Tvrzení: Evropská unie chce zavést kvóty na zastoupení žen ve vedení firem

Odkud se vzalo, kde vzniklo a jak se šířilo:

Mezi členskými státy Evropské unie dlouhodobě existuje nepoměr v množství žen, které v těchto zemích zastávají vedoucí pozice ve velkých firmách. „I v roce 2021 tvořly ženy pouze 30,6 % členů řídících a dozorčích orgánů největších kótovaných společností v EU, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly (rozpětí se pohybuje od 45,3 % ve Francii po 8,5 % na Kypru),“ uvádí i web Evropského parlamentu.

I proto už v roce 2012 Evropská komise předložila návrh směrnice, která měla řešit kvóty na počty žen ve vedení velkých společností. Postoje zástupců členských států byly ale natolik rozdílné, že se jednání na dalších deset let dostala do patové situace. „Návrh však byl téměř deset let v Radě zablokován. Ministři pro zaměstnanost a sociální věci se na svém postoji nakonec shodli až v březnu 2022,“ dodává web Evropského parlamentu.

Návrh dosud vyvolává vášně mezi politiky i zástupci firem. Zatímco příznivci kvót mluví o kroku, který pomůže k dosažení rovných příležitostí pro muže a ženy, odpůrci zdůrazňují, že jde o pozitivní diskriminaci - že ženy by na místa ve vedení společnosti dosáhly i bez kvót, kdyby o ně stály.

Nizozemská europoslankyně Lara Woltersová, která v europarlamentu zavedení kvót prosazovala, uvedla, že kvóty pomohou k ukončení diskriminace žen na pracovním trhu. „V zemích, kde byly zavedeny závazné kvóty, bylo jmenováno podstatně více žen. Díky tomuto zákonu již tyto země nebudou výjimkou a genderová vyváženost v představenstvech veřejně obchodovaných společností se stane normou v celé EU,“ řekla.

V Česku se z politických stran proti kvótám na zastoupení žen ve firmách ohradili třeba Svobodní - členky této strany poslaly otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi. „Nejsme žádné chudinky, které potřebují, aby je někdo podpíral. Jsme samostatné, sebevědomé ženy a jsme dostatečně schopné na to, abychom se prosadily samy. Proto odmítáme jakékoliv kvóty pro ženy. Kvóty považujeme za urážku, která staví ženy do role neschopných, kterým je potřeba pomáhat, aby uspěly. Kvóty pro ženy jsou nejen urážkou žen, ale i diskriminací mužů, která je logickým důsledkem těchto pokusů o genderové vyrovnání sil,“ stálo v dopise, který podepsalo patnáct žen.

Podobně se vyjádřil například také senátor Zdeněk Hraba (zvolený jako nestraník za STAN, nyní v senátním klubu ODS a TOP 09).

„Jsem pro větší zastoupení žen ve vedoucích pozicích. I v politice. Říkat, že ženy nemají někde místo, to je naprostá pitomost. Ale vždy, když jsem na toto téma s jakoukoliv ženou mluvil, tak to odmítly, protože to považují až za urážlivé. Ženy se totiž dokážou prosadit samy. Nepotřebují k tomu žádné kvóty,“ uvedl na sociální síti Facebook.

Odborníci se ale shodují, že ve skutečnosti je Česko stran zastoupení žen ve vedoucích pozicích největších společností na chvostu žebříčku unijních zemí. „Podíl žen v exekutivních pozicích je ostudně malý. Na kariéru má velký efekt mateřství. Rodinná politika je stále zaměřená na matky doma,“ komentoval již dříve pro Deník Filip Pertold z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu. Přesto jsou také podle něj zrovna kvóty diskutabilním nástrojem.

Jak je to doopravdy?

Kvóty na zastoupení žen ve vedení firem každopádně od roku 2026 v Evropské unii začnou platit. Po deseti letech blokace v Radě nakonec Parlament a Rada zavedení kvót schválily v roce 2022. Platit budou pro společnosti s více než 250 zaměstnanci, které jsou kótované na burzách.

„Do července 2026 budou muset všechny velké společnosti v EU zvýšit podíl žen ve svých řídících orgánech. Byla přijata směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech společností kótovaných na burzách. Cílem směrnice je zavést transparentní postupy náboru zaměstnanců ve společnostech tak, aby do konce června 2026 bylo nejméně 40 procent pozic členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady nebo 33 procent všech pozic členů správní rady obsazeno ‚osobami nedostatečně zastoupeného pohlaví‘. To jsou v drtivé většině případů ženy,“ informoval tehdy web Evropského parlamentu.

Vzhledem k tomu, že jde o evropskou směrnici, jednotlivé členské státy ji musí povinně zakomponovat do svých zákonů. V Česku již prošel návrh zákona z dílny ministerstva pro evropské záležitosti připomínkovým řízením.

„Návrh zákona podporuje ženy ve vedení některých obchodních společností. Kotované společnosti, které nejsou mikropodniky, malými nebo středními podniky, si podle návrhu mají stanovit cíle v podobě obsazení minimálně stanoveného počtu funkcí členů svých představenstev nebo dozorčích rad anebo správních rad ženami,“ zmiňuje web české vlády, která návrh zákona projednávala 12. června.

Podle podkladů by se zákon týkal společností ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR a Kofola Československo. Společnosti by měly vyváženého složení ve svém vedení podle podkladů dosáhnout do pololetí 2026, například banky podmínky splňují již nyní.

Verdikt Deníku: Pravda