Kliknutím zvětšíteNástěnné či náramkové hodinky si lidé musí posouvat sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se přeřídí automaticky. Kdo bude v době změny času cestovat dálkovým vlakem či autobusem, bude na cestě o hodinu déle.
Příští rok by ale povinné střídání času mělo v celé Evropské unii skončit. Členské státy se zatím ale neshodly, který čas chtějí zavést celoročně.
V Česku je podle průzkumů většina lidí proti pravidelnému střídání času a je pro jeho zrušení, nicméně ani tady nepanuje shoda, jaký čas by měl být zaveden celoročně. Vláda se předloni při neformální diskusi přiklonila k zavedení standardního středoevropského času.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví. Při volbě celoročního času by byl podle nich pro člověka příznivější jednoznačně pásmový čas, který platí v zimě.
První změna času
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky před 40 lety za energetické krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco ve většině států Asie, Afriky a Jižní Ameriky neplatí.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
