a padá, není už schopen chodit ani s hůlkou. „Proto jsem mu sehnala chodítko. Problém je, že vchod k výtahu našeho sídlištního domu, který spravuje společenství vlastníků jednotek, není bezbariérový. Z obou stran jsou schody,“ svěřila se Marta.

Ministerstvo chce zvýšit příspěvek na péči:

Přemýšlela, zda a jak může zažádat o plošinu, když manžel není vozíčkář a zatím není ukončeno řízení o získání průkazu pro člověka s postižením. Bez schodolezu se ale sám z domu ani zpět nedostane. „V těchto případech lze zažádat o příspěvek na zvláštní pomůcku,“ reagoval mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

Získání jednorázového příspěvku na zvláštní pomůcku není (na rozdíl od příspěvku na mobilitu, který je vyplácen každý měsíc) podle něj držením průkazu osoby se zdravotním postižením podmíněno. Žádost o příspěvek je třeba zaslat na Úřad práce České republiky.

O co lze požádat pro člověka vyžadujícího péči

  • příspěvek na péči: 880 až 19 200 Kč (dle stupně závislosti)
  • příspěvek na mobilitu: 900 Kč měsíčně, v případě domácí oxygenoterapie (léčbě pomocí inhalace kyslíku) či domácí plicní ventilace 2900 Kč
  • příspěvek na zvláštní pomůcku: maximálně 350 tisíc Kč (v případě pořízení plošiny maximálně 500 tisíc Kč)
  • příspěvek na motorové vozidlo: 100 tisíc až 200 tisíc Kč
  • průkaz ZP: vyhrazené místo k sezení ve veřejné dopravě, přednost při osobním projednávání záležitostí na úřadech
  • průkaz ZTP: navíc bezplatná doprava veřejnou hromadnou dopravou, sleva 75 % jízdného ve druhé vozové třídě vlaků a vnitrostátních autobusech
  • průkaz ZTP/P: navíc bezplatný průvodce či vodicí pes

Zdroj: MPSV