Skoro 300 tisíc za hektar. Cena půdy v Česku atakuje nová maxima

Metr čtvereční půdy se loni obvykle prodával za 20 až 45 korun, u velkých měst ale tato cena často přesahovala padesátikorunu.

Dlouhodobě nejdražší půda bývá v okolí Prahy a Brna i v nejúrodnějších oblastech, tedy okolo Olomouce, Hradce Králové, Kolína či Mladé Boleslavi. Z méně úrodných regionů se více peněz platí za půdu poblíž hranic s Německem a Rakouskem, zejména v okresech Tachov a Cheb.

Sadaři mají stále plné sklady loňského ovoce. Drtí je levná konkurence z Polska

Největšími zahraničními zájemci o investování do půdy v Česku jsou přitom právě Němci. Na druhém konci žebříčku naopak tradičně končí horské okresy jako Šumperk, Jeseník či Jablonec nad Nisou.

Ani do budoucna se podle analytiků nedá očekávat, že by pole zlevnila. „V zahraničí má půda ještě mnohonásobně vyšší cenu, a i my se tomu budeme přibližovat,“ řekl Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Na rozdíl od ukládání peněz do banky tak prostředky investované do půdy neztrácejí kvůli inflaci svou hodnotu.

Sázka na jistotu

Impulsem pro růst cen se podle zprávy Farmy.cz stalo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí od září 2020. Odstranění tohoto nákladu pro kupce i prodejce zjednodušilo obchody, prospělo ale také spekulantům.

„Těmto obchodům se tak věnují i subjekty, které by pravděpodobně nenakupovaly, pokud by převody nemovitostí byly zdaněny, například realitní kanceláře,“ stojí ve zprávě Farmy.cz. Podíl investorů, kteří se nevěnují zemědělství, tak loni stoupl na 48 procent.

Zemědělci se chystají na „BIO revoluci“. Bojí se, zda dražší potraviny prodají

Zájem o nákup půdy je sice velký, ovšem běžní zemědělci na ni při takto vysokých cenách nemají dost peněz. Vzhledem k tomu, že komunistický režim připravil o půdu prakticky všechny soukromé zemědělce, nyní pouze na asi deseti procentech zemědělské půdy její vlastníci také skutečně hospodaří. „Zhruba 90 procent zemědělské půdy je pronajato,“ konstatoval Maier.

Převážnou většinu zemědělské půdy v Česku stále vlastní potomci někdejších rolníků, jež o ni kdysi připravil komunistický režim, a kteří ji dostali zpět v restitucích. Největším vlastníkem zůstává stát prostřednictvím Státního pozemkového úřadu, velká část zemědělské půdy patří po církevních restitucích také církvím.

K významným privátním vlastníkům patří také holding Agrofert spojovaný s bývalým premiérem Andrejem Babišem (asi 22 tisíc hektarů) či společnosti realitního magnáta Radovana Vítka (zhruba 17 tisíc hektarů) či společnost Forestlaan (12 tisíc hektarů).

Bydlení v Česku zdražuje nejrychleji z EU. Plány vlády ale odborníci cupují

Vlastnit zemědělskou půdu se vyplatí také proto, že na ni lze získat různé typy dotací. „Zejména jde o přímé platby, takže i z toho důvodu jde o aktivum, které svou hodnotu neztrácí, ale naopak na ní získává,“ prohlásil Maier. Také Farmy.cz očekávají, že v letošním roce cena půdy ještě poroste.